Vitamíny bez cenzury

Lutein – pro ochranu Vašeho zraku

Lutein_1.jpg

Věděli jste, že lutein je látka ochraňující Váš zrak před modrým světlem, které vyzařují monitory, displeje či obrazovky? Meta analýza z roku 2014 ukázala, že pravidelná suplementace luteinu statisticky významně zvýšila optickou hustotu makulárního pigmentu a ostrost zraku. Denní příjem 10 mg vykazoval stejné výsledky jako příjem vyššího množství.

Základní informace

Slovo lutein pochází z latinského slova „luteus“, což znamená „žlutý“. Toto označení vzniklo zcela jednoduše podle výrazné barvy této látky. Jedná se o žlutooranžové barvivo, které patří mezi karotenoidy. Podle chemické struktury řadíme lutein mezi xanthofylní barviva. Lutein je příbuznou látkou s betakarotenem nebo vitaminem A a jejich metabolismus v lidském organismus je propojen. Lutein má stejný sumární chemický vzorec jako zeaxanthin, ale liší se umístěním dvojné vazby v molekule. Toto se odborně nazývá izomerie. Tento fakt způsobuje jejich odlišné chemické vlastnosti i biochemické působení v organismu.

Přírodní lutein je látka lipofilní povahy, to znamená, že je rozpustná v tucích. Na druhou stranu je hydrofobní, to znamená, že je nerozpustná ve vodě. Lutein je produkován výhradně rostlinami, které jsou jeho hlavním a nejlepším přirozeným zdrojem ve výživě člověka. Jedná se především o listovou zeleninu (kapusta, špenát), dále například cuketa, mrkev, kukuřice nebo pistáciové ořechy. V rostlinné říši se lutein vyskytuje hojně například v květech některých rostlin – žluté květy rodu lichořeřišnice , měsíček nebo pampeliška .

Lutein se vyskytuje v menší míře také v živočišné stravě. Zvířata získávají lutein buď přímo, nebo nepřímo díky rostlinné stravě. Přímo získávají lutein ze stravy zvířata, která konzumují rostlinnou stravu (například slepice nebo kráva). Nepřímo získávají lutein i zvířata, která jsou pouze masožravci. V rámci potravního řetězce se lutein kumuluje v tucích organismů a následně se dostává i do organismu zvířat, která vůbec nekonzumují rostlinnou stravu.

Hlavní funkcí luteinu jak u živočichů, tak i u člověka jsou jeho ochranné antioxidační účinky, které se projevují v mnoha systémech lidského organismu. Lutein i zeaxantin jsou v lidském těle v nejvyšší koncentraci v oku, přesněji řečeno v sítnici (retině). Mají zde velmi důležitou úlohu v rámci ochrany tkání před negativními účinky volných radikálů.

Funkce v organismu člověka

Lutein je dnes všeobecně známý především jako vitamin, který chrání náš zrak. To je ovšem jen jedna z jeho důležitých funkcí v lidském organismu. Lidské tělo si lutein ani zeaxanthin neumí samo vyrobit, a proto jsme závislí a jejich příjmu z potravy nebo kvalitních doplňků stravy.

Současná moderní doba a běžný život moderního člověka jsou pro naše oči celkově velmi nepříznivé. Většina z nás denně pracuje dlouhé hodiny u počítače, večer se dlouho díváme na televizi, trpíme nedostatkem spánku, trávíme čas v zakouřeném prostředí, stále více využíváme klimatizace, nosíme kontaktní čočky nebo ignorujeme své oční vady a nenosíme brýle. I když se to může zdát banální, mimo jiné, tímto vším si můžeme nevratně poškozovat náš zrak. Přitom zrakem přijímáme asi 80 - 90 % informací!

Hlavní úlohou luteinu v celém lidském organismu je antioxidační působení. Lutein je velmi účinným přírodním antioxidantem, který chrání buňky našeho těla před nebezpečnými účinky reaktivních volných radikálů. Tento mechanismus funguje ve všech tkání, především je ale účinek luteinu uplatňován v lidském oku.

Lutein (společně s zeaxantinem) jsou v lidském těle v nejvyšší koncentraci v oku, konkrétně v sítnici (retina) a žluté skvrně (macula lutea). Jeho funkce spočívá mimo jiné v pohlcování modré části viditelného spektra světla (380 – 450 nm). Díky aktivitě modré části viditelného spektra světla vznikají reaktivní volné radikály, které mohou poškodit buňky sítnice. Čím je koncentrace luteinu a zeaxantinu v buňkách sítnice oka vyšší, tím je lepší i její ochrana.

Užívání luteinu resp. zeaxanthinu se doporučuje v rámci preventivní i léčebné výživy.

