Kopřiva dvoudomá – žahavá pomocnice

Základní informace

Kopřiva dvoudomá, latinsky Urtica dioica, patří mezi naše nejlepší léčivé rostliny, přestože její široké léčivé účinky nejsou mezi lidmi běžně známé. Použití kopřivy v lidovém léčitelství je velmi široké a rozmanité. Jako droga se využívá většinou list nebo nať, ale někdy také oddenek nebo květ. Uvádí se, že nejvíce účinných obsahových látek a největší „sílu“ mají rostliny zejména na jaře, asi do konce května. V tuto dobu je nejlepší sběr kopřivy na sušení a uskladnění. Nikdy nesušíme na přímém slunci, ale jen ve stínu, při sušení v sušárnách by neměla teplota překročit 50 °C. Kopřivu dvoudomou můžeme považovat za téměř zázračnou bylinu, protože je lze bez nadsázky považovat za univerzální přírodní léčivo. 

Funkce v organismu člověka

Kopřiva dvoudomá obsahuje široké spektrum zajímavých biologicky aktivních látek, které svým synergickým účinkem působí na lidský organismus.

Listy obsahují poměrně značné množství chlorofylu (až 1 %), který má sám o sobě pozitivní účinky na naše zdraví. Chlorofyl má antioxidační účinky, podporuje imunitní systém a působí protiinfekčně. Podporuje vyrovnávání výkyvů krevního tlaku, posiluje a regeneruje oči a má přírodní deodorační vlastnosti – eliminuje nepříjemný tělesný zápach. Chlorofyl zvyšuje schopnost těla produkovat hemoglobin, a tím zvyšuje kvalitu a množství červených krvinek, cože celou řadu pozitivních dopadů na organismus.

Listy obsahují až 15 % minerálních látek, z nichž asi nejdůležitější je hořčík. Mezi další biologicky aktivní látky patří karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, acetylcholin, histamin a serotonin, sacharidy, vitaminy, aminokyseliny, glukoniny, třísloviny, fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou a křemičitou.

Využití kopřivy v lidovém léčitelství je velmi široké. Působí povzbudivě na metabolismus, proti chudokrevnosti, působí jako antirevmatikum, protizánětlivě, dezodoračně a urychluje hojení ran. Kopřivová droga účinkuje jako kardiotonikum (podporuje činnost srdce), má antibiabetické účinky (zejména při lehčích formách cukrovky), působí protiprůjmově, antivirově (zejména proti virům chřipky), podporuje činnost slinivky, žlučníku, ledvin a vaječníků, působí močopudně a zevně se doporučuje při vypadávání vlasů.

Díky vysokému obsahu beta-sitosterolu se kopřiva s oblibou využívá při prostatických a močových problémech, především u mužů středního a vyššího věku.

Kopřiva se nejčastěji podává ve formě odvaru nebo nálevu. Používá se 1 čajová lžička drogy na 1 šálek vody (cca 200 ml). Popíjí se 3x denně. Čaj se doporučuje popíjet maximálně 14 dní v kuse. Poté byste jej měli vyměnit za jiný, například březový. Kopřivový čaj má totiž velmi silné účinky a velmi intenzivně působí na ledviny, a proto by se neměl pravidelně a dlouhodobě užívat.   

Všeobecně známé účinky kopřivy dvoudomé – doporučuje se použití při následujících nemocech nebo problémech:

• bolesti hlavy,
• ekzémy a alergie,
• ledvinový a močový písek, ledvinové kameny,
• čistí krev – detoxikace,
• chudokrevnost, anémie – podpora krvetvorby,
• hyperglykémie – snižuje hladinu krevního cukru glukózy v séru,

• podpora funkce slinivky břišní,
• záněty močových cest a zástava močení – anurie,
• nemoci plic, jater, žlučníku a sleziny,
• zahlenění žaludku a dýchacích cest,
• žaludeční křeče a vředy,
• virové a bakteriální infekce,
• únava a vyčerpanost,
• chudokrevnost, anémie – podpora krvetvorby,
• otoky,
• náchylnost k nachlazení,
• revma, revmatoidní artritida,
• dna, kuří oko, plíseň nehtů,
• řídké vlasy, růst vlasů,
• zúžení cév dolních končetin,
• angina pectoris, zúžení koronárních tepen srdce,
• píštěl, fistule,
• bolesti zad, ischias, lumbago,
• záněty nervů horních a dolních končetin,
• prevence rakoviny.

