Bioflavonoidy – síla skrytá v rostlinách

Základní informace

Bioflavonoidy, které se někdy označují také zkráceně jako flavonoidy nebo jako vitamin P, jsou rostlinné látky, které vznikají jako takzvané sekundární metabolity rostlin. To jsou látky, které většinou nejsou nezbytně nutné pro život rostlin, ale zastávají v jejich organismu velmi důležité funkce. Bioflavonoidy mají v rostlinách velmi často úlohu barviv, což je velmi důležité z ekologického hlediska. Propůjčují mnoha plodům jejich barvu – například žlutou, oranžovou, červenou nebo fialovou (citrusové plody, švestky, meruňky, třešně, borůvky nebo šípky). Nejvyšší koncentrace bioflavonoidů se, pro někoho možná překvapivě, nachází v bílé dužině citrusových plodů. Tyto látky se nacházejí pouze v potravinách rostlinného původu.  

Jedná se o rozsáhlou skupinu, do které můžeme zařadit více než 20 000 látek, z nichž asi 60 patří mezi nejznámější a nejvíce využívané v potravinářství a farmacii. Tyto látky mají podobnou chemickou strukturu, a spojuje je také pozitivní vliv na lidské zdraví. Mezi jejich nejznámější účinky patří antioxidační působení a pozitivní vliv na zdraví cév.

Mezi nejznámější bioflavonoidy patří:

• kvercetin,
• rutin,
• hesperidin,
• diosmin,
• epikatechin,
• proanthocyanidiny,
• citrin.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Funkce v organismu člověka

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rozsáhlou skupinu látek, se všeobecně pozitivními účinky na naše zdraví, je poměrně složité charakterizovat funkce a účinky v lidském organismu. Je jich totiž celá řada. Pojďme se vysvětlit a popsat alespoň některé z nich.

Mezi nejznámější a nejvyužívanější funkci bioflavonoidů v lidském organismu patří antioxidační působení. Jedná se o působení proti vzniku oxidačního stresu. Ten vzniká při nadbytku reaktivních volných radikálů v organismu a může vyvolat vznik mnoha různých onemocnění. Pravidelná konzumace potravin, které přirozeně obsahují bioflavonoidy, je účinnou prevencí vzniku například cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění (onemocnění srdce a cév), Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby nebo i nádorových onemocnění. Bioflavonoidy vykazují synergické účinky s dalšími antioxidanty. To znamená, že své účinky navzájem podporují a násobí. Právě proto je velmi vhodný jejich společný příjem – například v přirozené formě čerstvé ovoce a zeleniny.

Druhým nejznámějším účinkem bioflavonoidů na lidské zdraví je jejich schopnost podporovat funkci celého kardiovaskulárního systému. Tento účinek je zajištěn díky unikátnímu spojení několika různých mechanismů působení. Jednou z velmi důležitých komponent cévních stěn je kolagen, který je zodpovědný za pružnost a pevnost cév. Bioflavonoidy podporují optimální syntézu a funkci kolagenu, čímž také chrání celistvost neboli integritu cévních stěn. Bioflavonoidy, zejména diosmin a hesperidin, působí venoaktivně následujícím mechanismem. Mají schopnost omezovat interakci leukocytů (bílých krvinek) s endotelem (vnitřní výstelkou tkání). Tak dochází k redukci ulpívání leukocytů, jejich aktivace a migrace, které jsou jinak základními pochody při vzniku žilních onemocnění. Tyto účinky navíc podporuje protizánětlivé a antiedematózní (proti otokům) působení. Těchto účinků se využívá především při podpoře mikroskopické sítě krevních vlásečnic. Souhrnně působí bioflavonoidy podpůrně při terapii křečových žil (i tzv. metličkových varixů), hemoroidů, krvácení z nosní sliznice, zvýšeného krvácení pod kůži a nepřiměřené tvorbě krevních podlitin (modřin).

Podávání bioflavonoidů je velmi vhodné také u diabetických a prediabetických pacientů. Tyto látky totiž vykazují hypoglykemické působení – to znamená, že podporují udržování glykémie neboli hladiny krevního cukru v normálních hodnotách a napomáhají eliminovat její prudké výkyvy. Všeobecně bioflavonoidy podporují přirozený metabolismus sacharidů.

Mezi další zajímavé působení bioflavonoidů patří podpora správné funkce trávicího ústrojí, trávení a zažívání a metabolismu lipidů. Dochází k podpoře správné funkce jater, včetně produkce žluči, která je zodpovědná za správné trávení látek tukové povahy. Játra také fungují jako „čistička organismu“ – podporují detoxikaci organismu a jsou zodpovědná za přeměnu nebo vylučování škodlivých nebo toxických látek z těla. V neposlední řadě bioflavonoidy působí hepatoprotektivně – ochraňují játra proti negativním účinkům toxických látek.

