Marhaník granátový – starověký symbol plodnosti

Základní informace

Marhaník granátový, latinsky Punica granatum, je jednou z nejstraších kulturních plodin pocházející z Asie, z oblasti Íránu a blízkého okolí. Běžně se můžeme setkat také s názvem granátovník obecný. Plodem marhaníku je ovoce známé jako granátové jablko. Granátové jablko obsahuje komplex rozmanitých bioaktivních látek, které díky nimž je často řazeno mezi takzvané „superpotraviny“. Granátová jablka jsou bohatým zdrojem antioxidantů, které pozitivně působí na lidský organismus.

Těchto účinků využívali civilizace tisíce let před naším letopočtem. Granátové jablko bylo využíváno při léčbě poruch trávicí soustvy, diabetu, kožních problémů. Mimo léčitelství byly granátovníky a jejich plody využívány k barvení textilií, zpracování kůží nebo výrobě kosmetiky. V současné době je zkoumán potenciál granátového jablka a extraktů z něj v prevenci i terapii kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny.

Funkce v organismu člověka

Části stromu marhaníku i samotná granátová jablka obsahují desítky bioaktivních látek, tzv. fytochemikálií, které mají pozitivní účinky na organismus. Mimo fytochemikálií jako polyfenolické látky – flavonoidy, anthokyany, kyselina ellagová, taniny a hydrolyzované taniny – punicalagin, obsahují také organické kyseliny – citronovou, jablečnou, vinnou, vitaminy C a skupiny B, z minerálních látek především draslík.

Obsažené anthokyany jsou přírodní červená až fialová barviva, která jsou zodpovědná za barvu plodů. Společně s ostatními polyfenolickými látkami vykazují silnou antioxidační aktivitu – vyšší červené víno nebo zelený čaj. Nejsilnější účinkyjsou přisuzovány obsažené kyselině ellagové a punicalaginu. Díky znalosti těchto účinků má marhaník pevné postavení ve výživě i tradičním léčitelství.

Ajurvédská medicína využívá granátová jablka jako krevní tonikum, proti parazitům, vředům i průjmům. Léčitelský směr unani (vycházející z řecké medicíny) používána granátová jablka jako prostředky proti diabetu.

Pro léčivé účely je využívána především kůra plodů, která obsahuje největší množství účinných látek. Výsledky mnoha studií ukazují, že extrakty z ní vykazují silnější účinky než extrakty z jiných částí rostliny.

Současné studie věnují pozornost také potenciálu granátových jablek působit proti komplexu zdravotních komplikací, který je označován jako metabolický syndrom. Metabolický syndrom je souhrnné označení pro současný výskut inzulinové rezistence, dyslipemie, vysokého krevního tlaku, obezity. Dosavadní výsledky ukazují, že podávání šťávy z granátových jablek pozitivně působí proti oxidačním procesům v cévách, tlumí zánět, snižuje krevní tlak, a tak snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Další oblastí zájmu je výzkumu účinků granátového jablka v prevenci a terapii mnoho druhů rakoviny. Výsledky studií naznačují, že účinné látky granátového jablka mají silné antioxidační účinky, díky nimž dochází k ochraně buněk a tkání před poškozením oxidací. Současně obsahují granátová jablka také protikarcinogenní a protizánětlivé složky, které jsou účinné při prevenci a léčbě rakoviny a dalších chronických a infekčních onemocnění.

Podávání šťávy nebo extraktu z granátového jablka naznačuje protinádorovou aktivitu v různých orgánech. Výsledky studií ukazují, že bioaktivní látky v extratech zpomalují dělení rakovinných buněk a zastavují jejich buněčný cyklus. S kladnými výsledky byl zkoumán účinek u rakoviny prsu, prostaty, tlustého střeva, kůže, plic, jater nebo ústní dutiny. Mnoho účinků je v současnosti ověřováno také v klinických studiích, jejichž závěru ukazují, že šťáva z granátových jablek má silnější protirakovinné působení než extrakty – to je především z důvodu synergického působení všech přirozeně obsažených látek. Protizánětlivé účinky jsou s úspěchem zkoumány také v souvisloti se zánětlivým onemocněním trávicího ústrojí – vředy, chronické záněty, atd.

