Omega-3 mastné kyseliny – základ Vašeho zdraví

Věděli jste, že omega 3 mastné kyseliny pozitivně ovlivňují zánětlivé reakce v organismu?

Základní informace

Omega mastné kyseliny, PUFA, n-3 polynenasycené MK nebo rybí olej jsou v současnosti velmi často skloňované termíny v souvislosti se zdravou výživou. Většina laické veřejnosti však zcela tápe v tom, o jaké látky se to vlastně jedná a proč jsou pro nás tak důležité. Pojďme si všechno pěkně po pořádku vysvětlit.

Strava člověka se skládá ze tří základní makronutrientů a mnoha dalších mikronutrientů – vitaminy, minerální látky atd. Mezi makronutrienty řadíme bílkoviny neboli proteiny, tuky neboli lipidy a sacharidy. Všechny z těchto látek se skládají z menších jednotek, které se spojují ve větší molekuly.

Bílkoviny se skládají z různých aminokyselin, z nichž některé jsou esenciální. Pokud je některá látka esenciální, znamená to, že se jedná o látku nezbytně nutnou pro lidské zdraví a především jde o to, že takovou látku musíme přijímat výhradně ve stravě nebo v doplňcích stravy, protože lidský organismus si takovou látku neumí sám vytvořit.

Mezi sacharidy patří například cukry nebo škroby. Existují sacharidy jednoduché (například glukóza – hroznový cukr, fruktóza – ovocný cukr) a složené (například škrob nebo celulóza). Sacharidy jsou pro člověka neesenciální, to znamená, že lidský organismus je schopen pokrýt základní potřebu sacharidů, i když ve stravě přijímá velmi málo sacharidů. V lidském organismu – přesněji řečeno v játrech a ledvinách – může probíhat proces tvorby glukózy (základní sacharidové jednotky) z jiných složek potravy. Glukóza se může vyrábět například z aminokyselin, což jsou základní stavební kameny bílkovin. Tento proces se označuje jako glukoneogeneze.

Poslední z trojice makronutrientů jsou lipidy neboli tuky, které se skládají z alkoholů a mastných kyselin. Nyní se pojďme podrobněji podívat na mastné kyseliny, které hrají ve výživě člověka velmi důležitou roli.

Mastné kyseliny obsahují 4 až 26 uhlíků (mají většinou sudý počet), mohou obsahovat jednu nebo více dvojných vazeb a mohou mít různou strukturu.

Základní rozdělení mastných kyselin (MK):

Podle přítomnosti dvojné vazby:

nasycené MK – neobsahují ve své molekule žádnou dvojnou vazbu,
mononenasycené MK – obsahují ve své molekule jednu dvojnou vazbu,
polynenasycené MK – obsahují ve své molekule více dvojných vazeb.

Podle délky řetězce:

MK s krátkým řetězcem – obsahuje 4 až 6 uhlíků,
MK se středně dlouhým řetězcem – obsahuje 8 až 10 uhlíků,
MK s dlouhým řetězcem – obsahuje 12 až 18 uhlíků,
MK s velmi dlouhým řetězcem – obsahuje více než 12 uhlíků.

Podle struktury řetězce:

lineární
rozvětvené – málo časté

Podle dostupnosti pro organismus:

esenciální – lidské tělo si je neumí syntetizovat a je nutný jejich příjem v potravě např. omega-3 nebo omega-6 MK – označované také jako n-3 respektive n-6.
neesenciální – lidské tělo si je umí vytvořit z jiných složek, jejich příjem výhradně ve stravě není nutný, např. nasycené MK nebo omega-9 MK

Z těchto údajů vidíme komplexnost a složitost celé problematiky mastných kyselin. I když se jedná o látky velmi podobné, jen s nepatrnými rozdíly v jejich struktuře, jejich účinky na naše zdraví jsou zásadně odlišné. Ne všechny mastné kyseliny jsou totiž pro naše zdraví prospěšné. V následující tabulce vidíme rozdíly mezi jednotlivými typy mastných kyselin.

