Jitrocel kopinatý – tradiční léčivka na kašel a bohatý zdroj vlákniny

Základní informace

Jitrocel kopinatý, latinsky Plantago lanceolata, je vytrvalá rostlina z čeledi jitrocelovitých, která patří mezi klasické bylinky tradičního lidového léčitelství. Jitrocel se již po staletí využívá pro své účinky na lidský organismus.

Jitrocel se od pradávna využíval zejména při všech typech onemocnění dýchacího systému – zejména při kašli, astmatu, zahlenění nebo dokonce i při tuberkulóze. Jitrocel se využívá také na celkovou detoxikaci organismu, čistí krev, plíce i trávicí trakt. V neposlední řadě je jitrocel známý svými regeneračními a hojivými účinky na kožní oděrky, rány, ekzémy i bércové vředy.

Nejčastěji se využívají listy jistocele, ale velmi zajímavé využití mají i jitrocelová semena. Jedná se o účinný přírodní prostředek proti zácpě a dalším zažívacím potížím. Za tímto účelem se využívají především semena jitrocele indického, která se dají běžně zakoupit pod názvem psyllium. Velmi podobné využití mohou mít ale i semena jitrocele většího, případně jitrocele kopinatého.

Tuto zázračnou léčivku je možné používat vnitřně i zevně. Mezi nejznámější používané formy patří jitrocelový nálev (čaj), jitrocelový sirup, obklady z listů, masti nebo tinktury. Pokud chceme za terapeutickými účely využívat semena jitrocele, je nutné jejich správné použití. Semena totiž neúčinkují samostatně, ale pouze pokud nabobtnají ve vodě nebo jiné tekutině. Z tohoto důvodu je nutné semena jitrocele nechat před konzumací nabobtnat v dostatečném množství tekutin nebo konzumovat samostatně, ale zapít velkým množstvím tekutin. V průběhu užívání terapeutických dávek semen jitrocele je nutné dodržovat zvýšený pitný režim (minimálně 3 litry tekutin denně).

Funkce v organismu člověka

Sladký jitrocelový sirup, který se podává při kašli a dalších onemocnění dýchacího systému zná ze svého dětství asi každý z nás. Ale málokdo ví i o dalších účincích této zajímavé léčivé byliny.

Jedno z poměrně málo známých použití jitrocele je jeho využití při zažívacích potížích. Jitrocelová semena jsou velmi bohatá na vlákninu – obsahují ji až 30 %. Konkrétně obsahují semena především rozpustnou vlákninu – slizovité látky. Díky tomuto složení dochází při jejich kontaktu s vodou k obrovskému nabobtnání, zvětšení objemu a vytvoření gelovité struktury. Pravidelná konzumace této hmoty, potažmo jitrocelových semen zpracovaných v jiných potravinách nebo pokrmech, podporuje trávení a zažívání a optimalizuje naší stolici. Díky svým vlastnostem jitrocelová semena pohlcují přebytečné tekutiny ve střevech, podporují udržení normální soudržné stolice a napomáhají v prevenci i léčbě průjmů. Velmi zajímavým faktem je, že semene jitrocele dokážou kromě léčby průjmů, napomáhat v léčbě i prevenci i opačného trávicího problému – zácpy. Semena jitrocele obsahují velké množství vlákniny, která je nestravitelná, a proto její konzumace zvyšuje objem stolice. Tím vzniká větší tlak na střevní stěnu, čímž se stimulují peristaltické pohyby střev, které podporují naší vyměšovací potřebu. Stolice bude mít díky obsaženým slizovitým látkám přirozenější konzistenci, nebude příliš tuhá a tvrdá a bude snadněji procházet střevem. Při terapeutickém užívání jitrocelových semen je velmi důležité dbát na pravidelný, dostatečný a správný pitný režim. Vhodné je konzumovat především čistou kohoutkovou vodu, neslazené bylinné a zelené čaje, neslazené minerální vody nebo občas i ředěné ovocné nebo zeleninové šťávy. Nevhodná je nadměrná konzumace kávy, energetických nápojů, alkoholu, slazených nápojů a džusů. Minimální příjem tekutin za den by měl být 2 až 3 litry pro dospělého člověka. Pravidelná konzumace jitrocelových semen se doporučuje také při střevní neuróze, která se může projevovat průjmem nebo zácpu, případně jejich kombinací. Díky svým pozitivním účinkům na strukturu, hustotu a tuhost stolice se jitrocelová semena prakticky úspěšně využívají i při prevenci nebo podpoře léčby hemoroidů.

