Prebiotika – "potrava" pro bakterie ve Vašem trávicím traktu

Základní informace

Pojem prebiotikum je velmi často zcela chybně zaměňován s pojmem probiotikum. V následujícím článku si vysvětlíme rozdíly a hlouběji se pojídáme na význam a funkci prebiotik.

Prebiotikum je označení pro nestravitelnou část potravin nebo potravinářských surovin, která má nepřímo velmi významný vliv na naše zdraví. V porovnání s probiotiky, o kterých jsme si povídali v článku „Probiotika“, nejsou prebiotika mikroorganismy. Ale jak již částěčně podobný název naznačuje, jsou probiotika a prebiotika ve vzájemně velmi úzkém vztahu. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že prebiotika jsou potravou pro probiotika. Prebiotika (například vláknina) podporují růst a aktivitu střevní mikroflóry (probiotik) a tím pádem mohou ovlivňovat zdravotní stav konzumenta. Pro vysvětlení toho jak fungují probiotika a prebiotika můžeme použít následující příklad: Pokud konzumujeme probiotika (ve formě funkčních potravin, jogurtů, kefírů apod. nebo ve formě doplňků strav), ale zároveň naší stravě nejsou obsaženy prebiotika (dostatek vlákniny nebo je nedoplňujeme pomocí doplňků stravy), dojde k tomu, že sice do našeho organismu dostaneme živé mikroorganismy (probiotika), ty se usídlí v našem trávicím traktu, ale nebudou mít dostatek potravy a v důsledku toho se nebudou moci rozmnožovat a vytvářet aktivitu a postupem času veškeré živé mikroorganismy uhynou a dojde k porušení přirozené střevní mikroflóry. Kromě důležitosti pro probiotika jsou prebiotika velmi důležitá pro náš organismus také v mnoha jiných směrech, které objasníme v další části.

Funkce v organismu člověka

Celou skupinu prebiotik rozdělujeme na dvě velké části – prebiotika přirozená a syntetická.

1. Prebiotika přirozená
   Přirozená prebiotika jsou taková, která se přirozeně vyskytují v různých potravinách nebo potravinářských surovinách. Mezi nejznámější přirozené prebiotikum patří inulin. Jedná se o polysacharid, který se vyskytuje u rostlin z čeledi hvězdicovitých a zvonkovitých a slouží zde jako zásobní látka. Strukturně je inulin jemný bílý prášek, sladké chuti, který není v lidském organismu štěpen enzymem amylázou, a proto ho náš organismus neumí využít. V našem zažívacím traktu se inulin chová jako rozpustná vláknina. Na rozdíl od člověka, bakteriální enzymy dokáží štěpit inulin, a proto je inulin zdrojem energie pro střevní mikroflóru a má nebiotický efekt. Inulin se vyskytuje především v kořenu čekanky, hlízách topinamburu, hlízách jakonu, česneku, póru a v cibuli. Zejména čekanka a topinambur se v potravinářském průmyslu hojně využívají k přípravě sirupu bohatého na inulin, který se přidává například do mléčných výrobků (jogurtů, kefírů apod.), nealkoholických nápojů nebo marmelád.   

2. Prebiotika syntetická
   Jak již samotný název napovídá, syntetická prebiotika se přirozeně nevyskytují v potravinách ani potravinářských surovinách, ale připravují se synteticky. Většinou se jedná o oligomeraci sacharózy nebo laktózy nebo chemickou úpravu inulinu nebo škrobu. Syntetická prebiotika jsou velmi podobná těm přirozeným, ale mají odlišný způsob vzniku. Typickým zástupcem syntetických prebiotik může být například laktulóza (oligosacharid na bázi laktózy a fruktózy), oligosacharidy na bázi laktózy a galaktózy nebo látky chemicky odlišné od klasických sacharidů – jako jsou alkoholické cukry (maltiol, laktiol nebo palatinol). Využití syntetických prebiotik v potravinářství je v současnosti velmi široké.