Mastné kyseliny	Nasycené	MonoNEnasycené	PolyNEnasycené
Anglický název (zkratka)	Saturated Faty Acid (SFA)	MonoUnsaturated Fatty Acid (MUFA)	PolyUnsaturated Fatty Acid (PUFA)
Zdroje ve stravě	sádlo, mléčný tuk, kokosový olej	olivový, řepkový olej, ořechy, semena	lněný, sójový, slunečnicový olej, tučné ryby, ořechy a semena
Vliv na hladinu cholesterolu
Celkový vliv na zdraví

Všeobecně můžeme tedy říci, že PUFA (nebo také polynenasycené mastné kyseliny) účinkují na naše zdraví pozitivně. Ani toto tvrzení ovšem nemá 100% pravdivost. Pojďme si blíže vysvětlit problematiku PUFA.

Dle chemické struktury rozlišujeme 3 typy polynenasycených mastných kyselin – PUFA n-3 (omega-3), PUFA n-6 (omega-6) a PUFA n-9 (omega-9). To, jaký z těchto typů PUFA převažuje v naší stravě, zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví i kvalitu našeho života – možná, aniž bychom o tom sami věděli.

Na následujícím schématu vidíme, jak účinkují látky, které vznikají v organismu z PUFA n-6 a PUFA n-3.

Z PUFA n-6 vznikají eikosanoidy, které v organismu působí prozánětlivě, podporují shlukování krevních destiček a vyvolávají stahování cév neboli vasokonstrikci. Tyto stavy mohou stát při vzniku onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak (hypertenze), ateroskleróza (zánětlivé onemocnění cévní výstelky), trombóza (vznik krevní sraženiny uvnitř cévy) apod. Souhrnně můžeme říci, že se jedná o látky, které zvyšují riziko vzniku srdečně-cévních (kardiovaskulárních) onemocnění.

Naopak z PUFA n-3 vznikají eikosanoidy, které mají v organismu právě opačné účinky. Zánětlivé situace v organismu jsou utlumeny, shlukování krevních destiček je omezeno a nastává vasodilatace neboli uvolnění cév. Díky tomu dochází k poklesu vysokého krevního tlaku. Celkově můžeme říci, že eikosanoidy, které vznikají z PUFA n-3 snižují riziko vzniku srdečně-cévních (kardiovaskulárních) onemocnění.

Aby situace s PUFA nebyla až tak jednoduchá, pojďme se podívat na to, jaké by mělo být optimální zastoupení omega-3 a omega-6 v naší stravě. Nelze totiž zcela jednoduše tvrdit, že omega-3 jsou zdravé a omega-6 nikoliv. Zásadní je totiž ne celkový příjem omega-3 MK a omega-6 MK, ale jejich vzájemný poměr v naší stravě.

Skutečný poměr příjmu omega-6:omega-3 v současnosti je až 25:1
Nejideálnější poměr pro naše zdraví je 1:1
Realistické doporučení výživových odborníků je 5:1

V současné stravě průměrného středoevropana je značný nadbytek omega-6 MK, a proto je v rámci zdravé a preventivní výživy velmi vhodné zaměřit se na doplňování příjmu omega-3 MK a omezování příjmu omega-6 MK.

Účinky a funkce v organismu člověka

Mazi hlavní zástupce omega-3 mastných kyselin patří kyseliny α-linolenová (ALA – z angl. α-linolenic acid), eikosapentaenová (EPA – z angl. eicosapentaenoic acid) a dokosahexaenová (DHA – z angl. docosahexaenoic acid). V případě ALA se jedná o esenciální mastnou kyselinu, která se v organismu přeměňuje na EPA a ta následně na DHA – účinnost přeměny je však limitovaná a pohybuje se v řádech jednotek procent. Protože je prekurzor EPA a DHA – kyselina α-linolenová – esenciální a z tého esenciální kyseliny se tvoří ostatní omega 3 MK jen v omezené míře, bývají někdy označované takké jak oesenciální nebo semiesenciální. Jak již bylo vysvětleno dříve, jedná se tedy o látky, které si lidský organismus neumí sám vytvořit (nebo omezeně), a proto musí být přijaty ve stravě nebo doplňcích stravy.

Omega-3 mastné kyseliny mají celou řadu důležitých úloh pro zdravý organismus. Obrovský význam mají pro správnou činnost mozku a srdce, správný růst, vývoj a regeneraci organismu a pro správnou funkci zraku. Omega-3 mastné kyseliny mohou snižovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, které patří v současnosti mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Bylo vědecky prokázáno, že dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin má protizánětlivé účinky a napomáhá snižovat riziko vzniku chronických chorob.

