Fytosteroly - rostlinní strážci vašeho cholesterolu

Základní informace

Fytosteroly jsou skupinou látek, které se přirozeně vyskytují v rostlinných buněčných membránách. Strukturně připomínají lidský cholesterol, což jim umožňuje konkurovat mu při vstřebávání ve střevě – a tím snižovat jeho hladinu v krvi. Patří mezi rostlinné steroly a stanoly, přičemž nejznámějšími zástupci jsou beta-sitosterol, kampesterol a stigmasterol.

V běžné stravě se fytosteroly nachází zejména v rostlinných olejích, ořeších, semenech, celozrnných obilovinách a luštěninách. Jejich průměrný denní příjem ze stravy se však pohybuje pouze kolem 250 mg, což je pro aktivní ovlivnění cholesterolu nedostatečné. Z tohoto důvodu se fytosteroly často přidávají do funkčních potravin (např. rostlinných margarínů) a doplňků stravy, kde dosahují vyšších účinných dávek.

Díky svým vlastnostem jsou fytosteroly v současnosti považovány za jednu z nejefektivnějších přírodních látek pro podporu normální hladiny cholesterolu v krvi. Jejich přínos byl uznán mnoha zdravotnickými autoritami, včetně Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Americké FDA.

Funkce v organismu člověka

Fytosteroly hrají klíčovou roli v regulaci hladiny cholesterolu – a právě tím přispívají k udržení zdraví srdce a cév. Díky své struktuře podobné cholesterolu „soutěží“ s cholesterolem o vstřebání ve střevech. V praxi to znamená, že čím více fytosterolů je ve stravě, tím méně cholesterolu se vstřebá do krevního oběhu.

Tento mechanismus má za následek:

• snížení celkového cholesterolu v krvi,
• výrazný pokles LDL cholesterolu („zlého“ cholesterolu),
• bez ovlivnění hladiny HDL („hodného“) cholesterolu ani triglyceridů.

Účinek se dostavuje poměrně rychle – během 2–3 týdnů pravidelného užívání. Klinické studie potvrzují, že dávka 1,5–3 gramy fytosterolů denně může snížit hladinu LDL cholesterolu přibližně o 7–15 %.

Vedle účinku na cholesterol se u fytosterolů zkoumají i další potenciální přínosy – například protizánětlivé, antioxidační a imunomodulační účinky, ale ty zatím nejsou tak jednoznačně prokázány.

Zajímavé je, že fytosteroly nejsou vstřebávány ve velké míře – většina jich z těla odchází stolicí. I to je jeden z důvodů jejich bezpečnosti, i při dlouhodobém užívání.

Mechanismus účinku

Fytosteroly pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi velmi specifickým a přesně popsaným mechanismem. Fungují především v tenkém střevě, kde soutěží s cholesterolem o transportní proteiny (zejména NPC1L1), které umožňují vstřebávání cholesterolu do krve.

Když se fytosteroly dostanou do trávicího traktu, „obsadí“ tato transportní místa, takže:

• méně cholesterolu se vstřebá do krve,
• větší část cholesterolu se vyloučí stolicí,
• játra reagují zvýšením počtu LDL receptorů, které z krve rychleji odstraňují LDL („zlý“) cholesterol.

Účinek v číslech

• Snížení LDL cholesterolu až o 7–15 % při dávce 2–3 g/den
• Účinek je pozorovatelný již po 1–2 týdnech užívání
• Fytosteroly neovlivňují hladinu HDL cholesterolu („hodného“) ani triglyceridů

Další možné mechanismy (stále zkoumané)

Kromě vlivu na vstřebávání cholesterolu mohou fytosteroly:

• ovlivňovat metabolismus cholesterolu v játrech,
• působit antioxidačně a protizánětlivě, zejména proti oxidovaným formám LDL,
• podporovat imunitní rovnováhu a tlumit nadměrné zánětlivé procesy.

