Vitamíny bez cenzury

Echinacea – to nejlepší pro Vaši imunitu

Echinacea.jpg

Věděli jste, že třapatka nachová neboli echinacea a jeden z nejoblíbenějších přírodních imunostimulátorů?

Základní informace

Třapatka, latinsky Echinacea, je české označení pro rod z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae). Nedopatřením nese ovšem české pojmenování třapatka také jiný rod – Rudbeckia. Tato chyba nastala v důsledku rozdělení původně jednoho rodu Rudbeckia do více rodů. V současnosti se pomalu začíná vžívat české označení třapatkovka pro rostliny z rodu Echinacea.

Mezi příbuzné třapatky patří například pampeliška, sedmikráska a měsíček. Nejznámější zástupci jsou třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia) a třapatka nachová (Echinacea purpurea) a v potravinářském a farmaceutickém průmyslu se využívá především její kořen, ale i květy a listy.

V současnosti patří třapatka mezi nejoblíbenější léčivé rostliny, přestože v historii prošla poměrně složitým vývojem její obliby. Od 70. let 19. století byla zatracována, poté opěvována, pak zase zapomenuta a nakonec znovu uznána její úžasná léčivá síla. Všeobecně můžeme třapatku označit za velmi účinný posilovač imunity. Mnoho vědeckých výzkumů již potvrdilo pozitivní vliv užívání třapatky na stimulaci správné funkce imunitního systému, který pomáhá tělu odolávat náporů virů a bakterií.

Zdroj: www.youtube.com

Funkce v organismu člověka

Celá rostlina třapatky obsahuje několik chemických látek, které mají důležitou roli v léčebném využití této mimo jiné okrasné rostliny. Mezi tyto látky patří především polysacharidy, glykoproteiny, aramidy, esenciální oleje a flavonoidy. Bylo zjištěno, že účinné aktivní látky obsažené v kořenu rostliny se výrazně liší od chemických látek, které se nacházejí v nadzemních částech rostliny - listech a květech. Kořeny obsahují vysoké koncentrace esenciálních olejů, zatímco nadzemní části rostliny mají tendenci obsahovat více polysacharidů. Většina výzkumů ukazuje, že pro léčebné účely je výhodnější využívat kořeny rostliny. V Německu jsou schváleny léky a doplňky stravy z třapatky nachové (Echinacea purpurea) pro léčbu nachlazení, infekci horních cest dýchacích, močových cest a pomalé hojení ran a z kořenů rostliny třapatky bledé (Echinacea pallida) zase pro léčbu chřipky.

Všeobecně se třapatka nejvíce využívá pro posílení funkce imunitního systému a zvýšení celkové obranyschopnosti organismu. Když tělo napadnou viry nebo bakterie, dojde v lidském organismu k vyloučení určitých specifických látek, které přitáhnou do postižené oblasti bílé krvinky. Bílé krvinky, přesněji řečeno makrofágy, jsou hlavní složkou imunitního systému a likvidují v těle nežádoucí mikroorganismy (nebezpečné viry, patogenní bakterie apod.). Echinacea působí tak, že posiluje schopnost organismu ničit choroboplodné zárodky. Rostlina také působí pozitivně na lymfocyty B a T, které také patří mezi bílé krvinky a jsou důležitou součástí našeho imunitního systému. Echinacea se může využívat nejen preventivně pro posílení imunitního systému, ale velmi vhodné se ukázalo také její využití při léčbě akutních infekčních onemocnění. Bylo zjištěno, že pozitivní léčebné účinky echinacei má na starosti několik účinných látek. Jedná se například o echinakosid, což je přírodní látka s širokým spektrem antimikrobiálních účinků. V další řadě účinné látky obsažené v třapatce napodobují funkci interferonu, což je látka tělu vlastní, která napadá choroboplodné zárodky v organismu. Účinek třapatky je velmi podobný účinkům této látky. Další velmi účinnou aktivní látkou obsaženou v této léčivé bylině je echinacein. Tkáně lidského organismu obsahují kyselinu hyaluronovou, která slouží jako štít proti škodlivým mikroorganismům. Patogenní bakterie nebo nebezpečné viry produkují enzym hyaluronidázu, který rozpouští zmiňovanou kyselinu hyaluronovou. Tímto mechanismem se mohou mikroorganismy dostat do lidského organismu a způsobit nákazu. Látka obsažená v echinacei – echinacein – napadá výše jmenovaný enzym patogenních mikroorganismů (hyaluronidázu) a tudíž znemožní jejich proniknutí do organismu.