Velmi vysoká koncentrace omega-3 mastných kyselin je v lidském mozku a jsou zde nezbytně nutné pro rozpoznávací funkce, jako je paměť nebo výkonnost mozku, ale mají také vliv na naše chování.

Pro vyvíjející se plod je zcela zásadní dostatečný přísun omega-3 mastných kyselin od matky. Bylo zjištěno, že při nedostatečném zásobení plodu omega-3 mastnými kyselinami od matky, hrozí zvýšené riziko nervových a očních komplikací u dítěte po narození. Také u hyperaktivních dětí byla zjištěna nižší hladina omega-3 MK v krvi.

Mezi příznaky nedostatku omega-3 mastných kyselin můžeme zahrnout únavu, špatnou paměť, suchou pokožku, srdeční problémy, zvýšený krevní tlak (hypertenzi), změny nálad nebo deprese.

Jeden z největších omylů moderní medicíny…?

Zájem o problematiku tuků v naší stravě za posledních 50 let razantně stoupá a stále se hledají odpovědi na mnohé otázky ohledně příjmu tuků. Touto problematikou se zabývají lékaři, vědecko-výzkumní pracovníci i odborníci na výživu člověka po celém světě. Jejich názory a doporučení se však postupem času razantně mění!

Již více než 60 let je všeobecně doporučováno zvýšit konzumaci rostlinných tuků a margarínů s cílem snížení hladiny cholesterolu a snížení rizika výskytu srdečně cévních onemocnění. Od zavedení těchto doporučení se sice celkový příjem PUFA ve stravě signifikantně zvýšil, ale na druhou stranu výskyt kardiovaskulárních onemocnění se také zvýšil a má stále setrvávající tendenci.

Bylo zjištěno, že až 75 % lidí, které postihne srdečně-cévní příhoda, mají LDL cholesterol v normě a téměř 50 % z nich ho má v optimální hladině.

Tento výsledek měla studie z roku 2009, která byla publikovaná v American Heart Journal. Studie zkoumala 136 905 pacientů mezi lety 2000 a 2006.

Pro někoho to může znít paradoxně, ale bylo zjištěno, že Švýcaři mají nejvyšší průměrnou hladinu cholesterolu v Evropě (6,46 mmol/l), ale zároveň mají 2. nejnižší výskyt srdečně-cévních onemocnění v Evropě a o ¾ nižší než mají Američané! Jak je to vůbec možné…? Mohou za to s největší pravděpodobností právě omega-3 a omega-6 mastné kyseliny.

Jeden z největších mýtů výživy, který vznikl asi v 50.–60. letech 20. století se dnes již konečně pomalu, ale jistě boří. Tehdy odborníci doporučovali, abychom se vyhýbali máslu a nasyceným tukům a zvýšili konzumaci polynenasycených mastných kyselin a margarínů. Z malé části měli tehdejší odborníci v něčem pravdu, ale ve finále tyto doporučení, společně s celkovou změnou životního rytmu, vyvolali razantní nárůst především civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, alergie, astma, obezita, cukrovka, deprese nebo poruchy imunitního systému. Tuky typu omega-6 byly postaveny do popředí a důležitost příjmu omega-3 mastných kyselin byla naprosto ignorována! Odborníci tehdy nabádali k 10–30x vyšší spotřebě omega-6 než omega-3 mastných kyselin. Dnes již s jistotou víme, že šlo o jeden z největších omylů moderní medicíny!

Velmi zajímavá je studie z Japonska z roku 1997, která detailně popisuje nárůst civilizačních onemocnění poprvé v historii Japonska. Tamější lidé začali ve větší míře konzumovat potraviny bohaté na omega-6 MK a začali svou stravu mnohem více přizpůsobovat stravě západního typu.

V současnosti toho víme o problematice tuků v naší stravě o mnoho více než před 60 lety, ale stále je nezbytně nutný další výzkum a studie, abychom byli schopni zcela přesně objasnit mechanismy účinků a působení jednotlivých tuků v naší stravě na náš zdravotní stav.

