Olivovník evropský – antické dědictví

Základní informace

Olivy – plody ovlivoníku evropského, latinsky Olea europea, jsou známou pochoutkou i běžnou součástí jídelníčku především ve středomořských krajinách. V lidovém léčitelství se využívají i olivové listy. V současnosti se rozmáhá průmyslové zpracování olivových listů, za účelem výroby extraktu, který se používá v potravinářství, farmacii, medicíně i kosmetice. Lisováním oliv se získává olivový olej, který je oblíbenou součástí zdravého jídelníčku lidí po celém světě.   

Mezi hlavní účinné látky oliv a olivových listů patří oleuropein a hydroxytyrosol, které mají pozitivní vliv především na kardiovaskulární zdraví, antidiabetické, antibakteriální, antivirové a antimykotické účinky a další.

Olivové listy a jejich extrakt zatím nejsou v potravinářství a farmacii zcela doceněny, ale jistě se jedná o surovinu, která má velký potenciál ať už při výrobě doplňků stravy nebo funkčních potravin.

Funkce v organismu člověka

Drogou, tedy částí rostliny, která se využívá pro účinky na naše zdraví, jsou plody a listy olivovníku evropského. Celá rostlina obsahuje celou škálu přírodních látek s biologicky aktivním potenciálem a účinky na lidský organismus. Plody se konzumují buď samostatně nebo se z nich získává olivový olej, který se součástí zdravé výživy. V potravinářství i farmacii se stále více využívají olivové listy, ze kterých se komerčně vyrábí i koncentrovaný extrakt s vysokým obsahem aktivních látek.

Pozitivní účinky olivových listů na lidský organismus jsou dány obsahem množství aktivních látek a jejich společným působením (synergický efekt, kdy se účinky jednotlivých látek navzájem podporují). Jako nejdůležitější aktivní látka olivových listů se označuje oleuropein. Jedná se o polyfenolickou látku se silnými antioxidačními účinky, která podporuje naše kardiovaskulární zdraví, pomáhá snižovat LDL-cholesterol a optimalizovat krevní tlak. Pravidelná konzumace extraktu z olivových listů působí jako prevence i terapie vysokého krevního tlaku. Proto se nedoporučuje užívání terapeutických dávek extraktu z olivových listů společně s léky na snižování krevního tlaku. Mohlo by dojít k nadměrnému snížení krevního tlaku a nežádoucím účinkům na Vaše zdraví.   

Extrakt z olivových listů působí podpůrně na zdraví cév a preventivně proti vzniku aterosklerózy. Dochází ke zvýšení produkce oxidu dusnatého v organismu, což je signální molekula, která pomáhá k uvolnění krevních cév. Pomáhá také předcházet oxidaci LDL-cholesterolu, který v počátečních fázích přispívá k rozvoji a vzniku aterosklerózy. Díky antioxidačním a protizánětlivým účinkům olivového extraktu působí efektivně jako ochrana před zánětem a poškozením cév. Polyfenolické sloučeniny v olivových listech pomáhají snížit produkci a aktivitu adhezních molekul a snižují shlukování krevních destiček. Tímto mechanismem dochází také ke snížení rizika vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice.

Olivové listy nebo extrakt z nich pozitivně ovlivňuje diabetes i prediabetes, což jsou velmi často se vyskytující civilizační onemocnění. Chronický stav zvýšené hladiny krevního cukru (glykémie), vyvolává značný oxidační stres v buňkách po celém organismu a působí zánět a poškození tkání v našem těle. Cílem léčby diabetu je snížení glykémie na normální úroveň a zároveň omezení škod způsobených zvýšenou hladinou cukru v organismu. Olivový extrakt a především látka oleuropein působí pozitivně pomocí několika mechanismů:

• zpomaluje trávení škrobu na jednoduché cukry,
• zpomaluje absorpci cukrů ze střeva,
• zvyšuje vychytávání glukózy z krve do tkání,
• chrání tkáně před poškozením oxidačním stresem.