Existuje celá řada způsobů, jak kopřivu užívat. Zde jsou některé tipy:

• Nálev – čaj z kopřivy – vrchovatou čajovou lžičku sušených kopřivových listů spaříme ¼ litru vroucí vody a krátce vyluhujeme. Užíváme vnitřně.
• Kopřivová tinktura - Na jaře nebo na podzim vykopaný oddenek očistíme ve vodě kartáčem, nadrobno  pokrájíme a naplníme do láhve až po hrdlo. Zalijeme 30–40% spiritusem a necháme stát čtrnáct dnů  na teplém místě. Používáme zevně i vnitřně.
• Kopřivová koupel nohou - dvě menší hrsti dobře umytého oddenku a čerstvé kopřivy (stonky a listy) dáme na noc do  pěti litrů vody a druhý den vše ohřejeme až k varu. Ve vodě tak teplé, jak sneseme, koupeme nohy dvacet minut. Během procedury zůstává kopřiva ve vodě. Koupel můžeme dvakrát i třikrát opakovat, když stejný  obsah opět ohřejeme.
• Umývání vlasů kopřivovým výluhem - Čtyři až pět vrchovatých dvouhrstí čerstvé nebo sušené kopřivy dáme do pěti litrů  studené vody a pomalu zahřejeme k varu. Necháme ještě pět minut vyluhovat. Když použijeme oddenek  kopřivy, dáme jednu dvouhrst na noc do studené vody, druhý den zahřejeme do varu a necháme ještě 10  minut vyluhovat. V tomto případě bychom měli hlavu umývat jádrovým mýdlem.
• Kopřivový sirup - 250 g čerstvé nati zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 10 minut vařit, pod pokličkou v chladnu vyluhovat do druhého dne (24 hodin). Poté slijeme, vymačkáme a výluh smícháme s 1/2 kg medu. Uchováváme v lednici. Užíváme polévkovou lžíci denně na podporu imunity nebo při problémech s prostatou.
• Čerstvá šťáva z kopřivy - Čerstvou nať odšťavíme na odšťavovači nebo umeleme a vymačkáme šťávu. Denní dávku uchováváme v lednici, užíváme 3x denně kávovou lžičku do sklenice vlažné vody 20 minut před jídlem při ekzému a dalších kožních problémech nebo na jaře jako očistnou kúru a proti jarní únavě.
• Odvar z kořene kopřivy - 20 g čerstvých kořenů omyjeme, pokrájíme na kousky, zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 10 minut vařit a 10 minut vyluhovat. Polovinu vypijeme hned, druhou polovinu slijeme do termosky a vypijeme po cca 8 hodinách. Je to starý lidový recept na „čištění krve", vhodné při ekzému, opakovaných oparech nebo plísních nohou.

Historie

Kopřiva je zajímavá léčivá rostlina s bohatou historií, která je spojována s mnoha pověstmi a legendami. Používání kopřiv je známé již ze starého Říma. Římané používali kopřivy na bolestivé revmatické klouby a na prohřátí organismu používali drcené kopřivy přímo přiložené na tělo. V zápiscích ze starého Říma se dochoval také tento zajímavý výrok: „Vezmi kopřivy, uvař v oleji, namaž jim celé tělo a vetři ho důkladně do kůže – nachlazení bude pryč.“ Jak je vidět, již v dávných dobách lidé znali široké možnosti využití kopřiv.  

V našich zemích byla od dávných dob kopřiva spojována s tajemnými silami a byli ji přisuzovány magické účinky. Například se věřilo, že dokáže odehnat zlé duchy a čarodějnice. Přidávala se do píce pro dobytek, aby ho ochránila před působením zlých sil. Kopřiva se využívala i v zemědělství. Kopřiva zakopaná v rohu čerstvě zoraného pole ho chránila před housenkami a ptactvem. Kopřiva se používala jako univerzální léčivo pro nemocné. Věřilo se, že svazek čerstvě nasekaných kopřiv daný pod postel nemocného prý pomůže k jeho rychlému uzdravení.