Byla prokázána úspěšná léčba angíny, bronchitidy, tuberkulózy, zánětu mozkových blan, aftů, ran, černého kašle, infekce uší a především nachlazení a chřipky pomocí třapatky. Koncem 20. století se velmi mnoho vědeckých týmů zaměřilo na výzkum zaměřený na léčebné využití třapatky ve vztahu k nachlazení a chřipce. Závěr všech studií byl velmi podobný: echinacea byla prokázána jako účinný lék na chřipku a nachlazení a byl prokázán její pozitivní vliv na délku trvání i sílu infekce; echinacea snižovala délku i trvání infekce a její sílu průměrně na polovinu.

Vědecké výzkumy i tradiční historické využití třapatky ukázaly pozitivní vliv při léčbě povrchových ran. Echinacein – ta stejná látka, která zabraňuje choroboplodných zárodkům dostat se do našeho organismu – zároveň podporuje hojivé procesy. Účinkem echinacei dochází k podněcování vazivových buněk (fibroblastů) k rychlejší tvorbě nové tkáně. Přípravky z této léčivé byliny lze přikládat zevně na řezné rány, spáleniny, lupénku, ekzémy nebo herpes na genitáliích i ústech.

Byl prokázán také pozitivní vliv echinacei jako podpůrného prostředku při léčbě poševních zánětů. Jedné výzkumné studie v Německu se zúčastnilo 203 žen s opakovanými poševními záněty. Polovině z nich byl jako léčba podávám klasický farmakologický krém proti vaginálním zánětům společně s orálním užíváním placeba tablet, a druhá polovina žen dostávala klasický farmakologický krém proti vaginálním zánětům společně s orálním užíváním echinacei. Během 6 měsíců se u 60 procent žen užívajících pouze krém a placebo tabletky zánět opakoval. U žen, které současně užívaly i echinaceu se zmíněné potíže vrátily jen u 16 procent z nich – což představuje statisticky významný rozdíl.

V současnosti existuje velmi mnoho léčiv i potravinových doplňků, které obsahují echinaceu – bývají ve formě tablet, tobolek, tinktur nebo čajů.

Historie

Echinacea pochází ze středozápadu Severní Ameriky, kde ji hojně využívali domorodí indiáni. Odvar z kořene rostliny si přikládali na rány, po kousnutí nebo bodnutí hmyzem i na uštknutí hady, při bolesti zubů a dásní si vyplachovali ústa echinaceovými přípravky a při nachlazení, neštovicích, spalničkách, příušnicích nebo artritidě pili echinaceový čaj. Časem se z echinacei stal lidový léčivý přípravek.

V roce 1870 ji obchodník s medicínskými přípravky, doktor Meyer z Nebrasky, přidal do svého Meyerova čističe krve. Svůj přípravek poté vydával za „univerzální lék“ proti hadímu uštknutí, otravě krve a řadě dalších nemocí. Doktor Meyer skutečně věřil, že echinacea dokáže vyléčit uštknutí chřestýšem a rozhodl se to dokázat. Roku 1885 zaslal vzorek Johnu Uri Lloydovi – profesorovi na Eklektickém lékařském institutu v Cincinnati. Lloyd byl zároveň jedním z prvních prezidentů Americké farmaceutické asociace a se svými bratry byl zakladatelem přední farmakologické společnosti 19. Století – Lloyd Brothers Pharmacists. Lloyd prozkoumal vzorek zaslaný doktorem Meyerem a identifikoval rostlinu jako echinaceu. Po prostudování dopisu, který doktor Meyer zaslal a ve kterém nazýval rostlinu „univerzálním lékem“ proti uštknutí chřestýšem, označil doktora Meyera za blázna. Doktor Meyer se proti tomu ohradil a trval na svém názoru, že echinacea vyléčí uštknutí chřestýšem. Byl si dokonce natolik jistý, že chtěl přijet na institut v Cincinnati s živým chřestýšem, nechat se v Lloydově přítomnosti kousnout a dokázat, že jeho „čistič krve“ skutečně účinkuje. Lloyd nabídku odmítl.