Doporučený denní příjem

Přestože, jste možná při čtení tohoto článku nabyli dojmu, že omega-6 mastné kyseliny, které jsou zastoupeny především kyselinou linolovou (LA – z angl. linoleic acid), jsou zcela špatné pro naše zdraví, je nutné upřesnit, že tomu tak zcela není. Jedná se o tuky, které jsou nutné pro naše zdraví, ale je nutný jejich příjem ve správném množství. Velkým problémem v současnosti je, že jejich příjem je mnohonásobně vyšší, než by bylo vhodné pro naše zdraví. To je dáno především celkovou skladbou potravin s vysokým zastoupením technologicky zpracovávaných a hotových jídel a nízkým příjmem přirozených potravinových zdrojů bohatých na omega-3 mastné kyseliny.

Nutriční cíl současné vyspělé společnosti:

Snížit příjem omega-6 mastných kyselin ve stravě – margaríny, rostlinné oleje, zpracovávané potraviny.
Zvýšit příjem omega-3 mastných kyselin (EPA a DHA) ve stravě – tučné ryby, rybí olej, chia, konopná a lněná semena.

Naplněním tohoto cíle dosáhnete doporučeného poměru příjmu omega-6 a omega-3 tuků ve svém jídelníčku (1-5:1) a snížíte riziko vzniku chronických onemocnění. Dosáhnout tohoto cíle však v současnosti není až tak jednoduché a potravinářský průmysl nám to v žádném případě neusnadňuje, spíše naopak.

Z výše uvedených informací vyplývá, že bychom především měli zvýšit konzumaci tučných ryb a rybího oleje. Kvalita i dostupnost ryb a mořských plodů je však v současnosti (především ve vnitrozemních oblastech) poměrně nízká. Kromě toho je nutné myslet i na potenciální kontaminaci ryb, především těžkými kovy (kadmium, olovo, rtuť apod.) a průmyslovými toxiny (DDT, PCB, dioxiny apod.). Při pravidelné a celoživotní zvýšené konzumaci kontaminovaných ryb by tento fakt mohl mít neblahé účinky na naše zdraví. V tomto ohledu je výhodnější konzumace menších ryb, jako jsou sardinky, ančovičky nebo sledě.

Velmi dobrou alternativou jsou kvalitní doplňky stravy ve formě rybího oleje, které mají vysokou biologickou dostupnost v organismu a jsou zbavené všech potencionálních toxinů. Další možnost může být doplněk stravy ve formě oleje z krillu, který je velmi dobrým zdrojem omega-3 tuků.

Nalézt relevantní hodnoty doporučeného denního příjmu jednotlivých skupin mastných kyselin je velmi obtížné. Údaje z různých zdrojů se totiž velmi významně liší.

Americká kardiologická organizace – American Heart Association:

omega-6: 5–10 % z celkové denní přijaté energie ≈ 17 g LA muži a 12 g ženy denně

Evropský úřad pro bezpečnost potravin – EFSA, The European Food Safety Authority:

omega-6: 4 % z celkové denní přijaté energie ≈ 10 g LA denně

Světová zdravotnická organizace – WHO, World Health Organization:

omega-6: 2,5–9 % z celkové denní přijaté energie

The Japan Society for Lipid Nutrition:

3–4 % energie v podobě LA pro osoby, které denně zkonzumují průměrně 2,6 gramů omega-3 tuků, včetně 1 gramu EPA + DHA

Všeobecně je pro snížení triglyceridů v krvi doporučován příjem minimálně 2–4 gramy EPA a DHA denně.

V zásadě můžeme říci, že v rámci Evropy a USA se tyto doporučované hodnoty víceméně dodržují. Ale na druhou stranu v současnosti vidíme, že nárůst výskytu kardiovaskulárních i jiných chronických onemocnění je v porovnání s minulostí extrémně vysoký. Z těchto údajů můžeme odhadnout, že pravděpodobně tyto výživové doporučení nebudou zcela optimální pro naše zdraví.