Ve starých spisech se dozvíme o jednom speciálním použití kopřivy v dávných časech. Kopřiva se používala v případech, kdy nebyla jistota, že mrtvý člověk je skutečně po smrti. Čerstvá kopřiva se přiložila na kůži – nebožtíkovi neublížila, ale kůže domněle zesnulého člověka zčervenala.

Kdysi byly kopřivy velmi oblíbené i v gastronomii. Po celé Británii se v 17. století vařila hustá polévka z masa a kopřiv, která byla velmi oblíbená. Známé bylo také kopřivové pivo, které se využívalo také jako lék na dnu a revmatismus. K podobným léčivým účelům se vyráběly i kopřivové placky. Ve Skotsku byl tradiční puding z kopřiv.     

Dříve se kopřivy využívaly i pro jejich vlákna, která jsou poměrně silná a je možné z nich vyrábět nitě, plátno, lana, provazy, plachtovinu, rybářské sítě nebo dokonce i papír. Používání kopřivy k těmto účelům bylo před využíváním lnu poměrně běžné. Ve 2. světové válce se dokonce z kopřivového plátna vyráběly uniformy. V Rusku se kopřivy využívaly také k výrobě barev na vlnu.

Jak je vidět, využití kopřivy v dávných časech bylo široké a její obliba značná. V dnešní době bohužel již tak populární není, i když vzhledem k návratu k tradičním postupům v léčbě i prevencí některých nemocí se pomalu stává opět známou léčivou bylinou.  

Doporučený denní příjem

Kopřivu dvoudomou pro farmakologické a potravinářské využití je možné v současnosti pořídit v celé škále forem – čaje a čajové směsi, kapsle, tablety, tobolky, prášky, extrakty, tinktury a podobně. Důležité je zajímat se o kvalitu použité suroviny i formu zpracování, doporučuje se zaměřit se na kvalitní produkty od ověřených výrobců, které je možné zakoupit v lékárnách, bylinářstvích nebo ověřených prodejnách se zdravou výživou. Je důležité vždy se řídit doporučeným dávkováním dle výrobce. Interakce s ostatními léky, doplňky stravy nebo potravinami nebyly zaznamenány.

Doporučený denní příjem kopřivy není nijak legislativně omezen ani doporučován. Doporučené dávkování je vždy závislé od koncentrace kopřivy dvoudomé nebo jejího extraktu v daném přípravku. Vždy je velmi důležité brát v potaz konkrétní přípravek, jeho složení a doporučené dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování se u jednotlivých přípravků může značně lišit, v závislosti na kvalitativním i kvantitativním obsahu účinných látek.

Například u čistých kopřivových šťáv se doporučuje dávkování většinou 2x denně 25 ml, minimálně 30 minut před jídlem.   

Doporučené dávkování při terapii prostatických a močových problémů u mužů středního a vyššího věku je:

• 4 až 6 g/denně sušeného kořenu nebo odvaru či nálevu,
• 1,5 až 7,5 ml/denně vodného extraktu 1:1 z kořene,
• 4,5 až 8,5 ml/denně vodného extraktu 1:2 z kořene,
• nebo ekvivalentní množství v tabletě nebo kapsli.

Užívání kopřivy a doplňků stravy s kopřivou se většinou nedoporučuje dětem do 3 let a těhotným a kojícím ženám.

Původ, výskyt a pěstování

Kopřiva dvoudomá je v České republice nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. U nás je rozšířena po celém území a ve všech nadmořských výškách. V současnosti se jedná o velmi rychle se šířící a rozmnožující rostlinu, která vytváří husté, vysoké porosty. Na jejím masivním rozšíření se velkou mírou podílí i nadměrné hnojení polí, které jí velmi vyhovuje. Přirozeně se vyskytuje téměř všude na severní polokouli a jako invazivní druh se rozšiřuje také v Jižní Americe. Nevyskytuje se v tropických oblastech.