Jitrocelová semena se v poslední době využívají také na podporu snižování cholesterolu v krvi, podobně jako každá potravina, která obsahuje vysoký podíl vlákniny. Jedna nedávno provedená studie publikovaná v Archives of Internal Medicine prokázala pozitivní vliv pravidelné konzumace jitrocelových semen na mírně zvýšenou hladinu cholesterolu. Indikovaná dávka byla čajová lžička jitrocelových semen, 3x denně po dobu 8 měsíců. Závěrem bylo statisticky průkazné snížení hladiny cholesterolu v krvi oproti skupině, které bylo podáváno placebo. Odhaduje se, že snížením hladiny celkového cholesterolu o 1 % se sníží riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění o 2 %. Péče o náš cholesterol se tedy rozhodně vyplatí!

Mezi nejznámější účinky jitrocelu však patří podpora léčby kašle a dalších onemocnění dýchacího systému. Díky antibiotickým a protizánětlivým účinkům dokáže jitrocel přirozeným způsobem bojovat proti patogenním bakteriím, které ohrožují zdraví našeho dýchacího systému. Jitrocel napomáhá, díky obsaženým účinným látkám (zejména slizům), rozpouštění hlenů a usnadňuje vykašlávání.

V neposlední řadě je známé také vnější využití listů jitrocele jako hojivého, protizánětlivého a antibakteriálního přírodního prostředku. Z tohoto důvodu se listy jitrocele někdy používají do nejrůznějších mastí nebo dalších kosmetických a zdravotnických prostředků.

Všeobecně známé účinky jitrocelu na naše zdraví:

• Podporuje dýchací systém.
• Působí pozitivně při nachlazení a kašli.
• Podporuje hojení ran.
• Podporuje trávení.
• Podporuje čištění krve.
• Působí pozitivně při astmatu nebo bronchitidě.
• Podporuje odkašlávání.
• Stimuluje detoxikaci organismu.
• Podporuje cévní zdraví.
• Působí proti zácpě a dalším trávicím potížím.
• Má protizánětlivé účinky.
• Doporučuje se na opary nebo při kožních infekcích.
• Podporuje léčbu hemoroidů (semena).
• Podporuje snižování cholesterolu (semena).
• Může napomáhat snižování hladiny krevního cukru glykémie (semena).

Obsažené účinné látky

• slizovité látky – rozpustná vláknina,
• glykosid aukubin,
• enzymy invertin a emulsin,
• třísloviny,
• pektiny,
• saponiny,
• vitamin C,
• hořčiny,
• kyselina křemičitá, citronová,
• soli draslíku a vápníku,
• xantofyly,
• fytoncidy,
• kumariny,
• zinek,

Historie

Jitrocel byl od pradávna uznávanou a oblíbenou léčivou rostlinou. Již staří Řekové a Římané jitrocel s oblibou využívali při oparech, kožních infekcích, dýchacích obtížích nebo jako protijed při pokousání vzteklým psem. Ve starověkém Řecku se jitrocelu přezdívalo „sedmižeberní“, na základě anatomické stavby jeho listů.

Jedny z prvních dochovaných písemných záznamů o využívání jitrocele k léčení byly nalezeny na území Sýrie. Tamní léčitelé přikládali jitrocelové listy nebo z nich vyrobené přípravky na opuchliny nebo kožní oděrky či další zranění. Lidé věřili, že jitrocel jim pomůže zastavit krvácení, vyčistí rány a působí proti vzniku zánětů. Veškeré jejich úsudky můžeme dnes díky vědeckým studiím jen potvrdit. Dnes již s jistotou víme, že jitrocel má velmi silné antibiotické účinky, které působí téměř na stejné úrovni jako některá antibiotika.  

Ve středověku byl jitrocel oblíbenou bylinou všech poutníků, protože byl snadno dostupný a měl mnohostranné využití.  

Jitrocelová semena byla od pradávna využívána jako součást tradiční čínské i ajurvédské medicíny. Využívala se zejména k léčbě průjmů, zácpy, hemeroidů, jako účinný přírodní prostředek proti parazitům nebo onemocnění močové soustavy. Pro tyto účely je východní medicína využívá dodnes. V Evropě byla léčivá síla jitrocelových semen objevena až v 16. století, kde se využívali velmi podobným způsobem jako v čínské medicíně.