Společným působením těchto mechanismů dochází k ideální prevenci prediabetu a diabetu a v případě již vypuklého onemocnění se jedná o efektivní podpůrnou léčbu.

Díky silným protizánětlivým a antioxidačním účinkům pomáhá extrakt z olivových listů chránit mozek a centrální nervový systém před poškozením způsobeným mrtvicí nebo degenerativním onemocněním, jako jsou například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Olivové listy se již od nepaměti používají zejména v oblasti středomoří jako lidový prostředek proti artritidě a dně. Moderní výzkumy toto tradiční využití potvrdily a objasnily několik mechanismů, díky kterým k pozitivním účinkům dochází. Působení je podobné jako u klasické medikamentózní léčby. Oleuropein inhibuje enzym (xantinoxidázu), který je zodpovědný za vznik kyseliny močové, jejíž nahromadění v kloubech způsobuje bolestivé onemocnění (dnu).

V neposlední řadě jsou olivy, olivový olej i olivový extrakt považovány za potenciálně účinné prostředky proti vzniku i v rámci terapie rakoviny. Pokusy na laboratorních zvířatech prokázaly působení pomocí těchto mechanismů:

• antioxidační působení,
• inhibice růstových faktorů a narušení signalizačních cest maligních buněk,
• omezení možnosti získávání energie pro rakovinné buňky,
• předchází vzniku zánětu,
• inhibice produkce proteolytických enzymů, které rakovinné buňky potřebují k dalšímu napadání zdravé tkáně a metastázování do vzdálených částí těla.

Podrobné působení mechanismů olivového extraktu proti vzniku rakoviny a v její léčbě není prozatím přesně objasněno. Pro efektivní využití této metody v léčbě rakoviny je nutné provedení další výzkumů a klinických studií, aby byla prokázána úspěšnost a bezpečnost této metody.

Bylo provedeno také mnoho studií, které se věnovaly vlivu oliv a olivových produktů na metabolický syndrom. Jedná se o závažně civilizační onemocnění, které je komplexní a v současnosti postihuje stále větší část populace, zejména v rozvinutých zemích. V České republice postihuje toto onemocnění 20-30 % populace a každým rokem se jeho výskyt zvyšuje. Metabolický syndrom se současně projevuje inzulinovou rezistencí, abdominální obezitou, vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou triacylglycerolu, nízkou hladinou HDL cholesterolu a diabetes 2. typu.

Na základě provedených studií bylo potvrzeno, že olivové polyfenoly, nezávisle na olivových lipidech, snižují rizikové faktory metabolického syndromu. Dochází ke zlepšení hladiny cukru v krvi, regulaci krevního tlaku a snížení oxidace lipoproteinů s nízkou hustotou – LDL-cholesterol. Provedené studie naznačují, že olivové polyfenoly by mohly pomoci snížit tělesnou hmotnost, ukládání viscerálního tuku a omezit hmotnostní přírůstek. Tyto teorie však nebyly jednoznačně potvrzeny a jsou nutné další kvalitní studie pro jejich konečné uznání.

Automatický přkelad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Bylo prokázáno, že středomořská strava snižuje riziko vzniku prakticky všech civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stárnutím. Olivy a olivový olej jsou neodmyslitelnou součástí této stravy. Extra panenský olivový olej a extrakt z olivových listů by měly být pravidelně zařazeny v jídelníčku každého, kdo si chce udržet pevné zdraví a dožít se vysokého věku.  

Biologicky aktivní látky:

• oleuropein,
• hydroxytyrosol,
• triterpeny,
• flavonoidy,
• minerální látky a vitaminy.

