Brusnice brusinka – všestranný pomocník nejen pro močové cesty

Základní informace

Brusnice brusinka nebo také brusinka pravá, latinsky Vaccinium vitis-idaea L., je známá léčivá rostlina z čeledi vřesovcovité, které se lidově říká brusinka, červená borůvka, kyselinka nebo kalinka. Plodem této rostliny jsou červené bobule natrpklé chuti, které se označují jako brusinky. Jedná se prakticky o stálezelený keřík, nízkého vzrůstu, který se vyskytuje prakticky po celém světě. Brusinka je velmi oblíbená díky svému širokému využití v potravinářství, farmacii i lidovém léčitelství. Zejména díky vysokému obsahu účinných látek s baktericidním účinkem se využívá zejména při léčbě močových infekcí a průjmů. Jako podpůrný prostředek se využívá také při cukrovce. 

Funkce v organismu člověka

Z celé rostliny se pro své léčivé účinky využívají listy a plody. Ty obsahují nejvyšší množství účinných látek, díky kterým je tato surovina využívána pro jedinečné antiseptické, baktericidní a močopudné účinky. Obsah aktivních látek i působení je velmi podobné jako u medvědice lékařské. Brusinkové listy obsahují asi 5–7 % arbutinu a methylarbutinu, což jsou hlavní účinné látky. Listy dále obsahují třísloviny, flavonoidy, triterpeny a organické kyseliny. Plody – brusinky – obsahují malé množství arbutrinu, dále vitamin C, cukry a organické kyseliny.

Arbutin je glykosid rostlinného původu, který se vyskytuje zejména v rostlinách čeledi vřesovcovité. Extrakty z rostlin, které obsahují arbutin, se využívají zejména pro své protizánětlivé, antibakteriální a močopudné účinky. Neméně zajímavým využitím arbutinu je v kosmetice. Využívá se totiž v krémech, které mají odstraňovat pigmentové skvrny na kůži, zejména v obličeji. Arbutin působí tak, že inhibuje jistý enzym (tedy snižuje jeho aktivitu) a zabraňuje tak vzniku pigmentového barviva melaninu.

Plodům brusinek dodávají jejich typickou barvu flavonoidy – proanthokyanidiny (PAC). Jedná se také o jednu z nejúčinnějších přírodních látek s antibakteriálním účinkem. Na stěnách močových cest působí tak, že na sliznici vytvoří velmi tenký film, který znemožňuje usídlení bakterií a tím vznik infekce. Bakterie jsou následně vyplaveny ven z těla pomocí moči.

Zdroj: www.youtube.com

Třísloviny neboli taniny jsou rostlinné látky, které patří do skupiny polyfenolů. Díky nim mají plody brusnice brusinky typickou trpkou, svíravou až nahořklou chuť. Třísloviny působí protizánětlivě a podporují celkové účinky brusinek.

Brusnice brusinka se využívá pouze vnitřně a to v různých formách. Z listů je možné používat nálev nebo přímo indikované čajové směsi (například takzvané urologické čaje). Plody je možné konzumovat čerstvé, sušené nebo ve formě marmelád sirupů nebo džusů. U sušených brusinek si dejte pozor na obsah přidaného cukru – velmi často je obsah přidaného cukru vyšší jak 50 % což může mít celkově spíše negativní vliv na vaše zdraví než pozitivní. Nejčastější užívanou formou brusinek jsou tablety nebo kapsle s látkami izolovanými z plodů nebo listů.

Účinky brusnice brusinky:

• močopudné,
• desinfekční,
• antibakteriální,
• protizánětlivé,
• antirevmatické,
• při léčbě infekcí močových cest a močového měchýře,
• působí mírně protiprůjmově,
• podpůrný prostředek při léčbě diabetu – přispívá ke snížení hladiny cukru v krvi, podporuje tvorbu inzulinu,
• antioxidační,
• posiluje imunitní systém,
• potlačuje únavu,
• zabraňuje hromadění krevních destiček v krevním řečišti a tím snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění,
• snižuje krevní tlak,
• podporuje zdravý stav dutiny ústní – přispívá ke snížení výskytu zubního kazu,
• přispívá ke zdraví žaludeční sliznice,
• podporuje zdraví střevní mikroflóry,
• působí preventivně proti křečovým žilám.

Užívání brusinek se doporučuje i dlouhodobě z preventivního hlediska.

Historie

Historie využívání brusinek jako potraviny i léčiva spadá do lokality severní Ameriky a Kanady. Tamější původní obyvatelé hojně využívali volně rostoucí rostliny a dobře znali její léčivé účinky. Využívali především listy, ale i plody rostliny.