Jedná se o vytrvalou bylinu, která je obvykle vysoká 50 centimetrů až metr, výjimečně může dorůstat výšky až dva metry. Jak již druhové jméno napovídá kopřiva je dvoudomá rostlina. To znamená, že vytváří odděleně samčí a samičí rostlinu. Na jedné rostlině jsou květy, které obsahují pouze tyčinky a na druhé rostlině jsou květy, které mají výhradně pestíky. K oplození je tedy třeba, aby pyl z jedné rostliny (samčí) byl přenesen na druhou rostlinu (samičí). 

Ideální stanoviště pro kopřivu jsou vlhké lesy, křoviny, podél cest, na březích, pasekách a rumištích nebo v okolí lidských sídel i v zahradách. Má ráda vlhčí a dusíkaté půdy. Řadí se mezi nenáročné rostliny.

Toxicita

Všeobecně je užívání kopřivy považováno za zcela bezpečné. Při užívání doplňků stravy je nutné vždy dodržovat doporučené dávkování dle výrobce, nebo dle doporučení Vašeho ošetřujícího lékaře nebo lékárníka. Pokud jste těhotná nebo kojíte, poraďte se prosím ohledně užívání kopřivy s Vaším ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Všeobecně se užívání kopřivy nedoporučuje dětem do 3 let. Pokud užíváte kopřivu a vyskytne se u vás netypická nevolnost, bolesti žaludku, zvracení nebo průjem, přestaňte kopřivu užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Interakce s ostatními léky, doplňky stravy nebo potravinami nebyly zaznamenány. Ve výjimečných případech se může při užívání kopřivy vyskytnout alergická reakce. Pokud se tak u Vás stane, okamžitě přestaňte přípravek užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.

Všichni jistě velmi dobře znají žahavé schopnosti kopřivy při kontaktu s pokožkou. Nejedná se zcela přesně o toxické působení rostliny, jde spíše o ochranný mechanismus, který se u rostliny vyvinul. Kopřiva obsahuje na povrchu stvolu a listů takzvané žahavé chlupy, viz obrázek. Dříve se uvádělo, že příčinou pálení je kyselina mravenčí, což se ale podle nejnovějších výzkumů jeví jako omyl. Poslední výzkumy ukazují, že žahavé chlupy obsahují směs tří chemikálií, které jsou zodpovědné za pálivé účinky na pokožce. Jedná se o histamin, který dráždí pokožku, acetylcholin, který vyvolává pocit pálení a serotonin, který zvyšuje účinek dvou předchozích látek. Nicméně stále vědci spekulují ještě o možném výskytu dalších látek, které označují jako „dosud neznámý kopřivový jed“. 

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro kopřivu používat následující tvrzení.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) podporuje:

• normální stav kostí, vlasů a nehtů,
• normální činnost cévní soustavy – pomáhá proti těžkým nohám,
• protizánětlivé působení,
• nervovou a duševní rovnováhu,
• koncentraci a intelektuální aktivitu,
• normální stav pokožky,
• vylučování vody z organismu,
• normální činnost kardiovaskulárního systému,
• normální činnost ledvin a vylučování,
• osvěžení těla, vitalitu a energii,
• normální stav kloubů,
• přirozenou obranyschopnost a imunitní systém,
• normální funkci prostaty,
• normální funkci dýchacího systému,
• hojení ran, boj proti lupům.

Zajímavosti

• Kopřiva dvoudomá se využívá také v zemědělství – konkrétně jako doplněk v dietě pro drůbež.
• Čerstvé jarní kopřivy lze v kuchyni  jednoduše upravit stejně jako listy čertvého špenátu.
• Především v dřívějších dobách byla kopřiva využívána také jako přadná rostlina, její vlákna však nebyla velmi kvalitní a byla považována spíše za podřadnou.
• V neposlední řadě je kopřiva využívá také v kosmetickém průmyslu, například pro výrobu tradičních šamponů.
• Čeští bylináři někdy kopřivu označují jako „český žen-šen“.
• Lidové názvy kopřivy jsou žahavka, žíhavka, žihlava nebo prhlinka.

 

--- konec článku ---