Pro hledání optimálních výživových doporučení se pojďme podívat na složení stravy tradičních populací, které obývají tichomořské ostrovy. Následující tabulka ukazuje příjem makronutrientů a detailní zastoupení jednotlivých tuků ve stravě tradičních tichomořských populací ve srovnání s populací USA. Zdůrazňuji, že tyto národy (Tokelau, Pukapuka nebo Kitava) žijí stále tradičním způsobem života a nevyskytují se u nich téměř žádné z rozšířených civilizačních onemocnění.

Příjem makronutrientů ve stravě (procento z celkově přijatých kalorií)
	Tokelau	Pukapuka	Kitava	USA
Bílkoviny	12	12	10	15
Sacharidy	34	50	69	50
Celkový tuk	54	38	21	33
z toho: nasycené MK	49	30	17	11
mononenasycené MK	3	6	2	12
polynenasycené MK	2	2	2	7-10
z toho: omega-3 MK	1,5	0,5	1	1-3
omega-6 MK	0,5	1,5	1	5-10

Na první pohled nás může překvapit příliš vysoká zastoupení celkového přijatého tuku (54 %) u populace Tokelau nebo velmi vysoký příjem sacharidů (69 %) u populace Kitava. Tyto hodnoty rozhodně nevyhovují současným doporučením zdravého životního stylu moderní medicíny. Při detailnějším pohledu na tabulku však zjistíme, že všechny tři tyto populace sdružuje jeden společný údaj. Je to příjem PUFA, který je v porovnání s údajem z USA, u všech tří populací nápadně nižší. Při pohledu na příjem omega-3 a omega-6 mastných kyselin zjistíme, že u všech tří tichomořských populací je příjem omega-3 a omega-6 téměř vyrovnaný. Naproti tomu, v populaci USA vidíme značnou převahu příjmu omega-6 nad omega-3 mastnými kyselinami. Na základě těchto údajů můžeme říci, že (mimo jiné) i ve vyrovnaném příjmu omega-3 a omega-6 mastných kyselin tkví záhada pevného zdraví.

Shrnutí: doporučujeme snížení příjmu LA ( omega-6 MK) ideálně pod 2 % z celkové přijaté energie, což by mělo tvořit maximálně 4–6 gramů denně a zvýšení příjmu EPA a DHA na minimálně 0,5 až 2 gramy denně.

Pro zabezpečení základních preventivních účinků před kardiovaskulárními a civilizačními chorobami je doporučován příjem minimálně 840 mg EPA a DHA denně pro zdravého dospělého člověka. Pokud ovšem konzumujete nadbytečné množství omega-6 tuků (a potravin, které je obsahují), může být konzumace 840 mg EPA a DHA denně zcela nedostatečná.

V rámci léčebné diety pro snížení výskytu alergií, zánětů a v rámci snížení rizika vzniku náhlé srdeční slabosti nebo infarktu je doporučován příjem 2 až 4 g EPA a DHA denně. Uvedená dávka je obsažena přibližně v 7 až 14 g rybího oleje nebo 100 až 150 gramech rybího masa ze severských ryb. Toto doporučení vydala American Heart Association.

Jaký je doporučený denní příjem EPA a DHA, resp. rybího oleje v rámci léčebné diety při některých onemocněních?

Onemocnění	Příjem EPA A DHA (g)	Příjem rybího oleje (g)
Prevence infarktu	0,9	3
Prevence rakoviny	0,9	3
Suchá pokožka	1,5	5
Syndrom suchého oka	1,5	5
Degenerace žluté skvrny	1,5	5
Diabetes mellitus	1,8	6
Astma	2,4	8
Alergie	3	10
Crohnova nemoc	3	10
Ekzémy	3,6	12
Lupénka	3,6	12
Lupus – kožní onemocnění	3,6	12
Revmatoidní artritida	4	14
Trombóza	4	14
Hypertenze	4	14

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)

Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Omega mastné kyseliny (ať už omega-3 nebo omega-6) primárně rozhodně pro náš organismus nejsou toxické ani nebezpečné. Pro zdraví našeho organismu potřebujeme oba typy mastných kyselin – velmi důležitý je ale jejich příjem ve správném poměru!

Pokud konzumujete vysoké množství ryb a rybích výrobků (více než dvě porce za týden), měli byste si hlídat především kvalitu kupovaných potravin. U mnohých ryb a rybích výrobků je zvýšené riziko obsahu těžkých kovů a dalších průmyslových kontaminantů. Pokud jsou pak tyto potraviny konzumovány ve větší míře, zvyšuje se riziko negativního působení na náš organismus.

