Fosfor – pro pevné kosti a zdravé zuby

Základní informace

Fosfor je druhá nejzastoupenější minerální látka v lidském organismu, a to hned po vápníku. Fosfor je v organismu člověka obsažen v organické i anorganické formě, a to v množství asi 400–800 gramů u dospělého člověka. Z tohoto množství je asi 85 % vázáno v kostech a zubech. V těchto tkáních tvoří fosfor 22 % hmotnosti těchto tkání. V kostech je hmotnostní podíl vápníku ku fosforu 2:1 a to je velmi důležité pro správnou pevnost a funkci kostí.

Dále je fosfor obsažen v:

• krvi: 0,4 g/l,
• svalovině: 2 g/kg,
• nervové tkáni: 3,5 g/kg.

Funkce v organismu člověka

Fosfor má důležitou roli ve 3 základních oblastech působení:

1. stavební funkce,
2. zajišťování energetického metabolismu,
3. aktivační, regulační a katalytická funkce.

Stavební funkce v sobě zahrnuje především stavbu kostí a zubů, kde představuje jejich anorganickou část. Dále ve formě organické je fosfor přítomen v biomembránách, kde je složkou fosfolipidů a fosfoproteinů. Jak již názvy napovídají, tyto struktury vznikají spojením fosforu s lipidy nebo bílkovinami.

V rámci zajišťování energetického metabolismu je fosfor součástí molekuly nazývané ATP (adenosintrifosfát). ATP je základní energetická molekula pro fungování celého organismu. Jedná se o tzv. makroergní sloučeninu, což znamená, že při jejím rozpadu vzniká velké množství energie.

V neposlední řadě je důležitou funkcí fosforu funkce aktivační, regulační a katalytická. Z biochemického hlediska se jedná o složité mechanismy, které zde nebudeme podrobněji vysvětlovat. Zjednodušeně se dá říci, že fosfor se účastní fosforylace substrátů, např. glukózy, aktivace enzymů (např. proteinkinázy), je složkou velmi důležité signální molekuly (cyklický AMP – adenosinmonofosfát), je složkou nukleových kyselin (DNA a RNA) a je složkou pufračního systému, který udržuje stálou acidobazickou rovnováhu (stálé pH) celého organismu, což je nezbytně nutné k přežití.

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) fosforu 700 mg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo ve 100 g nebo 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

Projevy nedostatku fosforu v organismu mohou být slabost, ztráta chuti k jídlu nebo úbytek kostní hmoty.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Fosfor je obsažen téměř ve všech potravinách. Obzvláště potom v nealkoholických sycených nápojích, mléku, mléčných produktech, masu, rybách a ořeších.

Toxicita

Dlouhodobý nadměrný příjem fosforu může vést ke zvýšenému vylučování vápníku a v důsledku toho může vzniknout až osteoporóza. Dlouhodobý nadměrný příjem fosforu může nastat při extrémních stravovacích zvyklostech s velkým množstvím sycených nápojů a velkého množství masa a ryb, jako je typické například v USA. Tyto stravovací zvyklosti mohou vést až k poruše metabolismu vápníku a v důsledku toho až k osteoporóze.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro fosfor používat následující tvrzení.

Fosfor přispívá k:

• normálnímu energetickému metabolismu,
• normální funkci buněčných membrán,
• udržení normálního stavu kostí,
• udržení normálního stavu zubů.

Zajímavosti

Fosfor se vstřebává v tenkém střevě ve formě HPO42- iontu. Resorbce závisí na:

• obsahu vápníku v potravě
• poměru vápníku/fosforu v dietě (optimální poměr je 1:1 až 1:1,5 – v tomto poměru se fosfor nachází např. v kravském mléce)
• chemické formě, ve které se fosfor v potravě nachází – nejlépe se vstřebávají soli resp. estery kyseliny fosforečné a naopak velmi špatně (účinnost pouze 20 – 50 %) využitelný je fosfor vázaný ve fytátech
• věku (u kojenců se fosfor vstřebává výrazně lépe než u dospělých osob)

Podobně jako je tomu u vápníku, i u fosforu je plazmatická hladina důsledně regulována, a to na úrovni:

• ledvin – regulace poměru vylučování a zpětné resorpce,
• střev – regulace poměru absorpce a vylučování,
• měkkých tkání,
• kostí – regulace poměru růstu kosti a její resorpce.

Na výše uvedené regulaci se podílí vitamin D, parathormon a kalcitonin. Vitamin D zvyšuje absorpci fosforu ve střevě. Parathormon snižuje reabrorbci fosforu v ledvině, čímž zvyšuje exkreci, tedy vylučování fosforu v moči. Kalcitonin zvyšuje vylučování fosforu ledvinou.  

 

--- konec článku ---