Kromě silných antioxidačních a protizánětlivých účinků složek z granátového jablka bylo prokázáno, že extrakty z různých částí granátového jablka ovlivňují aktivitu estrogenních receptorů. Obsažené látky tedy působí v organismu podobně jako hormon estrogen. Takové působení je charakteristické pro polyfenolické rostlinné látky, které jsou označované jako fytoestrogeny. Fytoestrogeny jsou účinně využívány jako alternativní prostředky pro zmírnění projevů klimakteria – podrážděnost, nespavost, deprese, návaly, které jsou spojené se snižováním hladiny estrogenu v organismu v tomto období. Současné studie na myších potvrzují, že extrakt z granátového jablka má potenciál účinně eliminovat příznaky klimakteria, včetně snížení rizik s tímto obdobím spojených jako jsou obezita, hyperlipidémie, ukládání viscerálního tuku nebo osteoporóza a zlepšovat tak kvalitu života v období menopauzy.

Pro stanovení terapeutického účinku je zapotřebí provedení dalších výzkumů a především klinických studií. Je však patrné, že šťáva z granátových jablek se jeví jako prostředek pro prevenci a terapii různých druhů rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, obezity a dalších onemocnění.

Všeobecně známé účinky granátových jablek:

• antioxidační,
• protizánětlivé,
• antimikrobiální,
• antiparazitární,
• snížení hladiny glykémie,
• snižení hladiny cholesterolu,
• snížení krevního tlaku,
• prevence rakoviny,
• zvýšení pohodlí v klimakteriu,
• ochrana trávicího ústrojí,
• podpora trávení.

Historie

Granátová jablka znala již civilizace Sumérů na území Mezopotámie přibližně 5000 let př. n.l, nalezena byla také na území města Jericho (v blízkosti Jeruzalema). Podle vědců je možné, že granátové jablko znali již první zemědelci v období mladší doby kamenné.

Jsou záznamy, které dokazují obchodování s granátovými jablky mezi Římem a Kartágem – městem Féničanů, kteří osidlovali území středomoří, severní Afriky a Malé Asie v období přibližně 1000 let př. n. l.

Na americký kontinent přivezli granátové jablko evropští mořeplavci. Ze španělských a portugalských kolonií se šířilo před Mexiko až do Severní Ameriky.

V historii těchto a mnohých dalších starověkých kultur a civilizací mělo granátové jablko důležité postavení. Důležitou roli hráje také v mytologii a náboženství:

• V řecké mytologii symbolizovalo pevnost maželství – proto je dodnes granátové jablko svatebních a jiných oslav (stejně jako u nás rozbíjení talíře).
• Je symbolem římských císařů.
• Peršanům a Babyloňanům zajišťovala konzumace granátových jablek zisk neporatelnosti.
• Židé věřili, že granátové jablko obsahuje 613 semen – stejně jaký je počet židovských přikázání, takzvaných 613 micvot.
• Koruna krále Šalamouna je inspirována právě granátovým jablkem.
• V buddhismu je granátové jablko požehnané ovoce.
• Křesťanství jej považuje za symbol plodnosti, vzkříšení Krista či jablko ze stromu poznání.
• Marhaník se nachází v nebeském ráji také podle Koránu.

Granátová jablka byla nalezena v hrobech egyptských faraonů. Důkazy využívání granátového jablka v medicíně obsahuje starověký řecký lékařský spis pocházející z 16. století př. n. l. Mnoho starověkých lékařů a léčitelů na území středomoří, Orientu i Afriky jej užívalo jako univerzální prostředek terapie velkého spekra onemocnění a zdravotních komplikací.

Archeologické nálezy z oblastí Sahary ukazují, že výtažky z plodů byly v historii tradičně využívány také k barvení textilií. Pozdější výzkumy ukazují, že pro tyto účely byly využívány i extrakty získané z kůry. Extrakty z listů marhaníku našly na území Indie uplatnění při výrobě inkoustů.

Všechny části marhaníku byly po tisíce let využívány pro získávání tříslovin pro zpracování kůží.

Semínka a zbytky po lisování šťávy z plodů stále obsahují mnoho živin, jsou proto v zemích produkce přidávány do krmiv hospodářských zvířat.