Tyto účinky jsou zatím předmětem intenzivního výzkumu, avšak výsledky naznačují, že fytosteroly mohou mít širší pozitivní vliv na celkové zdraví, než se původně předpokládalo.

Historie

Fytosteroly sice nejsou novým objevem, ale jejich biologický význam byl dlouhou dobu podceňován. Tyto rostlinné steroly byly poprvé izolovány již na počátku 20. století, konkrétně z kukuřičného oleje. Tehdy byly považovány pouze za „rostlinný cholesterol“ bez většího praktického významu.

První zmínky o jejich účinku na lidské zdraví se začaly objevovat v polovině 20. století, kdy si vědci všimli, že lidé s vyšší konzumací rostlinných olejů mají nižší hladiny cholesterolu. Tento jev byl nejprve připisován nenasyceným mastným kyselinám, ale později bylo zjištěno, že svůj díl na tom mají právě fytosteroly.

Skutečný průlom nastal v 90. letech 20. století, kdy se objevily první klinické studie, které potvrdily, že fytosteroly dokážou výrazně snižovat hladinu LDL cholesterolu – a to bez negativního dopadu na HDL cholesterol či celkový lipidový profil.

V roce 2000 uznala jejich účinnost i Evropská unie a schválila první potraviny obohacené o fytosteroly – typicky margaríny. Od té doby se fytosteroly začaly běžně přidávat i do dalších potravin a doplňků stravy.

Dnes jsou klinicky uznávanou látkou v boji proti zvýšené hladině cholesterolu a patří mezi nejvíce zkoumané rostlinné sloučeniny v oblasti kardiovaskulárního zdraví.

Doporučený denní příjem

Pro dosažení pozitivního účinku na snížení hladiny LDL cholesterolu doporučují odborné společnosti denní příjem fytosterolů v rozmezí 1,5–3 gramy. Již 2 gramy denně byly v opakovaných studiích spojeny s významným snížením „špatného“ cholesterolu o 7–15 %.

Pro srovnání: běžná strava bohatá na rostlinné produkty (zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, ořechy, semínka) poskytuje v průměru 200–400 mg fytosterolů denně, což je méně než 20 % doporučené dávky. Proto je u osob se zvýšeným cholesterolem nebo vyšším kardiovaskulárním rizikem běžné užívat fytosteroly ve formě obohacených potravin nebo doplňků stravy.

Důležitá doporučení při užívání fytosterolů:

• Užívat je s hlavním jídlem dne – vstřebávání a účinek jsou lepší při přítomnosti tuku.
• Neužívat současně se statiny bez konzultace s lékařem – kombinace může být účinná, ale měla by být odborně sledována.
• Nevhodné pro děti do 5 let a těhotné nebo kojící ženy – u těchto skupin nebyly účinky dostatečně prozkoumány.

Fytosteroly mají dávkově závislý účinek, ale vyšší dávky než 3 gramy denně již nemají významně vyšší účinek – tzv. účinek se saturuje.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Fytosteroly, známé také jako rostlinné steroly a stanoly, jsou přirozenou složkou buněčných membrán rostlin – obdobně, jako je cholesterol součástí membrán v těle živočichů. Jsou přítomny ve všech vyšších rostlinách, především v tukových a olejnatých tkáních, a vyskytují se zcela přirozeně v každodenní stravě, pokud obsahuje dostatek rostlinných produktů.

Mezi nejbohatší přírodní zdroje fytosterolů patří:

• Rostlinné oleje – zejména kukuřičný, slunečnicový, sójový, sezamový, olivový a řepkový olej
• Ořechy a semena – lískové ořechy, mandle, pistácie, sezamová a dýňová semínka
• Celozrnné obiloviny – zejména pšenice, žito a oves
• Avokádo
• Olivy
• Luštěniny a zelenina – menší množství fytosterolů obsahují i hrách, čočka, brokolice nebo růžičková kapusta

Přestože se fytosteroly vyskytují v mnoha běžných potravinách, jejich koncentrace bývá relativně nízká. Například 100 gramů olivového oleje obsahuje přibližně 150–200 mg fytosterolů, zatímco běžná západní strava poskytuje průměrně jen 200–400 mg fytosterolů denně, což často nestačí k dosažení žádoucího efektu na hladinu cholesterolu.