Nyní se zaměříme na komplexní úlohu prebiotik v lidském organismu.  Jak jsme si již řekli, prebiotika jsou pro člověka všeobecně těžko stravitelné nebo nestravitelné. Přesto jsou velmi důležité jako potrava pro bakteriální mikroflóru našeho trávicího traktu. Střevní bakterie jsou schopny pomocí svých enzymů fermentovat (kvasit) prebiotika a získávat tak energii pro svůj růst a rozmnožování. Vedlejším produktem při fermentaci prebiotik (vlákniny) jsou organické kyseliny – kyselina máselná, octová, propionová nebo mléčná. Tyto kyseliny mají v našem trávicím traktu také velmi důležitou funkci – udržují optimální pH a celkové prostředí v našem trávicím traktu. Pokud chceme dosáhnout optimálního prebiotického efektu, ať už pomocí potravin nebo doplňků stravy, je nezbytně nutné, aby dané prebiotikum bylo odolné vůči účinkům rozdílného pH a trávicích enzymů při průchodu trávicím traktem.

Prebiotika můžeme rozdělit na 3 skupiny podle délky uhlíkatého řetězce:

1. Prebiotika s krátkým řetězcem
   Takzvané oligosacharidy s krátkým řetězcem jsou fermentovány především v pravé části tlustého střeva (tračník vzestupný – začátek tlustého střeva) a poskytují výživu pro bakterie, které osidlují právě tuto část střeva.
    
2. Prebiotika se středně dlouhým řetězcem
   Například inulin, který je oligosacharid se středně dlouhým řetězcem, fermentuje pomaleji a dostává se až do střední části tlustého střeva (tračník příčný až sestupný). 
    
3. Prebiotika s dlouhým řetězcem
   Pokud je inulin obohacený o fruktooligosacharidy, jeho řetězec je dlouhý a působí takzvaně „širokospektrálně“ – ve všech úsecích tlustého střeva 

Účinky prebiotik v lidském organismu:

• příznivý vliv na mikroflóru tlustého střeva,
• snížení energetického příjmu z potraviny,
• zvětšení objemu stolice a potlačení zácpy.

Další předpokládané pozitivní účinky prebiotik:

• prevence a zeslabení střevních infekcí a průjmů,
• posílení imunity,
• prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku,
• snížení hladiny cholesterolu v krvi – zejména oxidovaného LDL v krvi,
• prevence osteoporózy,
• snížení zánětlivých reakcí sliznice tlustého střeva – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida,
• podpora vstřebávání některých minerálních prvků – především vápník a hořčík,
• podpora vyšší produkce mastných kyselin s krátkou délkou řetězce, které pozitivně ovlivňují vnitřní prostředí, stav a funkci tlustého střeva.

Souhrnně můžeme říci, že prebiotika mají ve výživě člověka nenahraditelné postavení a jsou velmi důležité pro udržení našeho zdraví. V současnosti je však bohužel naše strava obecně poměrně chudá na zmíněné látky. V naší stravě převládají potraviny hojně technologicky zpracovávané a také potraviny spíše živočišného původu. Důsledkem toho je nedostatek prebiotik v naší stravě, což může ve finále vést až k zažívacím potížím, poruchám imunitního systému a dalším onemocněním, které souvisí především s poruchou přirozené střevní mikroflóry. Vhodnou úpravou jídelníčku s vysokým zastoupením čerstvým a nezpracovaných potravin, s dostatkem čerstvého ovoce, zeleniny, kvalitních luštěnin a celozrnných obilovin nebo použitím kvalitních doplňků stravy dochází k úpravě složení střevní mikroflóry a následným zdravotním benefitům.

Historie

Název „prebiotikum“ pochází z řečtiny a skládá se ze dvou částí: „pre“ a „bios“, což v překladu znamená „před“ a „život“. Toto označení odkazuje na důležitost prebiotik pro život probiotik. 