Severoameričtí indiáni používali k pojmenování jitrocele dva různé názvy – „stopa bílého muže“ nebo „hadí plevel“. První název vznikl podle původu jitrocele – na americký kontinent ho totiž dovezli evropští kolonizátoři. Druhý název vznikl podle častého využití jitrocele – šamani jej totiž rádi využívali jako protijed při uštknutí jedovatým hadem. Unikátní schopnost jitrocele čistit krev a detoxikovat organismus pomáhala při intoxikaci organismu. 

Známá bylinářka, abatyše Hildegarda z Bingenu (1098–1179) doporučovala jitrocelová semena, společně se špaldovými otrubami, pivními kvasnicemi a bertrámem (řebříček) na podporu dobrého trávení.

V době 2. světové války se jitrocel často využíval k ošetřování infikovaných nebo zanícených ran, protože se jednalo o účinný a dostupný prostředek. Známý farář Kunzle o jitroceli tvrdil: „Jitrocelová šťáva zacelí otevřenou ránu, jako by ji zašila zlatou nití.“

Využití jitrocele bylo typické i pro tradiční české lidové bylinářství. Nejčastěji se z něj připravoval nálev (čaj) nebo sirup. Používal se především při onemocnění dýchacích cest – kašli, bronchitidách, zápalu plic, astmatu a dalších. Mimo to, se čaj z listů jitrocele používal na čištění krve, choroby močového měchýře nebo při žaludečních vředech. Jitrocelový čaj se dodnes doporučuje jako podpůrný prostředek při léčbě poškozených plic u silných kuřáků. Kdysi se jitrocel často používal i v kuchyni – například do polévek, nádivek, salátů nebo dalších pokrmů. Naši předkové přisuzovali jitrocelu magickou moc a používali jej také při rituálech a pro ochranu jejich domova.

Zdroj: www.youtube.com

Doporučený denní příjem

Jitrocel kopinatý se všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina, která ovšem nemá legislativně stanovenou doporučenou denní dávku ani maximální denní dávku.

Budete-li chtít užívat jitrocel kopinatý v podobě doplňků stravy, na trhu je k dispozici široká škála výrobků - jedná se zejména o čaje a čajové směsi, případně i tablety nebo kapsle. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte jitrocel kopinatý ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálním fyzickém i psychickém stavu a podobně.

Všeobecně doporučované denní dávkování je většinou 1 polévková lžíce jitrocelových listů na jeden šálek vroucí vody (250 ml) – v závislosti na tělesné hmotnosti, pohlaví, fyzickém stavu a podobně. Obvyklou formou podávání je zapaření a povaření asi 10 minut. Doporučená denní dávka jsou 2 až 3 šálky denně, dle aktuálních zdravotních potíží. Z jitrocele kopinatého se připravují také sirupy (podrobný postup naleznete ve videu). Z jitrocele většího se připravují léčivé masti, které napomáhají hojení vředů, naběhlých žil, zánětů, popálenin a bércových vředů.

Pokud budete užívat psyllium – semena jitrocele indického – dodržujte vždy doporučené denní dávkování a způsob použití. Většinou, pokud chcete psyllium jako podpůrnou terapii zácpy, je nutné ji konzumovat již namočenou a nabobtnanou ve vodě nebo společně s větší konzumace tekutin. Naopak, pokud chcete léčit průjem, je možné konzumovat psyllium v suché formě, aby mělo možnost absorbovat přebytečné tekutiny v trávicím traktu 

Původ, výskyt a pěstování

Původní oblast výskytu jitrocele kopinatého byla prakticky na celém území Eurasie. Jeho přirozené rozšíření bylo v celé Evropě, včetně těch nejstudenějších a nejméně hostinných oblastí Islandu a severní Evropy. V Asii se od pradávna vyskytoval téměř na celém území až po Kazachstán a západní Himaláje.

V současnosti je areál jeho rozšíření velmi široký. V rámci České republiky se běžně vyskytuje od nížin až po vrcholy našich hor. Celkově roste v Evropě zcela běžně, dále se vyskytuje také v Asii, v Africe na Kanárských ostrovech, Azorech, Madeiře a v severních oblastech Afriky. Byl zavlečen také do mnoha dalších částí světa, včetně Ameriky.