V posledních letech probíhá také intenzivní výzkum cytoprotektivního a protinádorového působení bioflavonoidů. Výsledky současných studií ukazují na velmi slibné mechanismy, ale je za potřebí ještě mnoho dalších výzkumů a studií, které by potvrdily a objasnily, jak bioflavonoidy v tomto ohledu působí.

Všeobecně známé účinky bioflavonoidů

• Antioxidační působení – podporují eliminaci negativního působení nadbytečného množství volných radikálů.
• Podporují pevnost a pružnost krevních kapilár – podpora léčby křečových žil, hemoroidů a dalších cévních onemocnění.
• Přispívají ke snižování krevního tlaku.
• Podporují léčbu infekčních onemocnění.
• Podporují rozšiřování krevních cév.
• Působí preventivně proti vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
• Působí protizánětlivě – eliminují vznik a vývoj zánětů v organismu.
• Působí cytoprotektivně – zvyšuje ochranu buněk před negativním působením toxických látek.
• Působí protinádorově.
• Podporují funkci a regeneraci jater.
• Podporují funkci nervového systému.
• Působí hypoglykemicky a antidiabeticky – podporuje prevenci vzniku diabetu mellitu II. typu.
• Působí hypolipidemicky – napomáhá optimalizaci lipidového metabolismu.
• Antibaktriální, antiparazitární a antivirové působení.
• Detoxikace organismu.

Historie

Bioflavonoidy byly součástí přirozeného jídelníčku našich předků, aniž by věděli o tom, kolik příznivých účinků jejich konzumace na naše zdraví má. Zejména v našich oblastech díky konzumaci pohanky byl jejich přísun vysoký. Do zájmu chemiků, biochemiků, lékařů a farmaceutů se tyto složky dostaly až mnohem později – poprvé zhruba v 80. letech 19. století. V té době začaly první pokusy o využití flavonoidů v oboru chemotaxonomie. Na základě tohoto systému se využívalo kvalitativních i kvantitativních shod a odlišností v obsahu chemických látek v organismech ke stanovení jejich příbuzenských vztahů. V té době byly flavonoidy začleněny také do slavné Darwinovy vývojové teorie.

Bioflavonoidům se dále podrobněji věnoval německý chemik Friedlieb Ferdinand Runge, který ve 30. letech 19. století izoloval a analyzoval třísloviny ze stromu Acacia catechu. Tento vědec stojí také za objevem flavonolu kvercetinu, který poprvé izoloval z chmelu a routy zahradní. Později bylo zjištěno, že jeho nejvyšší obsah je v cibuli kuchyňské.

Ve 2. polovině 19. století došlo k významnému rozšíření znalostí bioflavonoidů. Intenzivně se zkoumala jejich chemická stavba, význam v rostlinných organismech a účinky na lidské zdraví. V této době byla objevena celá řada nových bioflavonoidů v ovoci, zelenině, čaji nebo tabáku.

Začátkem 20. století docházelo postupně k objevování nových a nových látek, které byly zařazovány mezi bioflavonoidy. Jednalo se například o anthokyanidiny nebo lenkoantokyanidiny. Z citronu byla izolována směs látek, o které se zjistilo, že působí proti onemocnění skorbut (neboli kurděje). Skupina francouzských vědců vyslovila domněnku, že tato směs obsahuje dvě formy vitaminu C. Mysleli si, že jedna z nich působí jako rostlinné barvivo a ta druhá působí antipermeabilitně a antihemoragicky. Tato teorie byla však později vyvrácena.

V letech 1936 až 1938 se datuje vznik dnes známého označení pro skupinu těchto účinných látek – vitamin P. Vědecká skupina kolem maďarského biochemika a fyziologa Alberta Szent-Györgyi použila poprvé toto označení na základě hlavního společného účinku všech bioflavonoidů – jedná se o ovlivnění permeability neboli propustnosti a pružnosti krevních kapilár. Podle prvního písmene vznikl název vitamin P. Tato skupina později také izolovala z citronu pevnou látku citrin a identifikovali ji jako směs eriodictyolu a hesperidinu. V roce 1952 byl poprvé oficiálně zaveden pojem flavonoidy a byly také přesně chemicky charakterizovány. 

Další intenzivní studium farmakologických účinků následovalo zejména v letech 1940 až 1970. V této době vznikly také první farmaceutické preparáty s obsahem bioflavonoidů – např. Venoruton, Rutaskorbin, Askorutin nebo Iproflavon. V roce 1968 však americké vědecké instituce (The American Institute of Nutrition a The Journal of Biological Chemistry) odmítly vitaminovou povahu flavonoidů, doporučily stažení farmaceutických preparátů s jejich obsahem z trhu a doporučily používání nového názvu – bioflavonoidy.