Dostatečný příjem luteinu (příp. zeaxanthinu) podporuje:

  • snížení rizika
    • rozvoje šedého zákalu – katarakty,
    • vzniku aterosklerózy – ukládání tukových usazenin v cévách,
    • vzniku kardiovaskulárních onemocnění,
    • patologické světloplachosti,
    • vzniku věkem podmíněné degenerace makuly (makulární degenerace)
    • vzniku diabetické retinopatie – nezánětlivé oční onemocnění, které vzniká jako komplikace u diabetu, zejm. neléčeného, a může způsobit až oslepnutí.
  • organismu před:
    • některými typy rakoviny
    • onemocněním srdce

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Doporučený denní příjem

Oficiální hodnota doporučené denní dávky (RDA) pro lutein není v současnosti stanovena. Všeobecné doporučení příjmu luteinu je 6 až 10 mg/den pro dospělou populaci. V rámci preventivní výživy se většinou doporučené hodnoty pohybují okolo 6 až 8 mg/den. V rámci léčebné výživy jsou doporučované hodnoty příjmu luteinu okolo 8 až 12 mg/den.

Při užívání luteinu ve formě doplňků stravy nebo léčiva prosím vždy dodržujte doporučené dávkování dle návodu výrobce. Doporučení jednotlivých výrobců se mohou lišit v závislosti na použité surovině a její koncentraci. Ohledně užívání luteinu se vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem. Při užívání luteinu nejsou známy žádné negativní vedlejší účinky. Kromě přecitlivělosti na účinnou látku (lutein), nejsou známy žádné jiné kontraindikace.

Pokud preferujete lutein ve formě doplňku stravy, nakupujte vždy jen kvalitní přípravky, u kterých si jste jisti jejich složením a jakostí. Dávejte přednost nákupu v lékárnách, zdravých výživách nebo na ověřených e-shopech přímo od výrobců doplňků stravy. Na vyžádání by Vám měl každý dobrý výrobce doplňků stravy sdělit podrobnosti ohledně výroby přípravku.

Lutein je hojně využíván v potravinářském průmyslu jako přírodní barvivo (E161b). Jedná se o žlutě zbarvené barvivo z kategorie karotenoidů, které dodává potravinám přírodně jasnou žlutou barvu. Použití je zcela běžné v nápojích, tyčinkách nebo pekařských výrobcích. V ČR pro toto potravinářské barvivo není stanovena hodnota maximální přijatelné denní dávky (ADI). Například v USA je používání této látky značně omezeno.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal pozitivní stanovisko k využívání přírodně identického zeaxanthinu jako složky v doplňcích stravy. Podle vyjádření EFSA, příjem 0,75 mg zeaxanthinu/kg tělesné hmotnosti za den odpovídající dennímu příjmu 53 mg na osobu s hmotností 70 kg, nepředstavuje žádné zvýšení bezpečnostního rizika.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Jak již bylo řečeno, lutein ani zeaxanthin si lidské tělo není schopno samo syntetizovat, a proto jsme zcela závislí na jejich dostatečném příjmu z potravy. Mezi hlavní zdroje přírodního luteinu patří zelená listová zelenina (špenát, kapusta, mangold, římký salát), dále tuřín, hrách, cuketa, pistáciové ořechy, brokolice, mrkev nebo kukuřice. Velmi dobrým biologicky využitelným zdrojem jsou také vejce – především vaječný žloutek.

Toxicita

Lutein je považován za látku zcela netoxickou, pokud je využívána z přírodních potravinových zdrojů nebo z kvalitních doplňků stravy dle doporučeného dávkování výrobce. Nejsou známy žádné kontraindikace pro užívání luteinu a nejsou známy žádné negativní vedlejší účinky při jeho užívání.

Ve výjimečných případech, při dlouhodobém a výrazně nadměrném příjmu luteinu se může objevit jako vedlejší účinek tzv. karotenodermie. Což je kožní projev, který je typický bronzovým zbarvením pokožky.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) nejsou pro lutein vydána žádná schválená zdravotní tvrzení.

Zajímavosti

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, lutein se hojně vyskytuje v rostlinách. A má zde velmi významnou funkci. Lutein hraje důležitou roli při usměrňování energie při fotosyntéze. Zejména v období velmi silného slunečního záření, lutein napomáhá usměrňovat energii, která je vyvolána světlem. Tímto mechanismem jsou odstraňovány následky takzvaného světelného stresu rostlin. Nadbytek energie, která je vytvořena díky světelnému záření je díky luteinu, resp. zeaxantinu přeměňována na teplo pomocí xantofylového cyklu.

 

--- konec článku ---