Doktor Meyer byl ovšem velmi vytrvalý a zaslal vzorek echinacei Lloydovu kolegovi, eklektickému léčiteli Johnu Kingovi. Ten se o echinacei již zmiňoval ve svém prvním vydání Kings American Dispensatory z 50. let 19. století. Tehdy ovšem považoval echinaceu jen za kuriozitu, kterou používají jen domorodí obyvatelé. King rostlinu s úspěchem vyzkoušel na včelím bodnutí, chronickém překrvení nosu, vředech na nohou a mnoha infekčních onemocněních. V dalším vydání své knihy již věnoval této léčivé rostlině odpovídající pozornost.

Postupem času přijal rostlinu i Lloyd – úspěšně ji používal k léčbě zranění, jedovatých kousnutí a bodnutí, otravy krve, záškrtu, zánětu mozkových blan, spalniček, neštovic, malárie, spály, chřipky, syfilitidy a kapavky. Lloydovo nadšení nebylo pouze vědecké. Jeho farmaceutická společnost Lloyd Brothers Pharmacists vyrobila z echinacei několik přípravků, které se staly neobyčejně oblíbené po celé Americe. Největší sláva echinacei byla datována od 90. let 19. století až do 20. let 20. století. Na začátku minulého století téměř každá domácnost měla tinkturu z echinacei.

Bohužel se tato léčivka stala obětí války mezi ortodoxními lékaři a eklektiky. Ortodoxní lékaři uznávali pouze synteticky vyrobené léky a na druhou stranu eklektici tíhli k využívání rostlinných přípravků. Obě strany neuznávaly léčivé přípravky svých oponentů. V roce 1909 bylo v Časopise Americké lékařské asociace (Journal of American Medical Association) napsáno: „Echinacea nepotvrdila svou pověst léčivé rostliny, kterou získala díky nadšencům, kteří využili neověřených zpráv k potvrzení svých terapeutických výsledků.“

V období kolem druhé světové války, kdy se začala používat nová antibiotika, se sláva echinacei téměř úplně vytratila. Byla uvedena v National Formulatory od roku 1916 do roku 1950. Nicméně od 40. let 20. století již prakticky nebyla vůbec používána – a to až do 70. let.

Současní bylináři jsou echinaceou a jejími účinky stejně nadšeni jako jejich eklektičtí předchůdci. Hojně třapatku doporučují jako přírodní antibiotikum, stimulant imunitního systému, na vředy, nachlazení a chřipku, záněty močového měchýře, angínu a další onemocnění. Mnozí léčitelé i lékaři doporučují denní podávání, které účinkuje jako tonikum a na posílení imunitního systému.  

Doktora Meyera by jistě velmi potěšilo, kdyby věděl jak silný doopravdy jeho oblíbená léčivá rostlina má a jak je oblíbená i v 21. století. Nikdy sice nebyl vědecky prokázán její účinek proti uštknutí chřestýšem, ale mezi 50. s 80. lety mnoho studií dokázalo, že tato rostlina skutečně posiluje imunitní systém a má výbornou schopnost léčit infekce

Doporučený denní příjem

Echinacea je v současné době dostupná v mnoha formách a podobách – tablety, kapsle, prášky, tinktury, kapky, čaje apod. Odvar z byliny si můžeme vyrobit jednoduše doma. 2 čajové lžičky mletého kořene přelijeme asi 250 ml vroucí vody a necháme na mírném plameni vařit asi 15 minut. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky. Chutná zpočátku sladce, později ale zhořkne. Doma si můžeme vyrobit také tinkturu, kterou užíváme 1 čajovou lžičku jednou až 3x denně, dle potřeby. Pokud užíváte doplněk stravy, dodržujte vždy uvedené dávkování nebo se poraďte s Vaším ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Echinacea se nedoporučuje podávat dětem mladším dvou let. U starších dětí a osob nad 65 let se doporučuje začít s užíváním echinacei v nižších dávkách a dle potřeby je zvyšovat.

