Vitamíny bez cenzury

Lněná semínka – staletí známá superpotravina

LnenaSeminka4.jpg

Věděli jste, že jsou lněná semínka nejbohatším rostlinným zdrojem omega 3 nenasycených mastných kyselin?

Základní informace

Len setý, Linum usitatissimum, je jednoletá užitková rostlina, která je podle typu rostliny zpracovávána pro zisk vláken nebo olejnatých semen. Z vláken jsou vyráběny velmi pevné, kvalitní a odolné příze a tkaniny. Semena lnu jsou využívána v potravinářství i zemědělství jako krmivo. Konzumují se celá nebo drcená, slouží zároveň jako surovina pro lisování oleje.

Lněná semínka jsou velmi bohatá na živiny, a tak jsou důležitou součástí zdravé výživy. Jsou zdrojem zdraví prospěšných omega 3 nenasycených kyselin, rozpustné i nerozpustné vlákniny, bílkovin, lignanů, vitaminů skupiny B, vitaminu E, minerálů, především vápníku, hořčíku, fosforu. Jejich konzumace působí pozitivně na funkci kardiovaskulární, trávicí, nervové, imunitní i hormonální soustavy.

Funkce v organismu člověka

Lněná semínka obsahují 40 % tuků, z čehož až 45 % zastupují nenasycené omega 3 mastné kyseliny, především kyselina alfa linolenová – ALA. Zastoupení omega 6 v poměru k omega 3 mastným kyselinám ve lnu je přibližně 1:4. Lněná semínka jsou tedy unikátní rostlinný zdroj těchto zdraví prospěšných kyselin. ALA je v organismu přeměňována na další důležité omega 3 mastné kyseliny – kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a kyselinu dokosahexaenovou (DHA). Tyto sloučeniny jsou pro lidský organismus esenciální a společně se sloučeninami, které si z nich organismus vytváří, působí protizánětlivě. Tyto účinky hrají velkou roli při regulaci zánětlivých procesů v organismu a prevenci mnoha onemocnění. Omega 3 mastné kyseliny jsou nezbytné pro správnou funkci nervového, kardiovaskulárního a imunitního systému. Jejich příjem v období těhotenství je důležitý pro správný vývoj plodu. Mnohé studie prokázaly působení konzumace lněných semínek na snížení množství celkového a LDL cholesterolu v krvi.

Dále obsahují lněná semínka více než 20 % kvalitních a lehce stravitelných bílkovin25 % vlákniny. Vláknina je ve lněných semínkách přítomna jak rozpustná – rostlinné gumy a slizy, tak nerozpustná – hemicelulózy a lignin. Díky velmi vysokému obsahu vlákniny působí semínka pozitivně na celý trávicí systém. Podporují průchod tráveniny střevem, stimulují peristaltikusnižují riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Slizy obsažené ve lněném semínku jsou schopné vázat velké množství vody. Pro tyto vlastnosti se lněná semínka využívají jako mírné přírodní laxativum pro zlepšení průchodnosti střev a při léčbě zácpy.

Obalová vrtva semínek obsahuje velké množství lignanů. Lignany jsou rostlinné produkty hormonální povahy, nazývané fytoestrogeny. Lignany a jejich metabolity současně působí antioxidačně. Díky těmto vlastnostem mohou hrát lignany důležitou roli v prevenci nádorového bujení a rozvoje typů rakoviny spojené s působením hormonů – prsu a prostaty. Mnoho různých studií naznačuje, že zvýšený příjem lněných semínek je spojen se snížením rizika vzniku rakoviny prsu A to i u žen v období menopauzy, kdy dochází k velkým hormonálním změnám a riziko rakoviny prsu se zvyšuje.

Všobecně známé účinky lněných semínek.

