Meduňka lékařská – léčivka s vůní citrónu

Základní informace

Meduňka lékařská (Melissa officinalis) je oblíbená léčivá bylina, která je známá především pro své uklidňující účinky. Meduňkový čaj se dá použít jako efektivní podpora při nespavosti, proti úzkosti, podrážděnosti nebo při depresích. Velmi dobře funguje také jako uklidňující prostředek při nervozitě nebo pocitech paniky. V neposlední řadě je účinný i při žaludečních nebo střevních křečích.

Meduňka je vytrvalá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých. Je možná záměna s některými dalšími druhy z čeledi hluchavkovitých, kterým se meduňka podobá. Bezpečně ji však vždy poznáme podle charakteristické intenzivní citronové vůně.

Meduňka pochází z oblasti Středomoří, odkud se rychle rozšířila do celé Evropy. V rámci Evropy se běžně pěstuje i na zahrádkách nebo ji můžeme najít jako planou formu ve volné přírodě. Drogou, tedy farmaceuticky a potravinářsky využívanou částí, jsou listy a nať.

Funkce v organismu člověka 

Meduňka lékařská má široké spektrum účinků, které vychází především z obsažených aktivních látek. Základní účinky jsou antibakteriální, antivirové, antioxidační, regenerační a uklidňující. 

Účinné látky obsažené v meduňce:

• silice (obsah asi 0,1 %) – například citral, citronelal, citronelol, geraniol, linalol,
• třísloviny – obsah asi 4%,
• kyseliny – například kyselina hydroxytriterpenová, ursolová, rozmarinová, kávová nebo chlorogenová,
• hořčiny,
• sliz,
• flavonoidy,
• minerální látky a vitaminy.

Pravidelné užívání meduňky podporuje duševní svěžest, koncentraci a relaxaci. Velmi vhodné je její užívání při léčbě mírných úzkostí, depresí nebo při nespavosti a poruchách spánku. Meduňka snižuje stres a výrazně zvyšuje schopnost soustředit se.

Uklidňujících účinků meduňky lze účinně využít v mnoha léčitelsých oblastech. Meduňka uklidňuje funkci trávicího traktu, sklidňuje žaludeční neurózy a zabraňuje nadměrné tvorbě plynů. Meduňka uklidňuje i srdeční činnost – eliminuje srdeční neurózy, nadměrné bušení srdce, zpomaluje tep a mírně snižuje krevní tlak.  

Bylo vědecky prokázáno, že meduňka obsahuje aktivní látky, které se nazývají polyfenoly, a ty významně pomáhají v léčbě oparů (virus herpes simplex, pásový opar a další virová onemocnění). Ukázalo se, že užívání meduňky významně sníží dobu trvání a závažnosti herpesu a sníží se také četnost opakování výskytu tohoto onemocnění. Za antivirové účinky meduňky jsou zodpovědné vedle polyfenolů také organické kyseliny – kávová a rozmarýnová.

U meduňky se prokázal unikátní mechanismus účinků na štítnou žlázu – tato bylinka je schopna regulovat tvorbu hormonů štítné žlázy, přesněji řečeno jejich produkci snižovat. Tohoto se úspěšně využívá při podpoře léčby Gravesovy choroby, což je autoimunitní onemocnění, kdy štítná žláza produkuje nadbytek hormonů.

Meduňka se úspěšně využívá i při podpoře léčby chronického únavového syndromu, Alzheimerovy choroby nebo demence. Díky obsahuje těkavých esenciálních olejů (například citronellal a citrals) má meduňka uklidňující účinky. Díky antioxidačním účinkům, které chrání buňky našeho organismu před poškozením volnými radikály, byla meduňka úspěšně vyzkoušena i jako doplněk při léčbě Alzheimerovy choroby.

Všeobecně známé účinky meduňky lékařské:

• uvolňuje organismus,
• působí antidepresivně,
• zmírňuje stres a nervozitu,
• pomáhá proti nespavosti,
• uklidňuje pocit bušení srdce,
• podporuje trávení a zažívání,
• uklidňuje křeče žaludku a střevní koliku,
• zmírňuje záchvaty kašle a dávivý kašel,
• působí proti zaraženým větrům,
• eliminuje nevolnost a zvracení v těhotenství,
• eliminuje bolesti hlavy a migrény,
• působí proti oparům (herpesům),
• antibakteriální a antivirové účinky,
• zmírňuje bolesti při menstruaci,
• pomáhá při klimakterických potížích,
• pomáhá při nadýmání a infekčních průjmech,
• působí příznivě i při nachlazení,
• podpůrná léčba při onemocnění žlučníku.