Původ, výskyt a pěstování

Echinacea pochází ze středozápadu Severní Ameriky, kde ji hojně využívali domorodí indiáni jako oblíbenou léčivou rostlinu.

Třapatka je vytrvalá bylina z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae), která dorůstá výšky 50 až 150 centimetrů. Svým vzhledem připomíná kopretinu s vystouplým květním lůžkem a světle růžovými okvětními plátky, které jsou ohnuty směrem dolů. Květní lůžko svým tvarem připomíná šišku borovice, je tmavě fialové až hnědé barvy, na dotek drsné. Byliny mají černé kořeny, jednu lodyhu, která je pokryta tvrdými chloupky a štíhlé kopinaté listy.

Rostliny můžeme množit ze semen nebo kořenových řízků, které jsou odejmuty na jaře nebo na podzim. Semena se sypou ideálně na povrch vlhké, písčité půdy při teplotě kolem 20 °C.

Třapatky rostou na chudých, kamenitých, mírně kyselých půdách a vyžadují plné slunce. Daří se jim však i na bohatších stanovištích.

Kořeny dorostou dostatečné velikosti ke sběru cca po 3 až 4 letech. Sklízejí se na podzim, poté co rostlina vytvoří semena. Kořeny, které jsou silnější než 1 cm by se měly před vlastním sušením rozkrojit.

V České republice, stejně tak jako v celé Evropě, sice třapatka přirozeně neroste, ale dováží se k nám nebo se u nás cíleně pěstuje. Na našem trhu je dostupná celá řada přípravků, které obsahují echinaceu.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Echinacea je všeobecně považována za bezpečnou léčivou rostlinu. Poměrně často se při užívání může vyskytnout pocit mravenčení na jazyku, který je však naprosto neškodný. Při užívání echinacei také nejsou vyloučeny alergické reakce. Přípravky s obsahem echinacei by neměli užívat osoby s porušenou autoimunitou, případně by se před jejich užíváním měli poradit se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Jde například o HIV pozitivní pacienty nebo osoby s lupusem. Posílení imunitního systému díky třapatce by paradoxně mohlo zhoršit projevy onemocnění. 

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro echinaceu používat následující tvrzení.

Echinacea purpurea – třapatka nachová:

  • podporuje:
    • přirozenou obranyschopnost a normální funkci imunitního systému,
    • normální funkci dolních močových cest,
    • normální funkce dýchacího systému.

Echinacea angustifolia – třapatka úzkolistá:

  • podporuje:
    • přirozenou obranyschopnost a normální funkci imunitního systému,
    • normální funkce dýchacího systému,
    • Normální funkce močových cest.
  • je přírodním antioxidantem.

Echinacea pallida – třapatka bledá:

  • podporuje
    • normální funkce imunitního systému,
    • normální stav pokožky, vlasů a nehtů,
    • normální stav kloubů,
    • normální činnost jater – pročištění organismu.
  • je přírodní antioxidant.

Zajímavosti

Z taxonomického hlediska je v současnosti klasifikováno 9 druhů spadajícího do rodu třapatka:

  • třapatka bledá – Echinacea pallida (Nutt.) Nutt.,
  • třapatka krvavá – Echinacea sanguinea Nutt.,
  • třapatka nachová – Echinacea purpurea (L.) Moench,
  • třapatka nápadná – Echinacea paradoxa (J. B. S. Norton) Britt.,
  • třapatka úzkolistá – Echinacea angustifolia DC.,
  • Echinacea atrorubens Nutt.,
  • Echinacea laevigata (C. L. Boynton et Beadle) Blake,
  • Echinacea simulata McGregor,
  • Echinacea tennesseensis (Beadle) Small.

--- konec článku ---