  • podpora funkce trávicího systému,
  • šetrné přírodní laxativum – působí proti zácpě,
  • zmírnění žaludečních potíží,
  • navození pocity sytosti – podpora při kontrole tělesné hmostnosti,
  • regulace hladiny glykémie – prevence i terapie diabetu,
  • antioxidační působení,
  • snižování hladiny celkového a LDL cholesterolu – prevence aterosklerózy,
  • ochrana sliznic dýchacího systému – proti dráždivému kašli,
  • zmírnění zánětů – vnějších i vnitřních,
  • snížení krevního tlaku,
  • zmírnění projevů menopauzy a premenstručního syndromu,
  • regulace hladiny hormonů – vliv na zdraví prsou a prostaty,
  • hojení a regenerace pokožky.

Zdroj: www.youtube.com

Historie

Len byl, společně s pšenicí a ječmenem, významnou hospodářskou plodinou již od samotných počátků zemedělství v mladší době kamenné. Z vykopávek je známo, že byl pěstován na území Blízkého východu. Významné objevy lněných semen pochází z území tehdejší Mezopotámie. Z dochovaných záznamů a nálezů vyplývá, že len byl až do období Římské říše pěstován převážně pro účely zpracování vláken a textilií a nalezená semena sloužila jako osivo a ne potravina.

Len byl tradičně sklízen ručně srpy. Po dozrání tobolek se semeny byly horní části stonků s tobolkami sklizeny. Z tobolek se semena získávala mláty (stejně jako zrna z obilovin). Len pěstovaný pro zpracování na příze byl sklízen ještě před dozráním tobolek.

Len je plodina velmi náročná na obsah živin v půdě. Po její sklizni zůstávala půda značně vyčerpaná. Dochované zápisy z doby Římské popisují, že farmáři pěstovali len na stejném místě až po 7 letech.

Lněná semena byla do té doby využívána jen v omezené míře. První důkazy o jejich zpracování pochází z oblasti Bejt Še'an (území starověkého Egypta, nyní Izraele) a jsou datovány do mladší doby železné – tedy přibližne 5. století př. n. l.

Lněný olej byl tehdy získáván ze semen pražených v peci. Pražená semena byla rozemleta mlýnskými kameny za vzniku směsi připomínající mouku. Po smíchání směsi s vodou vzniklo hmota, která byla na 24 hodin stlačena jednoduchým dřevěným zařízením připomínajícím lis. Z hmoty byl získán olej, který byl využíván na vaření, pro ochranu kůže, do lamp.. Lněná semínka byla na Blízkém východě a v Mezopotámii využívána také v léčitelství. Semínka a olej byla používána jako obklady pro hojení poranění a otevřených ran. Olej byl využíván při zánětech sliznic – dýchacích cest, konečníku, pohlavních cest i močového měchýře. Lněný čaj pili při zánětech, průjmu a onemocněních močových cest.

Ve starém Egyptě byl len vyobrazován na nástěnných malbách, což dokazuje jej pěstovali i Egypťané. Vylisovaný olej byl součástí tradičního epytského pokrmu z fazolí. Byl používán jako základ vlasové kosmetiky, pro ochranu kůže před sluncem a hmyzem. V kosmetice byl kvůli omezené trvanlivosti pravděpodobně využíván pouze omezeně. Egypťané hojně využívali lněný olej jako mazivo – pro snížení tření při dopravě kamenů v lomech nebo při manipulaci se sochami. Egypťané pravděpodobně znali i konzervační účinky oleje. Používali jej při zpracování dřeva i kůže.

I přesto, že při mnoha vykopávkách v Egyptě bylo lněné semínko nalezeno, není ze záznamů z hieroflyfů zcela jasné, zda byl lněný olej pro léčebné účinky (proti zánětům, poranění a zánětu kůže) používán nejdříve Egypťany nebo na území starověkého Řecka a Říma.

Na Řecko-římském území byl len využíván především pro výrobu tkanin. Z těch se vyráběly oděvy i ložní prádlo. Semena byla v té době považována za vedlejší produkt, který konzumovali rolníci a chudší lid v období mladomoru a bídy.