Všeobecně známé účinky listů olivovníku na naše zdraví:

• Podpora kardiovaskulárního zdraví.
• Eliminace negativního vliv LDL-cholesterolu.
• Omezení shlukování krevních destiček – snížení produkce eikosanoidů.
• Regulace průtoku krve.
• Mírně snižuje krevní tlak.
• Působí preventivně proti onemocnění cév.
• Působí proti arytmii a svalovým křečím střev.
• Antidiabetický efekt – zvýšení využívání glukózy a zvýšení stimulace vylučování inzulinu.
• Stabilizuje hladinu cukru v krvi.
• Antioxidační efekt.
• Antivirové, antibakteriální a antimykotické působení.
• Protizánětlivé účinky.
• Posiluje imunitní systém.
• Posiluje funkce mozku.

Historie

Olivy a olivový olej byly od nepaměti přirozenou součástí stravy přímořských národů v oblasti středozemního moře, Sýrie a Blízkého východu. Pěstování olivovníku i pojídání oliv má svou tradici již tisíce let před Kristem. Využívání olivových listů pro jejich pozitivní účinky na lidské zdraví má také dlouholetou tradici a její kořeny jsou jak jinak než ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Olivovník byl symbolem míru, moudrosti, vznešenosti, plodnosti, síly a čistoty. Vítězové starověkých her dostávali olivové věnce. Podle starověkých bájí a mýtů olivovník darovala svému městu řecká bohyně moudrosti a umění Athéna. Tímto počinem založila jedno z nejvýznamnějších odvětví řeckého hospodářství, které přetrvává až do současnosti. Olivové listy byly od pradávna používány při léčbě nejrůznějších onemocnění a jejich účinky potvrdily i současně vědecké výzkumy.

Důkaz o významu olivovníku v dávných dobách najdeme i v biblické knize Ezechiel, kde je mezi jinými stromy popisován i olivovník. Jeho plody jsou využívány jako chutné a zdravé ovoce a listy jako léčivo. 

V dávných dobách se čaj z olivových listů používal při zápalu plic, tuberkulóze, horečkách, malárii, pomáhal likvidovat bakterie, viry i parazity a léčil nemoci srdce a oběhové soustavy. Olivový čaj se využíval také jako účinný relaxátor těla i mysli, podporoval eliminaci stresu a úzkosti a napomáhal s usínáním. Podle historických zdrojů se doporučoval odvar z olivových listů připravovat podle následujícího postupu. Hrst čerstvých olivových listů se má zalít asi litrem vody a vařit tak dlouho, dokud se její obsah nezredukuje na polovinu. Tento odvar nemocný popíjí každé čtyři hodiny jednu skleničku.

Pravlastí olivovníku je západní Asie a Řecko, odkud se rychle rozšířily do Egypta, Palestiny a dále. Do Ameriky se olivovníky dostaly až mnohem později, díky španělským a portugalským mořeplavcům v průběhu 15. a 16. století. 

Vědecké výzkumy se začaly o účinky olivových listů na lidské zdraví zajímat až v druhé polovině devatenáctého století. První vědeckou studii vydal Pharmaceutical Journal a ta zkoumala účinky olivových listů při léčbě horečky a malárie. Další vědecké výzkumy postupně zjistili, jaké účinné látky se v olivových listech nacházejí a že v listech je jich mnohem více než v plodech. Bylo potvrzeno, že tyto látky mají antibakteriální, antimykotické a antivirové účinky a díky tomu jsou účinné proti mnoha různým onemocněním. Mezi první české (československé) lékaře, kteří se začali zajímat o účinky olivových listů, patřil profesor Otto Ripka, který v roce 1959 publikoval svou studii o vlivu vodného roztoku listů olivovníku na krevní tlak.

Hlavní účinná látka oliv, oleuropein, byl poprvé izolován v roce 1960 a jeho přesná struktura byla vysvětlena až o deset let později.    

Historie využívání oliv, olivového oleje a olivových listů je velmi dlouhá a jedná se o tradiční metody lidového léčitelství. Moderní studie a výzkumy potvrzují staletími osvědčené účinky olivových listů a odborníci o nich mluví jako o přírodním produktu s obrovským potenciálem pro naše zdraví.