Historie

Již staré historické herbáře říkají: „Meduňka na noc pitá, vyvolá klidný spánek a veselé sny.“. Meduňka je dobře známá léčivá bylinka, která se vyžívá již po celá staletí. Původně se dle dochovaných záznamů vyskytovala a využívala zejména na území dnešní Arábie. V 7. století ji přivezli Arabové do Španělska a dále se rozšiřovala po celé Evropě. Meduňka se zpočátku pěstovala zejména v klášterních zahradách a rozšiřovali ji hlavně karmelitáni.

Staří Římané také s oblibou využívali léčivé síly meduňky a nazývali ji „apiastrum“ (hvězda včel). O účincích meduňky se dočteme také ve slavném Mathiolliho herbáři z 16. století. Začátkem 17. století se proslavily takzvané karmelitánské kapky, jejichž základem je výluh z meduňky. Jejich název vznikl podle řádu bosých karmelitánů, který pochází z dnešního Izraele. Karmelitánské kapky pomáhají při bolestech hlavy, nevolnosti a podporují zklidnění nervového systému. Recept na jejich domácí výrobu najdete na konci tohoto článku.

 V 18. století se meduňka lékařská používala do elixírů mládí, které byly velmi oblíbené a žádané. Věřilo se, že meduňka "zahání chmury" a je "potěšením srdce". 

Meduňka bezesporu patří také do benediktýnky – aromatického likéru francouzských benediktýnů. Postupně se meduňka stala velmi oblíbenou a pro její léčivé účinky se dnes pěstuje prakticky po celé Evropě.

Doporučený denní příjem

V současnosti je na trhu dostupných mnoho forem přípravků, které obsahují meduňku lékařskou. Jedná se o čajové směsi, tinktury, oleje, prášky, kapsle, tobolky nebo tablety. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Velmi vhodné je i využívání čistých surovin jako je přímo sušená meduňková nať, nejlépe domácí přípravy z vlastní zahrádky. Z těchto surovin se dají připravovat například domácí čaje nebo sirupy. Doporučená denní dávka meduňky lékařské není oficiálně stanovena. Pokud užíváte meduňku lékařskou ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

Meduňka lékařská se doporučuje i k dlouhodobému a pravidelnému užívání. Vedlejší ani nežádoucí účinky nejsou známy. Meduňka může být užívána i těhotnými a kojícími ženami.

Původ, výskyt a pěstování

Meduňka pochází pravděpodobně z východu Středomoří a Malé Asie. Rychle se však rozšířila do celé Evropy. Jedná se o mrazuvzdornou, vytrvalou rostlinu, která dorůstá většinou v průměru výšky 40 až 60 centimetrů, ale může dorůstat až výšky 150 centimetrů. Rostlina má typické bílé květy a aromatické listy, které voní po citrónu. Meduňka má ráda propustnou humózní půdu a slunné, sušší stanoviště.

Sbírá se celá nať, zásadně před květem, kdy je obsah silic nejvyšší. Sběr se doporučuje za suchého a chladného počasí, nejlépe v odpoledních hodinách. Vzhledem k vysokému obsahu těkavých silic se nedoporučuje sbírání za slunných parných dnů. Obsah účinných látek totiž za horkého počasí silně klesá. Nať je možné sušit až třikrát do roka. Sušíme ji rychle, ale opatrně, nikdy ne na slunci. Zajímavostí je, že před rozkvětem celá rostlina příjemně voní po citronu, ale po odkvětu začne nepříjemně páchnout. Ideální doba pro sběr meduňkové natě je červen až září. Po usušení by měla mít droga stále příjemnou citronovou vůni a zelenou až šedozelenou barvu. Usušenou nať skladujeme ideálně v papírových pytlících, které dobře uzavřeme nebo ve skleněných nádobách, nejlépe na tmavém a suchém místě. Meduňku nedoporučujeme dlouho skladovat, protože rychle ztrácí své aroma. Ideálně každý rok vyměňujeme za čerstvě usušenou.

Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Všeobecně můžeme říci, že dle současných vědeckých výzkumů, je dlouhodobé užívání meduňky lékařské v jakékoliv podobě zcela bezpečné. Při dodržování doporučeného dávkování dle výrobce doplňku stravy nejsou známy žádné vedlejší negativní účinky na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že se jedná o surovinu nebo doplněk stravy přírodního charakteru, pokud je užíván v rozumném množství, dle doporučení výrobce, pravděpodobnost výskytu negativních účinků na organismus je velmi nízká. Meduňka lékařská se nedoporučuje dětem do 3 let a osobám, které trpí potravinovou alergií na meduňku nebo některou složku, kterou tato rostlina obsahuje. Při běžných dávkách je užívání meduňky lékařské vhodné i v těhotenství i při kojení. Celá rostlina meduňky lékařské je nejedovatá a nevykazuje žádnou toxicitu.

Pokud se při užívání meduňky vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro meduňku lékařskou používat následující tvrzení.

Meduňka lékařská (Melissa officinalis)

• podporuje:
  • normální funkce dýchacího systému,
  • normální trávení,
  • hormonální rovnováhu,
  • kognitivní a duševní zdraví,
  • pozitivní náladu relaxaci a spánek,
  • normální činnost oběhové soustavy,
  • normální činnost štítné žlázy,
  • normální činnost kardiovaskulárního systému a normální krevní tlak,
  • menstruační komfort,
  • normální činnost srdce,
  • zdravý spánek.

• má antioxidační účinky.

Zajímavosti

• Meduňka je vhodná i pro děti trpící stresem, například ze školních povinností. Přidejte meduňkový aromatický olej do koupele nebo jim připravte meduňkový čaj: 1 lžíci čerstvých lístků meduňky zalijeme 500 ml vroucí vody a necháme 10 minut vyluhovat. Dle chuti osladíme třtinovým cukrem nebo medem a přidáme citron. Čaj lze pít teplý, vlažný nebo vychlazený. Meduňkový čaj má uklidňující účinky a přispívá ke klidnému spánku.
• Pro meduňku lékařskou existuje mnoho lidových názvů – například melisa, medovka, medlinka, planá máta, sladký balzám, medunice, marulka, marule, matkovník, rojovník, lemonika, včelník, včelanka, doubravník nebo doubravnice.
• V historii se meduňka používala i při magických rituálech.
• Meduňce se daří zejména v blízkosti levandule lékařské.
• Latinský název „melissa“ znamená „včela“ – tento název získala meduňka pro vysoký obsah nektaru a pylu pro včely.
• Ve středověku se meduňkový čaj považoval za recept na dlouhověkost.
• Věděli jste, že meduňku můžete použít i v gastronomii? Lze ji přidávat do zeleninových salátů, tvarohových pomazánek nebo zeleninových polévek. Chutná výborně v rýži nebo i v nápojích. Má osvěžující citronovou vůni a bylinkovou chuť. Doporučujeme ji přidávat vždy až do hotového pokrmu a nikdy ji nevařit. Zbytečně byste zničili množství účinných látek, které jsou v ní obsaženy.

• Recept na tradiční Karmelitské kapky
   
  • 500 g čerstvé meduňky,
  • 1 l koňaku nebo vodky,
  • 200 g citronové kůry,
  • 300 g koriandru,
  • 80 g rajských zrn (neboli aframonu, guinejského pepře),
  • 8 g muškátového oříšku,
  • 80 g skořice,
    
    ​​Všechny ingredience smícháme a zalijeme alkoholem. Necháme vyluhovat na slunečném místě a občas protřepeme. Po týdnu přecedíme a slijeme. Karmelitské kapky uchováváme na tmavém a chladném místě. Kapky užíváme při zhmožděninách, bolestech hlavy nebo revmatismu, několikrát denně.

 

• Recept na meduňkový sirup
   
  • čerstvě natrhané listy meduňky
  • 1 kg cukru krystal
  • 20 g kyseliny citronové
  • 1,7 litru převařené vody
    
    Listy čerstvě natrhané meduňky namočíme do vychlazené převařené vody a necháme vyluhovat 24 až 48 hodin. Poté tekutinu přecedíme přes plátno do hrnce a zahřejeme na mírném plameni. Přidáme cukr a kyslinu citronovou a přivedeme k varu. Krátce povaříme a poté odstavíme a vychladíme. Vychlazený sirup přelijeme do čistých skleněných lahví. Skladujeme v chladu a temnu.

 

--- konec článku ---