Tradiční medicínské využití lněného oleje bylo poprvé popsáno až v 1. století našeho letopočtu římským lékařem Dioscoridem v knize De Materia Medica. Tento spis sloužil jako hlavní lékopis v ještě dalších 1500 let a popisoval využití lněného oleje pro zmírnění vnějšch i vnitřních zánětů.

Archeologické nálezy dokazují, že již v dávných dobách byla lněná semínka uchovávána v uzavřených nádobách bez přístupu vzduchu, aby nedošlo k jejich napadení škůdci a znehodnocení oxidací.

Z Říma byl len postupně rozšířen do celé Evropy. Tradičně se z něj spřádány příze a tkaly tkaniny, ze kterých se vyrábělo především oblečení, ložní prádlo a plachty a celty pro technické využití. Hojně byl využívány také lněné provazy a lana nebo rybářské sítě. Využití semínek jako součásti výživy a léčitelství zažívá v Evropě rozmach až ve 20. století.

Doporučený denní příjem

Doporučená denní dávka lněných semínek není oficiálně stanovena. Obecně se doporučuje konzumovat 2–3 lžíce lněných semínek denně – přibližně 20 gramů.

Lněná semínka jsou dostání v mnoha formách – můžete zakoupit celá semena (hnědá nebo zlatá), mletá semena, lněný olej nebo mouku i pekařské výrobky s obsahem lněných semínek. Lněná semínka lze snadno přidat do snídaňových cereálií, obilných kaší, dezertů, smoothie, jakéhokoliv těsta pro přípravu slaných i sladkých pokrmů.

Lněný olej obsahuje velké množství nenycených mastných kyselin, které jsou velmi citlivé k oxidaci. Olej se proto používá převážně při přípravě zálivek a marinád do pokrmů studené kuchyně. Vzhledem k náchylnosti lněných produktů k znehodnocení, dejte vždy přednost nákupu kvalitních produktů u ověřených výrobců, dovozců a prodejců.

Lněná semínka mají silný obal. Pro lepší využitelnost všech v nich obsažených živin je lepší je konzumovat mletá, drcená nebo dobře rozkousaná. Lněný olej i rozmělněná semínka je vhodné zpracovat v co nejkratším čase, uchovávat v chladu a temnu.

Původ, výskyt a pěstování

Roslina lnu setého, Linum usitatissimum, je jednoletá rostlina čeledi lnovité. Původ lnu není zcela jasně znám, předpokládá se, že pochází z oblastí Mezopotámie a Starého Egypta, odkud byl dále rozšířen na celý Arabský poloostrov, do Indie a Evropy. Rostlina dorůstá výšky až 1 metru a kvete drobnými, nejčastěji bledě modrými květy. Plodem lnu je kulatá tobolka, která obsahuje oválná, plochá, přibližně 3–5 mm velká semínka. V závislosti na odrůdě mají lněná semínka zlatou nebo hnědou barvu.

Dnes, jsou po celém světě jsou pěstovány 2 druhy lnu, které mají zcela rozdílné využití – produkce vláken nebo lněných semen.

Len, jehož stonky jsou zpracovávány na vlákna – přadný len, se pěstuje především v Evropě, Rusku a Číně. Ze získaného materiálu jsou vyráběna jak vlákna pro textilní, tak i pro technické účely. Z textilních vláken se vyrábí příze a tkaniny pro výrobu oděvů, obuvi, ložního prádla, ubrusů, záclon a dekorací. Technická vlákna nachází využití při výrobě plachet, motouzů, lan a sítí. Jako odpadní produkt při zpracování pevných vláken vzniká koudel. Ze semena získaných při sklizni přadného lnu je lisován technický olej, který se používán jako surovina chemického průmyslu při výrobě fermeží, barev, laků, tmelů i linolea.