Doporučený denní příjem

Drogou olivovníku evropského jsou především listy, ale mezi běžnými spotřebiteli je mnohem více známá konzumace plodů – oliv nebo olivového oleje. Listy i plody olivovníku evropského jsou v běžných dávkách naprosto bezpečná součást naší stravy a jsou považovány i za léčivou rostlinu. Maximální doporučená denní dávka není legislativně stanovena.

V současnosti je na trhu dostupných několik forem přípravků, které obsahují olivové listy nebo olivový extrakt. Jedná se většinou o čajové směsi, tinktury, oleje, prášky, kapsle, tobolky nebo tablety. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Velmi vhodné je i využívání čistých surovin jako je přímo čaj z olivových listů. Doporučená denní dávka olivových listů nebo extraktu není oficiálně stanovena. Pokud užíváte olivové listy nebo extrakt ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

V současnosti se začíná ve větší míře využívat komerční přípravek – olivový extrakt, který se využívá zejména do doplňků stravy nebo funkčních potravin. Doporučená denní dávka tohoto extraktu je většinou 500 až 1000 mg denně, ale vždy záleží na přesné koncentraci a doporučení výrobce. Výroba tohoto extraktu je poměrně cenově i technologicky náročná, ale vzhledem k slibnému využití v široké oblasti potravinářské i farmaceutické je pro výrobce zajímavá.

Pro výrobu extraktu se většinou využívají sušené olivové plody a listy, v přesně daném poměru, který je však součástí know-how každého výrobce. U vstupních surovin je přísně zkontrolována jejich kvalita, než jsou vpuštěny do výrobního procesu. Tyto suroviny jsou rozdrceny na malé části a následně probíhá nejdůležitější krok celého procesu – extrakce a filtrace. Extrakční poměr bývá dle přání zákazníka, většinou 4:1, 5:1, 10:1 nebo 20:1. Tento poměr znamená, jak vysoká je koncentrace účinných látek. Čím vyšší je první číslo, tím je koncentrace vyšší. Například extrakční poměr 4:1 znamená, že ze 4 gramů původní suroviny (listy a plody) vznikl 1 gram extraktu a poměr 20:1 znamená, že z 20 gramů původní suroviny vznikl 1 gram extraktu. Kvalita extraktu bývá standardizována na obsah oleuropeinu a/nebo hydroxytyrosolu. Obsah oleuropeinu bývá většinou 20 až 90 % a hydroxytyrosolu 5 až 50 %.

Jakmile je provedena extrakce a filtrace probíhá zkoncentrování suroviny, sprejové sušení, rozmělnění a prosátí dle velikostí frakcí. Výsledným produktem je homogenní jemný, žlutohnědý prášek s požadovanými organoleptickými hodnotami. Před finálním balením produktu probíhá laboratorní testování, které obsahuje chemickou, fyzikální a mikrobiologickou analýzu. Posledním krokem je balení do konečných obalů případně kapsování – dle přání zákazníka.

Původ, výskyt a pěstování

Olivovník evropský, latinsky Olea europaea, je stálezelený strom z čeledi olivovníkovié, který dosahuje výšky 5 až 10 metrů. Podle dochovaných spisů je jednou z prapůvodních oblastí výskytu olivovníku Írán, odkud se rozšířil asi před 5000 lety do celé Asie a Afriky. Odtud se již v dávných dobách rozšířil jeho výskyt také do oblasti středozemního moře, kde se mu velmi dařilo a daří dodnes. V současnosti se s olivovníkem setkáme ve středomořských oblastech Evropy, v Asii, Africe i teplých a sušších oblastech Střední a Jižní Ameriky, především v Mexiku a v Peru.   

Vzhled olivovníku je naprosto typický a snadno ho poznáte. Jeho kmen je nízký, má šedozelenou rozpukanou kůru a koruna stromu je bohatě větvená a nepravidelná. Listy olivovníku jsou kožovitě tuhé, elipsovitého až kopinatého tvaru a typické pro ně je zbarvení na spodní straně šedozelené a na svrchní straně tmavozelené. Nejznámějším produktem olivovníku jsou plody (dužnatá peckovice), které obsahují značné množství kvalitního oleje.   