Na konci 20. století stále vzrůstal zájem vědců, lékařů i farmaceutů o znalosti o účincích bioflavonoidů na lidský organismus. Tento trend trvá vlastně dodnes. Stále se zkoumají přesné mechanismy účinků a působení bioflavonoidů na metabolismus, pojiva a jejich vliv na aktivitu některých enzymů v našem organismu. Do popředí zájmu se dostává nutriční hodnota bioflavonoidů, jejich antioxidační aktivita a především jejich vztah k prevalenci civilizačních chorob a celkový vliv na metabolismus lidského organismu. V současnosti se celá řada bioflavonoidů řadí i mezi přírodně chemoprotektivní látky. Další bioflavonoidy jsou testovány na další biologické účinky – například antikarcinogenní nebo antiaterogenní. V dnešní době nastává velký zájem o tzv. funkční potraviny a bioflavonoidy zde mají své nezastupitelné místo. Stále ještě však neznáme přesně veškeré jejich účinky a mechanismy působení, a proto je nezbytně nutné dále pokračovat v jejich studiu, abychom do budoucna měli kvalitní a ověřené informace, kterých bychom se mohli držet.

Doporučený denní příjem

Bioflavonoidy můžeme všeobecně charakterizovat jako přirozenou součást naší stravy. Pokud jsou konzumovány jako součást kvalitních potravin, nehrozí zde žádné předávkování, ani negativní účinky z nadměrného příjmu. Vzhledem k jejich přirozenému charakteru není ani nijak legislativně stanoven jejich doporučený nebo maximální denní příjem. V případě potřeby můžeme bioflavonoidy konzumovat i v koncentrované podobě ve formě doplňků stravy. U těchto přípravků jsme však, v porovnání s kvalitními potravinami, ochuzeni o komplexní účinek díky synergickému efektu mnoha obsažených makro i mikro nutrietů. Pokud konzumujete bioflavonoidy ve formě doplňků stravy, dodržujte vždy doporučené dávkování dle doporučení výrobce. Tato doporučení se může lišit dle typu výrobku a především dle obsahu a koncentrace použitých obsahových látek.   

Doporučený denní příjem bohužel u této skupiny látek není stanoven, platí zde ale poměrně jednoduché pravidlo. Pokud budeme konzumovat co nejvyšší množství kvalitních, průmyslově nezpracovaných potravin, s dostatkem čerstvého ovoce a zeleniny, zcela jistě si zajistíme optimální příjem bioflavonoidů a navíc i celé řady dalších velmi hodnotných živin. Pokud se u Vás vyskytnou určité zdravotní komplikace, nebo Vám doporučí lékař nebo farmaceut doplnit stravu a koncentrovanou formu bioflavonoidů, zvolte kvalitní produkty od ověřených výrobců, nakupujte v lékárnách nebo v prodejnách se zdravou výživou. Neporučujeme nakupovat doplňky stravy od neznámých překupníků na internetu, kde si nemůžeme být jistí původem, kvalitou ani zdravotní nezávadností prodávaných produktů.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Bioflavonoid	Přírodní zdroje
kvercetin	cibule, kapusta, jablka, červené víno, černý a zelený čaj,
rutin	pohanka, artyčok, chřest, borůvky, slupky jablek, rajčat,  kůra citrusů
diosmin	routa vonná
hesperidin, naringenin, naringin, citrin	kůra citrusových plodů
katechiny (katechin, epikatechin, epigallokatechin  a jejich estery)	zelený a černý čaj,  kakao, čokoláda, červené víno
proanthokyanidiny (PAC)	ovoce (jablka, hrušky), čaj, kakao, čokoláda, červen víno
genistein	sójové boby

Toxicita

Všeobecně je užívání bioflavonidů považováno za zcela bezpečné, pouze v ojedinělých případech se může vyskytnout alergická reakce. Pokud se u Vás po užívání bioflavonoidů objeví neobvyklé zdravotní projevy jako je například kopřivka, svědění pokožky, nevolnosti, průjem, zvracení apod., přestaňte je okamžitě užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Zvýšený příjem biofavonoidů v koncentrované podobě v doplňcích stravy se nedoporučuje dětem do 3 let a těhotným a kojícím ženám pouze po konzultaci s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Pokud užíváte léky na ředění krve, poraďte se prosím dopředu se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem, abyste předešli případným nechtěným negativním účinkům. 

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) není možné pro bioflavonoidy používat žádná zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

• Bioflavonoidy jsou někdy označované také jako vitamin P, i když se nejedná o vitamin v pravém slova smyslu (vitamin je látka, která je nezbytně nutná pro správnou funkci organismu – bez jejího příjmu dochází dříve nebo později ke vzniku onemocnění, případně až ke smrti). Pojem vitamin P vznikl podle prvního písmene jejich hlavního společného účinku, což je ovlivnění permeability neboli propustnosti a pružnosti krevních kapilár. Tato vlastnost je dána podporou tvorby pružného kolagenu, který zajišťuje dobrý stav cév.
• Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní látky, je vhodný jejich dlouhodobý příjem, který působí jako podpůrná léčba i účinná prevence proti vzniku nejrůznějších onemocnění.
• Citrusové bioflavonoidy se v odborné literatuře označují také někdy jako „hesperidinový komplex“.

 

--- konec článku ---