Největšími producenty lnu, který je účelně pěstován pro produkci lněných semínek – len olejný, jsou v současnoti Kanada, Indie a Čína, Spojené státy a Etiopie. Stonky tohoto lnu jsou kratší a větvenější než u lnu přadného. Vlákna jsou silnější a jejich zpracování je obtížnější. Hlavním produktem olejného lnu tak nejsou vlákna ale semena. Ta se využívají nejčastěji v potravinářství a jako krmivo v zemědělství. Semena se konzumují jako taková. Současně jsou také surovinou pro výrobu oleje, který je oblíbenou surovinou pro využití v kulinářství, jako doplněk stravy i pro výrobu kosmetických přípravků. Získává se lisováním za studena. Pokrutiny zbylé po vylisování jsou mlety na mouku, která slouží pro vylepšení nutriční hodnoty a technologických vlastností pekařských výrobků. Celá semena a vedlejší produkty po vylisování oleje jsou také jako nutričně bohatým krmivem pro zvířata.

Toxicita

Všeobecně je konzumace lněných semínek považována za zcela bezpečnou. Jejich konzumace se vzhledem k obsahu fytoestrogenů nedoporučuje těhotným ženámlidem trpícím alergií na lněné semínko nebo látky v něm obsažené. V případě, že se při užívání lněných semínek vyskytnou neobvyklé zdravotní komplikace jako nevolnost nebo trávicí potíže, snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2–3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Konzumace lněných semínek může mírně snižovat krevní tlak. V případě, že užíváte léky na vysoký krevní tlak, poraďte se o jejich užívání se svým ošetřujícím lékařem. Stejně obezřetní by měli být lidé trpící chronickými poruchami trávicího ústrojí.

V případě, že Vaše současná strava obsahuje omezené množství vlákniny, začněte s užíváním lněných semínek po malých dávkách, které postupně navyšujte. Nárazové navýšení příjmu vlákniny by mohly doprovázet zažívací potíže, nadýmání a zácpa. Vzhledem k velkému množství vlákniny, kterou lněná semínka obsahují, je nutné dodržovat při jejich užívání dostatečný, pravidelný pitný režim – alespoň 2 litry tekutin denně. V opačném případě by mohlo dojít vyvolání obdobných potíží.

Velké množství nenasycených mastných kyselin, které jsou obsažené ve lněném semínku, snadno podléhají oxidaci (žluknutí), a může tak docházet ke snížení kvality semínek nebo lněného oleje. Před konzumací těchto produktů se vždy přesvěčte, zda nedošlo ke zhoršení vlastností a surovina nazapáchá.

Lněná semínka také obsahují určité množství kyseliny fytové a kyanogenních glykosidů, které jsou obecně označovány jako antinutrienty. To znamená, že mohou snižovat využitelnost některých nutrientů. Při konzumaci přiměřeného množství lněných semínek (až do 50 g denně) však nehrozí negativní působení.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro len setý používat následující tvrzení:

Len setý (Linum usitatissimum) podporuje:

  • normální funkci trávicího traktu,
  • kontrolu tělesné hmotnosti a chuti k jídlu,
  • pravidlenost vyprazdňování,
  • komfort při menopauze,
  • zdraví prsou a prostaty.

Zajímavosti

  • Latinský název lnu Linum usitatissimum v překladu znamená „velmi užitečný“.

  • Lněná tkanina je vhodná pro výrobu letních oděvů. Má velmi dobré termoregulační vlastnosti a dobře odvádí teplo.

  • Tip do kuchyně – vejce v receptu můžete nahradit lžící mletých lněných semínek namočených ve vodě.

  • Tip proti zácpě

    • Lžíci drcených lněných semínek přidejte do sklenice vody, nechce nabobtnat a vypijte. Nápoj konzumujte 2x denně – nalačno a před spaním.

    • Lze připravit také lněný čaj – 3 lžíci lněných semínek zalijte 1 l teplé vody, nechte 3 minut louhovat a vzniklý hustý nálev přeceďte. Popíjejte v průběhu dne.

 

--- konec článku ---