Plané formy olivovníků se vyskytují většinou v lesích nebo na loukách nebo rumištích. Kulturní rostliny se pěstují zpravidla v olivových sadech. Olivovník je teplomilná rostlina, které se dobře daří na velmi kamenitých a suchých půdách. Její růst je velmi pomalý a dosahuje až velmi vysokého věku. Mezi údajně nejstarší olivovníky na světě patří Platónův olivovník z Akadimova háje u Athén, který má stáří pravděpodobně kolem 2500 let.

I v našich podmínkách je možné pěstování olivovníku, ale pravděpodobně spíše pro okrasné účely než pro jeho plody. První úrodu přináší olivovníky kolem dvacátého roku, ale plodí dalších 150 a někdy i více let. Olivovníky jsou na pěstování velmi nenáročné, vyžadují velmi malou zálivku, a ideálně teplejší podmínky. Olivovníky nesnášejí mráz, který nenávratně poškozuje jeho kořeny, a proto je venkovní přezimování v našich podmínkách téměř nemožné. Pro přezimování je nejvhodnější teplota okolo 10 °C a zálivka jen minimální zálivka.

Toxicita

Olivovník evropský ve formě listů i plodů je všeobecně známá a hojně využívaná léčivá rostlina, která je všeobecně považována za bezpečnou, pokud je užívána v doporučovaných, přiměřených dávkách. Pokud chcete olivovník resp. extrakt z jeho listů užívat ve formě doplňku stravy, dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců.

Pokud se při užívání terapeutických dávek olivovníku evropského vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro olivovník evropský a extrakt z olivových listů používat následující tvrzení:

Olivovník evropský (Olea europaea) podporuje:

• normální krevní tlak,
• antioxidační působení,
• normální hladinu cukru v krvi,
• normální činnost gastrointestinálního traktu,
• přirozenou obranyschopnost a odolnost organismu,
• normální funkce dýchacího systému,
• normální vylučování, funkce močových cest a ledvin,
• normální činnost kardiovaskulárního systému,
• normální metabolismus lipidů,
• normální hladina cholesterolu v krvi.

Extrakt z olivových listů podporuje:

• normální krevní tlak,
• antioxidační působení.

Zajímavosti

• V Koránu je olivovník popisován jako posvátný strom.
• Židé vnímají olivy jako část bohatství své země a vnímají je jako důkaz a výraz blahobytu.
• V Antice byl olivovník vnímán jako symbol míru, blahobytu a plodnosti.
• Ve starověkých Athénách znamenal olivový věnec, který byl umístěn na dveřích domu, že syn dané rodiny odešel do světa.
• Ve válečných konfliktech v antickém světě bylo zvykem, že poražení prosili s olivovou větvičkou o mír.
• Nejznámější zmínka o olivovníku je v biblickém příběhu o Noemovi.
• Již Homér označil olivový olej za tekuté zlato jihu.
• Olivové listy a olivový olej byly používány i při mumifikaci faraonů ve starověkém Egyptě.
• Věděli jste, že čerstvé zralé olivy jsou téměř nepoživatelné – mají trpkou chuť a jsou poměrně suché. Proto se nakládají do solného nálevu nebo se nechávají mléčně kvasit, aby získaly svou typickou chuť, kterou známe.
• Ve Středomoří se olivy sklízejí začátkem listopadu. Při sklizni nesmí být oliva ani zelená, ani černá, ale něco mezi tím, tak akorát, aby obsahovala co nejvíce oleje.
• Existuje mnoho různých postupů sběru oliv, ale většinou se nesbírají ani nesetřepávají, ale nechají se přirozeně opadat na plachty pod stromy a poté se co nejdříve posbírají a zpracovávají.
• Asi 90 % všech olivovníků na světě se pěstuje v oblasti Středozemního moře.

 

Zdroj: www.youtube.com