Jedna indiánská legenda vypráví o tom, jak Indiáni objevili léčivou sílu brusinek. Údajně jednu sytě červenou bobuli upustila ze svého zobáku bájná holubice. Indiáni tento jev brali jako znamení z přírody, tuto bobuli ochutnali a podle její chuti ji pojmenovali „hořká bobule“. Nejprve ji začali používat při léčbě ran způsobených jedovatými šípy. Postupně ale zjistili, že má celou řadu další pozitivních účinků na lidské zdraví. Okolo roku 1620 evropští přistěhovalci začali jevit velký zájem o využívání červených bobulí brusinek. Místní Indiáni zasvětili Evropany do tajů využívání a léčivých účinků této léčivé rostliny. 

Vzhledem ke stále rostoucí oblibě brusinek bylo zapotřebí vybudovat farmy na jejich pěstování, protože sběr ve volné přírodě začal být nedostatečný. Pro výrobu doplňků stravy se brusinky pěstují na farmách zejména v Severní Americe, Kanadě, ale také na severu Evropy. V současné době patří brusinky mezi jednu z nejoblíbenějších a nejvyužívanějších léčivých rostlin. 

Doporučený denní příjem

Brusinky je možné v dnešní době zakoupit v široké škále forem - především ve formě kapslí, tablet, tobolek, prášku, sirupů nebo čajů a čajových směsí. Důležité je zajímat se o kvalitu použité suroviny i formu zpracování, doporučuje se zaměřit se na kvalitní produkty od ověřených výrobců, které je možné zakoupit v lékárnách, bylinářstvích nebo ověřených prodejnách se zdravou výživou. Je důležité vždy se řídit doporučeným dávkováním dle výrobce. Při užívání brusinek se doporučuje dodržovat pravidelný pitný režim (minimálně 1,5–2 litry tekutin denně) nebo ještě raději zvýšit svůj pitný režim (2–3 litry tekutin denně) – zejména pokud se s pomocí brusinek snažíte vyléčit zánět močových cest nebo močového měchýře. Velmi důležité je zahájení léčby co nejdříve – již při prvních nepříjemných pocitech je dobré si vzít iniciační dávku – to znamená jednorázové užití celé doporučené denní dávky. Další den užívání již můžeme doporučenou denní dávku rozdělit do více dávek. Pokud si nejste jisti dávkou při užívání brusinek, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem, lékárníkem nebo zkušeným bylinářem. 

Původ, výskyt a pěstování

Brusnice brusinka je prakticky stále zelený keřík, který dřevnatí a dorůstá výšky asi 10 až 30 cm. Květy jsou bílo růžové a kvetou většinou od května do července dle polohy. Plody jsou červené bobule, mírně natrpklé chuti, a dozrávají od července do září.

Typické místo výskytu jsou světlé lesy, vřesoviště, rašeliniště, pastviny, písčiny, skály, kosodřeviny nebo horské louky. Ideální půda pro brusnici brusinku je kyselá, chudá na živiny, rašelinová, písčitá nebo kamenitá. V České republice můžeme na brusnici brusinku vzácně narazit v chladnějších horských a podhorských oblastech. Běžně se vyskytuje především v chladnějších částech Evropy (zejména severní Evropa), v Asii, Severní Americe, ale můžeme se s ní setkat i v Japonsku a v Grónsku. V rámci České republiky je brusnice brusinka chráněná. Zajímavostí je, že brusinky se nevyskytují v jižní části Evropy – téměř úplně chybí v jižním Španělsku, jižní Itálii a jižním Řecku.

Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Nejsou známé žádné vedlejší účinky nebo interakce s jinými léky, doplňky stravy nebo léčivými rostlinami. Ve výjimečných případech je možná alergická reakce. Pokud se po užívání brusinek vyskytnou jakékoliv neobvyklé reakce, přestaňte brusinky užívat a poraďte se se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro brusinky používat následující tvrzení.

Brusnice brusinka podporuje:

• normální funkci močové soustavy,
• normální stav kostí a kloubů,
• komfort při premenstruačním syndromu a menopauze,
• přirozenou obranyschopnost a funkci imunitního systému.

Zajímavosti

Latinské rodové jméno brusinky je „Vaccinium“ – tento název používali již starověcí římští učenci Vergilius, Ovidius a Plinius. Název „Vaccinium“ vznikl odvozením ze slova baccinium, což v překladu znamená „keř s bobulemi“.

 

--- konec článku ---