Všeobecně můžeme říci, že jitrocel se přirozeně vyskytuje na mírně vlhkých, hlinito-písčitých až středně těžkých půdách s neutrální až zásaditou reakcí. Nejčastěji můžeme jitrocel nalézt na loukách, mezích, pastvinách, slunných stráních, v parcích nebo občas také jako plevel na polích. Vzhledem k tomu, že jitrocel poměrně dobře snáší sucho i fyzické poškození (sešlap), jedná se celkově o poměrně odolnou rostlinu. Na druhou stranu jitrocel nesnáší velmi mokrá stanoviště a podmáčenou půdu. 

Dříve se jitrocel sbíral ve volné přírodě a následně se zpracovával, především v domácích podmínkách. V současnosti však jeho spotřeba pro farmaceutické, potravinářské i kosmetické účely stále stoupá, a proto se začíná cíleně komerčně pěstovat.

V České republice není problém si jitrocel nasbírat ve volné přírodě a v domácích podmínkách usušit nebo dále zpracovávat. Drogou jitrocele jsou listy - Folium plantaginis – které se sbírají od června do srpna, ještě před vytvořením stvolu s květem. Na sušení je jitrocel jedna z nejnáročnějších bylin. Je nutné ho sušit velmi rychle, ale zároveň šetrně. Nejlepší je sušení ve velmi tenkých vrstvách, může být i na slunci, případně při umělých podmínkách při teplotách do 40 stupňů Celsia. Správné sušení (bez obracení, aby se listy nepomačkaly a nerozdrobily) je základem pro účinnou sušenou drogu. Vlhké, pomačkané nebo zapařené listy při sušení snadno černají a jako droga jsou pak zcela bezcenné a neúčinné. Při černání listů dochází k rozkladu přítomného aukubinu – jedné z hlavních účinných látek jitrocele. Jitrocel nikdy nesklízíme po ranní rose nebo po dešti. Po usušení je správná barva listů jitrocele zelená až zelenohnědá. Usušenou bylinu uchováváme v suchu a temnu, nejlépe v dobře uzavřených nádobách, aby nám droga nenavlhla.

 

Toxicita

Všeobecně se jitrocel kopinatý považuje za bezpečnou bylinu, která nemá zpravidla žádné negativní vedlejší účinky.

Pokud užíváte jitrocel ve formě doplňků stravy (většinou ve formě bylinného čaje, čajové směsi nebo psyllia (plody jitrocele kopinatého), dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců. Kontraindikace nebo interakce s jinými léčivy nebo doplňky stravy nebyly dosud objeveny.

Ve výjimečných případech se může po konzumaci jitrocele vyskytnout alergická reakce, zejména u osob se zvýšenou citlivostí. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat a vyhledejte lékařskou pomoc.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro jitrocel kopinatý používat následující tvrzení:

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata L.) podporuje:

• normální funkci střevního traktu,
• mikrobiální rovnováhu,
• normální funkci imunitního systému,
• antioxidační působení,
• normální stav kloubů,
• normální trávení a funkci jater,
• pročištění organismu,
• normální funkci dýchacího systému.

Zajímavosti

• Pro jitrocel existuje celá řada lidových názvů: babka, celníček, hojílek, hítrocíl, myší ocas, myší ouško, ranocel, volský jazyk, beraní jazyk, psí jazyk, olověný jazyk, čelník nebo svalník.
• Z jedné staré bylinářské knihy: „Když ropuchu kousne pavouk, spěchá k jitroceli a ten jí pomůže.“
• Věděli jste, že jitrocel je velmi důležitá rostlina ve včelařství, protože poskytuje včelám dostatek kvalitního pylu.
• Latinské rodové jméno jitrocele (Plantago) je odvozeno od latinského slova „planta“, což znamená „chodidlo“. Pojmenování bylo pravděpodobně odvozeno podle využívání jitrocele k léčebným účelům jako obklady na odřené nohy nebo puchýře.
• Domácí čaj proti bronchiálnímu astmatu – mateřídouška a jitrocel v poměru 1:1. Nálev připravíme zapařením asi 1 polévkové lžíce bylinné směsi asi 250 ml vroucí vody. Necháme vyluhovat asi 10 minut a poté popíjíme teplý nálev v průběhu celého dne.
• V rukopise z 11. století se dochovala tato anglosaská óda na devět bylin a mezi nimi i jitrocel: „I ty, jitroceli, matko rostlin, otevřená k východu, mocná v nitru, přes tebe hrkotají vody, přes tebe jezdí ženy, přes tebe jezdí ženiši, nad tebou odfukují býčkové.“

​

--- konec článku ---