Pokud užíváte olej z tresčích jater, nedoporučuje se současně užívat doplňky stravy nebo léčiva s obsahem vitaminů A a D. Olej z tresčích jater má vysoký obsah uvedených vitaminů, a proto při současném příjmu dalších doplňků stravy, které tyto vitaminy obsahují, může jednoduše dojít k předávkování a kumulaci v organismu. Většinou se nedoporučuje užívat olej z tresčích jater v letních měsících. V tomto období se vytváří značné množství vitaminu D přirozeně v organismu díky působení UV-záření. Pokud se chcete vyhnout riziku nadměrného příjmu vitaminů A a D, vybírejte si raději přípravky, které obsahují olej z celých ryb. U těchto přípravků žádné riziko předávkování nehrozí, a to ani v letních měsících. Navíc výhodou rybího oleje získaného z celých ryb je vyšší přirozený obsah omega-3 , a to až 40 %. Zatímco olej z tresčích jater obsahuje přibližně poloviční koncentraci omega-3 mastných kyselin – asi 22 %.

Pokud pravidelně konzumujete větší množství ryb nebo rybího oleje, doporučuje se vždy kombinovat společně s dostatečným příjmem vitaminu E. Ryby a rybí olej totiž obsahují ve svých molekulách dvojné vazby, které jsou velmi náchylné k reakcím s volnými radikály. Oxidací se znehodnocují pozitivní účinky polynenasycených mastných kyselin. Dostatečný přísun vitaminu E, ale i dalších antioxidantů ve stravě, zajistí ochranu molekul s dvojnými vazbami před nebezpečnou oxidací.

Dáváte-li přednost příjmu omega-3 mastných kyselin v podobě doplňků stravy, nakupujte vždy jen kvalitní přípravky, u kterých si jste jisti jejich složením a jakostí. Dávejte přednost nákupu v lékárnách, zdravých výživách nebo na ověřených e-shopech přímo od výrobců doplňků stravy. Na vyžádání by Vám měl každý dobrý výrobce doplňků stravy sdělit podrobnosti ohledně výroby přípravku.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle současně platné legislativy jsou schválena následující tvrzení:

Kyselina dokosahexaenová (DHA) přispívá k udržení normální hladiny triglyceridů v krvi

Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které poskytují přívod 2 g DHA denně a které obsahují DHA v kombinaci s kyselinou eikosapentaenovou (EPA). Aby bylo možné tvrzení použít, musí být spotřebitel informován, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu 2 g DHA denně. Jestliže je tvrzení použito u doplňků stravy nebo obohacených potravin, musí být spotřebitel informován, že nesmí překročit doplňkový přívod 5 g denně kombinace EPA a DHA.

Tvrzení nesmí být používáno u potravin určených pro děti.

Kyselina dokosahexaenová a kyselina eikosapentaenová (DHA/EPA) přispívají k udržení normálního krevního tlaku

Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které poskytují přívod 3 g EPA a DHA denně. Aby bylo možné tvrzení použít, musí být spotřebitel informován, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu 3 g EPA a DHA denně. Jestliže je tvrzení použito u doplňků stravy nebo obohacených potravin, musí být spotřebitel informován, že nesmí překročit doplňkový přívod 5 g denně kombinace EPA a DHA.

Tvrzení nesmí být používáno u potravin určených pro děti.

Kyselina dokosahexaenová a kyselina eikosapentaenová (DHA/EPA) přispívají k udržení normální hladiny triglyceridů v krvi

Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které poskytují přívod 2 g EPA a DHA denně. Aby bylo možné tvrzení použít, musí být spotřebitel informován, že příznivého účinku se dosáhne při přívodu 2 g EPA a DHA denně. Jestliže je tvrzení použito u doplňků stravy nebo obohacených potravin, musí být spotřebitel informován, že nesmí překročit doplňkový přívod 5 g denně kombinace EPA a DHA.

Tvrzení nesmí být používáno u potravin určených pro děti.

Kyselina dokosahexaenová a kyselina eikosapentaenová (DHA/EPA) přispívají k normální činnosti srdce

Příznivého účinku se dosáhne při přívodu minimálně 250 mg EPA a DHA denně pro zdravého, dospělého člověka.