Označení „prebiotikum“ byl poprvé použit až v roce 1990. Tehdy bylo prebiotikum definováno jako nestravitelné potravinové složky, které příznivě ovlivňují hostitele, a tím selektivně stimulují růst a aktivitu jednoho nebo limitovaného počtu bakterií v tlustém střevě, čímž zlepšují zdraví svého hostitele. Tato definice byla aktualizována v roce 2004 a nyní je prebiotikum definováno jako selektivně fermentovatelná látka, která umožní konkrétní změny, a to jak ve složení a/nebo činnosti gastrointestinální mikroflóry. Jinými slovy jsou prebiotika substance potravin, které podporují růst probiotických mikroorganismů.    

Využívání prebiotik sahá do dávné historie, kdy lidé často využívali zejména čekanku nebo topinambury jako součást jejich jídelníčku. Ve stravě se běžně vyskytovala také čerstvá zelenina a ovoce nebo celozrnné kaše nebo placky, později také chléb. Může říci, že v historii bylo v přirozené stravě vždy dostatek prebiotik. Jejich význam a funkci pro lidský organismus však lidé pochopili až mnohem později, paralelně s objevem a výzkumem probiotik.

V současné době je stále mnoho otázek ohledně mechanismů účinků a fungování prebiotik společně s probiotiky, a proto je stále nutné věnovat se dalšímu výzkumu a vývoji této problematiky.

Doporučený denní příjem

Doporučený denní příjem prebiotik není v současnosti legislativně stanoven, a proto je vždy nutné se u doplňků stravy řídit doporučeným denním dávkováním dle výrobce a u potravin se řídit všeobecnými výživovými doporučeními. 

Běžně se doporučují dávky asi 5 až 8 gramů prebiotik za den. U pacientů se specifickými poruchami zažívacího traktu lze doporučit dávku až 15 gramů za den. Někdy jsou doporučované hodnoty denního příjmu prebiotik udávány jako 0,3 g/kg hmotnosti u mužů a 0,4 g/kg u žen. Rozdíly doporučeného denního příjmu záleží na zdroji informací.

Pokud je v současnosti Váš příjem prebiotik ve stravě velmi nízký a chtěli byste začít prebiotika suplmentovat v podobě doplňků stravy, doporučuje se začít postupně a opatrně. Váš organismus si postupně musí přivyknout zvyšujícím se dávkám prebiotik.  Příliš vysoké dávky oligosacharidů, na které organismus a především zažívací trakt, nejsou zvyklé, mohou způsobit nežádoucí reakce trávicího traktu – například vyšší produkci střevních plynů, nadýmání a paradoxně poruchy trávení. 

Pokud chceme obnovit a posílit svou přirozenou mikroflóru tlustého střeva je vhodné užívat takzvaná synbiotika – funkční potraviny nebo doplňky stravy, které obsahují prebiotika a zároveň také probiotika. Kombinace těchto dvou látek se vzájemně velmi synergicky podporuje a výsledek na svém zdraví zajisté pocítíte.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Potravina nebo potravinářská surovina musí splňovat určité požadavky, aby mohla být charakterizována jako prebiotikum – obdobný systém jako u probiotik.

Základní kritéria pro látky s prebiotickými účinky:

• Substrát nesmí být hydrolyzován (rozložen) a/nebo vstřebán v žaludku a tenkém střevě.
• Slouží selektivně určitým bakteriím tlustého střeva jako substrát, který zvyšuje metabolickou aktivitu těchto bakterií nebo podporuje jejich růst.
• Kvašením substrátu by měly být navozeny prospěšné systémové účinky na hostitele.
• Mají celkově pozitivní vliv na zdraví a pohodu jedince.
• Vždy musí být znám jejich původ, čistota, chemické složení a struktura.

Potraviny a suroviny s prebiotickým efektem:

• inulin – čekanka kořen, topinambur hlíza, jakon hlíza,
• luštěniny – především hrách, fazole,
• oves, ovesné vločky,
• banány,
• bobulovité ovoce,
• jeruzalémské artyčoky – liší se od klasických artyčoků,
• chřest,
• pampeliška,
• česnek,
• pórek,
• cibule,
• vláknina – rozpustná i nerozpustná.

V neposlední řadě je důležitým přírodním zdrojem prebiotik také mateřské mléko, které svými vlastnosti podporuje přirozený vývoj zdravé střevní mikroflóry u novorozence.