Proto se fytosteroly v posledních desetiletích často přidávají do funkčních potravin nebo doplňků stravy, kde mohou být podávány v přesně určené účinné dávce.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Fytosteroly jsou považovány za bezpečné a dobře tolerované látky, což potvrzují desítky klinických studií i dlouhodobé zkušenosti s jejich užíváním. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) i americká FDA je zařadily mezi látky bezpečné pro konzumaci, pokud jsou užívány v doporučených dávkách.

Co víme o jejich bezpečnosti:

• Při denním příjmu do 3 g nejsou zaznamenány žádné závažné vedlejší účinky.
• Neovlivňují hladinu vitaminů rozpustných ve vodě ani minerálů.
• Mírně mohou snížit vstřebávání beta-karotenu a vitaminu E – proto je doporučováno při dlouhodobém užívání fytosterolů zvýšit příjem těchto antioxidantů, ideálně konzumací ovoce a zeleniny.

Existují nějaká rizika?

• Fytosterolémie (sitosterolémie) – velmi vzácné genetické onemocnění, při kterém tělo absorbuje nadměrné množství fytosterolů. U těchto osob se užívání fytosterolů nedoporučuje.
• Děti do 5 let, těhotné a kojící ženy by neměly užívat fytosteroly bez doporučení lékaře – studie na těchto skupinách jsou zatím omezené.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro rostlinné steroly používat následující tvrzení.

Rostlinné steroly/stanoly přispívají k:

• udržení normální hladiny cholesterolu v krvi.

Zajímavosti

• Ačkoliv jsou nejznámější beta-sitosterol, kampesterol a stigmasterol, vědci dosud identifikovali více než 200 různých forem fytosterolů v rostlinné říši. Každý má trochu jiné vlastnosti i zastoupení v jednotlivých potravinách.
• Fytosteroly se nenacházejí jen v „zdravých“ potravinách. Malé množství lze najít například i v tmavé čokoládě, pivovarských produktech, nebo dokonce ve slaných brambůrkách – vždy však v závislosti na použitých rostlinných tucích.
• Například psi a kočky nedokážou vstřebat fytosteroly stejně efektivně jako lidé, což je důležité při formulaci krmiv. U lidí však zůstává absorpce těchto látek přirozeně nízká – jen asi 5–15 % z přijatého množství, což paradoxně pomáhá zabránit nadměrnému účinku a udržuje jejich vliv bezpečný.
• Fytosteroly jsou poměrně stabilní vůči tepelné úpravě, a proto si své vlastnosti zachovávají i při běžném vaření nebo pečení. To z nich činí ideální složku pro obohacení běžné stravy bez nutnosti speciální přípravy.
• Díky svým chemickým vlastnostem se fytosteroly využívají v kosmetice – např. v přípravcích pro suchou pleť, kde pomáhají obnovovat lipidovou bariéru kůže. Najdeme je také v některých technických emulzích, voscích nebo jako stabilizátory.
• Fytostanoly jsou hydrogenované formy fytosterolů, které mají podobné účinky, ale liší se stabilitou a vstřebatelností. Najdeme je hlavně v margarínech obohacených na snížení cholesterolu (např. Benecol).
• Ačkoliv fytosteroly běžně pocházejí z rostlin, některé druhy řas a mořských hub produkují specifické steroly s podobnými účinky. Jejich výzkum je zatím v rané fázi, ale může otevřít nové možnosti doplňování stravy.

 

--- konec článku ---