Kyselina dokosahexaenová (DHA) přispívá k:
- udržení normálního stavu zraku,
- normální činnosti mozku.

Příznivého účinku se dosáhne při přívodu minimálně 250 mg EPA a DHA denně pro zdravého, dospělého člověka.

Některé ze všeobecných účinků omega-3 MK (zejm. EPA a DHA) na organismus:

↓ hladiny triglyceridů v krvi,
↓ produkce látek s prozánětlivým účinkem,
↓ krevního tlaku,
↓hladiny homocysteinu,
↓ rizika vzniku aterosklerózy (ucpávání cév) a lepší stabilizace aterosklerotických plaků,
↓ rizika vzniku vyšší srážlivosti krve a vzniku krevních sraženin – trombózy,
↓ srdeční arytmie (porucha srdečního rytmu)

↑ variability srdeční frekvence,
↑ produkce oxidu dusnatého, který rozšiřuje cévy – působí pozitivně např. na krevní tlak,
↑ produkce protizánětlivých látek
relaxace (uvolnění) hladké cévní svaloviny.

Omega-3 mastné kyseliny jsou velmi vhodné především v rámci prevence kardiovaskulárních i jiných onemocnění, ale velmi úspěšně se používají i při léčbě již vzniklých onemocnění. Zvýšená konzumace tučných ryb nebo užívání doplňků stravy s omega-3 MK snížila úmrtnost u pacientů, kteří předtím prodělali srdeční infarkt o 29 %

Nejdůležitější potravinové zdroje

Nejlepším zdrojem EPA a DHA, jako i ostatních omega-3 MK jsou především ryby a rybí tuk. Vzhledem k tomu, že se jedná o látky lipidické povahy, platí jednoduché pravidlo, že čím více tuku ryba obsahuje, tím více omega-3 MK bude obsahovat. Ve větším množství jsou EPA a DHA obsaženy v tučných rybách jako je losos, tuňák, halibut, sardinka nebo makrela. Výborným rostlinným zdrojem omega-3 jsou lněná, chia a konopná semínka.

Na druhou stranu, největším zdrojem omega-6 MK mastných kyselin v naší stravě jsou slunečnice a kukuřice a výrobky z nich.

Vždy je potřeba mít v paměti, že u omega mastých kyselin není pro naše zdraví zcela rozhodující ani tak zkonzumované množství, ale poměr mezi příjmem omega-3 a omega-6.

V následující tabulce je uveden poměrem omega-6:omega-3 mastných kyselin v různých potravinách.

Zdroj	Poměr omega-6:omega-3	Zdroj	Poměr omega-6:omega-3
Sardel (ančovičky)	1:8	Vlašské ořechy	4,5:1
Sardinky	1:5	Sójový olej	7:1
Lněná semena	1:4	Pekanové, para ořechy	28:1
Semena černé hořčice	1,5:1	Sezamová semena	30:1
Řepkový olej	2,2:1	Arašídy	44:1
Konopná semena,	3:1	Kukuřičný olej	65:1
Máslo (mléčný tuk)	3:1	Slunečnicový olej	70:1

Zajímavosti

V současnosti existuje nespočetné množství studií, experimentů, odborných článků a publikací, které se věnují tukům a především polynenasyceným mastným kyselinám v naší stravě. Jako příklad uvádím údaje z jedné velmi zajímavé studie, která se zaměřila na souvislost mezi poměrem omega-6 a omega-3 mastných kyselin ve stravě a úmrtností jako důsledek kardiovaskulárních omenocnění. Studie zkoumala průměrnou stravu ve třech oblastech – Evropa a USA, Japonsko a Grónsko. Poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin v jejich stravě byl značně odlišný. Nejvyšší hodnotu měla strava z Evropy a USA. Střední číslo měla strava Japonská a nejnižší hodnotu měla strava Eskymáků z Grónska. V tabulce můžeme jasně vidět, že celková mortalita v procentech je přímo úměrná poměru příjmu omega-6 a omega-3 ve stravě. Čím vyšší je poměr mezi příjmem omega-6 a omega-3 ve stravě, tím je vyšší i mortalita.