Toxicita

Vzhledem k tomu, že prebiotika jsou přirozenou součástí našeho jídelníčku a jsou nezbytně nutná pro správné fungování, existenci a rozmnožování střevní mikrofóry, jejich toxicita je prakticky vyloučena. Nejsou známy žádné vedlejší účinky nebo interakce s jinými léky, doplňky stravy nebo léčivými rostlinami. Ve výjimečných případech je možná alergická reakce (pravděpodobně na některou složku potraviny nebo doplňku stravy, ne na samotné prebiotikum). Pokud se po užívání prebiotik vyskytnou jakékoliv neobvyklé reakce, přestaňte prebiotikum užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Při běžném užívání prebiotik dle doporučení výrobce není možné, aby došlo k předávkování. Při nadměrném nebo neuváženém příjmu prebiotik (zejména ve velmi vysoké koncentraci prostřednictvím doplňku stravy) se mohou vyskytnout zažívací potíže jako je průjem, zácpa, bolesti břicha, plynatost nebo zvýšená střevní motilita (pohyby střev). V naprosté většině případů je však suplementace prebiotiky velmi dobře snášena bez negativních vedlejších účinků u všech věkových skupin a doporučuje se také jako vhodná suplementace v těhotenství. 

Pokud je v současnosti Váš příjem prebiotik ve stravě velmi nízký a chtěli byste začít prebiotika suplmentovat v podobě doplňků stravy, doporučuje se začít postupně a opatrně. Váš organismus si postupně musí přivyknout zvyšujícím se dávkám prebiotik.  Příliš vysoké dávky oligosacharidů, na které organismus a především zažívací trakt, nejsou zvyklé, mohou způsobit nežádoucí reakce trávicího traktu – například vyšší produkci střevních plynů, nadýmání a paradoxně poruchy trávení. 

Pokud chceme obnovit a posílit svou přirozenou mikroflóru tlustého střeva je vhodné užívat takzvané synbiotika – funkční potraviny nebo doplňky stravy, které obsahují prebiotika a zároveň také probiotika. Kombinace těchto dvou látek se vzájemně velmi synergicky podporuje a výsledek na svém zdraví zajisté pocítíte.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) nejsou pro prebiotika vydána žádná schválená zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

Pravděpodobně se poměrně často setkáváte s názvy, jako jsou probiotika, prebiotika nebo synbiotika. Jedná se o podobná slova, které se lidem velmi často pletou nebo je zaměňují, jejich význam je však zcela odlišný. Pojďme si jednotlivé pojmy stručně vysvětlit:

• Probiotika – živé mikroorganismy, které přispívají ke zlepšení zdravotního stavu svého konzumenta, jsou-li konzumovány v adekvátním množství. Jejich pozitivní vliv je zaměřen především na zlepšení rovnováhy střevní mikroflóry. Také napomáhají udržovat v perfektním stavu celou naši trávicí soustavu.
   
• Prebiotika – jedná se o nestravitelnou složku potravy, která slouží jako substrát (krmivo) pro specifické (přátelské) bakterie střevní mikroflóry. Tímto mechanismem nepřímo zlepšuje zdravotní stav konzumenta. Konkrétní příklady prebiotik jsou oligofruktóza nebo inulin.
   
• Synbiotika – představují produkty, které obsahují jak probiotika, tak současně také prebiotika. Velmi důležitý je jejich takzvaně synergický efekt – to znamená, že se jejich účinky vzájemně podporují a zesilují. Klasickým příkladem synbiotika může být jogurt s bifidobakteriemi a oligofruktózou.
   
• Parabiotika – jedná se o inaktivované (usmrcené, neaktivní) mikroorganismy nebo buněčné frakce, které mají imunomodulační účinek – podporují přirozenou funkci imunitního systému.

• Antibiotika – látky, produkované bakteriemi a houbami nebo syntetické, které inhibují růst nebo usmrcují mikroorganismy. Jejich působení však není selektivní, takže účinkují stejně na patogenní i prospěšné mikroorgamismy – může dojít k narušení střevní mikroflóry v období léčby antibiotiky.

 

--- konec článku ---