Doporučený denní příjem

Granátová jablka se nejčastěji konzumují čerstvá. Čerstvá granátová jablka se skvěle hodí do jogurtu, smoothie, ovocných i zeleninových salátů. Vedle ovoce na trhu dostupných mnoho přípravků obsahujících šťávu nebo extrakt z různých částí granátových jablek – 100% šťávy, kapsle, tobolky, tablety, čajové směsi. Přípravky a doplňky stravy vždy nakupujte v kvalitních prodejnách zdravé výživy, lékárnách nebo u ověřených prodejců.

Doporučená denní dávka není oficiálně stanovena. Při užívání granátového jablka ve formě doplňků stravy se proto vždy řiďte dávkováním doporučeným výrobcem, případně jej konzultujte s lékarníkem nebo ošetřujícím lékařem.

Zdroj: www.youtube.com

Původ, výskyt a pěstování

Rod marhaník, též granátovník (Punica) zahrnuje kromě druhu Punica granatum, marhaníku granátového, také druh Punica protopunica, který je endemickým druhem na ostrově Sokotra – území Jemenu. Jako endemický organismus je označován ten, který se vyvinul a vyskutuje se pouze na určitém území – nevyskytuje se nikde jinde na světě. Právě z druh Punica protopunica se pravděpodobně vyvinul marhaník granátový, který je dnes významnou kulturní plodinou. V tropických a subtropických oblastech celého světa jsou pěstovány desítky kultivarů mahraníku. Marhaník je teplomilná rostlina, která je přizpůsobená na suché a teplé prostředí. Dobře snáší teploty přes 40 °C. Pěstuje se v oblastech s dlouhým slunečním svitem, kde teploty neklesají pod pod mrazu.

Již bylo zmíněno, že rostlina marhaníku granátového pochází z oblastí Malé a Střední Asie. Z těchto oblastí (dnešního Íránu) se pěstování šířilo do severní Afriky, středomoří a dalších oblastí Asie – Indie, Čína, Afghánistán. Hlavními producenty granátových jablek jsou v současnoti Iran, Španělsko, Izreal, Indie a USA.

Marhaník je kež nebo strom z čeledi kyprejovité. Keře nebo malé stromy dorůstají výšky 5–10 metrů. Plody mají tuhou, kožovitou, žlutou až červenou slupku. Vnitřní struktura jablka je rozdělena několika přepážkami na jednotlivé části, které obsahují stovky sladkých, šťavnatých zrnek se semeny. Odborně je tento takovýto plod označován jako balausta.

Toxicita

Vzhledem k tomu, že je granátové jablko přírodní surovinou, je jeho konzumace považována za zcela bezpečnou. U citlivých jedinců se ve výjimečných případech může projevit alergická reakce doprovázená vyrážkou, otokem, dýchacími potížemi nebo nevolností. Při užívání přípravků obsahujících extrakt z granátového jablka nebyly zaznamenány žádné negativní vedlejší účinky. Pokud se při jejich užívání vyskytnou jakékoliv neobvyklé reakce, přestaňte přípravek užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Existují hypotézy, že šťáva z granátového jablka může ovlivnit metabolismus některých léků v organismu, a ovlivnit tak jejich účinek. Osoby užívající antidepresiva, statiny, léky na ředění krve, antidibetika a léky na snižování krevního tlaku by se proto o konzumaci granátového jablka a výrobků z něj měli poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) nejsou pro marhaník granátový schválena žádná zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

• Původní český název pro granátové jablko je jablko zrnité. Tento název odpovídá překladu z latinského pojmenování z pomum (jablko) a granatus (zrnitý).

• Z granátových jablek se po celém světe vyrábí několik typických produktů:

  • Anardana – indické koření z divokých sušených zrnek granátových jablek, které se v asijské kuchyni přidává do zeleninových pokrmů, pečiva i k masu.

  • Granadina – sirup vyrobený ze šťávy z plodů, který se využívá při přípravě limonád a míchaných nápojů.

    Recept na domácí grenadinu:

    Vymačkejte šťávu ze 4 granátových jablek. Přes noc nechte usadit v lednici. Sťávu bez usazenin svařte s šálkem (přibližně 200 g) cukru a šťávou z 1 citronu na mírném plameni do zhoustnutí.

• Extrakty z granátových semen jsou součástí kosmetických přípravků proti stárnutí, pro regeneraci a zpevnění pokožky, čistících a tonizujících přípravků.

• Od granátového jablka byl odvozen například pojem granátu či název karibského ostrova Grenada.

 

 

--- konec článku ---