Chmel otáčivý – rostlina nejen k výrobě piva

Základní informace

Chmel otáčivý, Humulus lupulus, je vytrvalá, dvoudomá, liánovitá rostlina z čeledi konopovité, která je velmi dobře známá svou typicky hořkou chutí a příjemnou vůní. Tradiční využití chmele je od pradávna především v oboru pivovarnictví, ale využívá se i v lidovém léčitelství. Potravinářsky využívanou částí jsou samičí chmelové šištice, což jsou květy rostliny. Drogou, která se využívá ve farmacii, jsou chmelové šištice nebo samotné chmelové žlázky. Chmel se sbírá od poloviny srpna, kdy je obsah účinných látek maximální. Surovina se suší při 40–50 °C, vyšší teplota sušení by mohla způsobit snížení účinnosti aktivních látek.

V současné moderní době, kdy se stále častěji obracíme zpět k přírodním postupům a metodám, je chmel velmi oblíbeným prostředkem v potravinářství i farmacii. Využívá se zejména pro jeho uklidňující účinky při nespavosti, nervovém podráždění nebo na zmírnění úzkosti. Dále podporuje správné trávení a činnost žaludku a má mírné močopudné účinky. V neposlední řadě také podporuje chuť k jídlu a stimuluje menopauzální komfort. Mnoho dalších zajímavých účinků Vám odhalí tento článek.

Funkce v organismu člověka

Obsahové látky v chmelových šišticích a jejich unikátní kombinace zajišťují působení na lidský organismus. Nejtypičtější bioaktivní obsahovou látkou je komplex hořčin, který, mimo jiné, zajišťuje i typickou hořkou chuť. Hořčiny působí na vylučování žaludečních šťáv, čímž dochází k podpoře trávicích procesů. Lupulin je komplex látek, které tlumí činnost mozkové kůry, zpomaluje srdeční činnost a uvolňuje napětí hladkého svalstva. Díky komplexním účinkům těchto látek se dá chmel efektivně využít při nervové podrážděnosti, při nespavosti, při zažívacích potížích nebo jako mírné sedativum až hypnotikum.

Chmel napomáhá k odstranění stavů, jako jsou neklid, nervozita nebo napětí, a má celkově zklidňující účinky, čímž napomáhá i s léčnou mírných forem nespavosti. V této indikaci se nejčastěji používá v kombinaci s dalšími drogami se sedativním a hypnotickým účinkem, jako jsou kozlík lékařský nebo mučenka pletní. Tyto účinky chmelu byly zjištěny zcela náhodou. U sběračů chmelu byla zjištěna abnormální únavnost a spavost, která byla pravděpodobně způsobena přenosem chmelové pryskyřic z jejich rukou do úst.

Sedativní účinky chmelu jsou přisuzovány látce, která se označuje jako myrcen. Jedná se o složku chmelové silice, která za tepla oxiduje na myrcenol. Tato látka působí na GABA receptory v mozku, což vyvolává uklidňující až sedativní účinek.

Bylo zjištěno, že i chmelové hořčiny mají zklidňující vlastnosti na centrální nervový systém a redukují spontánní motorickou aktivitu. V neposlední řadě mají také účinek analgetický a protikřečový. Účinek chmelových hořčin také souvisí s jejich schopností ovlivňovat aktivitu GABA receptorů, stejně, jako je tomu i v případě myrcenolu.

Na sedativním a hypnotickém účinku chmele se podílí i další látky – například chmelové flavonoidy. Tyto látky jsou schopny aktivovat serotoninové a melatoninové receptory. Tyto receptory jsou velmi důležité pro správné fungování cirkadiálního rytmu, který ovlivňuje náš spánek a bdění.

Z výše uvedených poznatků je zřejmé, že sedativní a hypnotické účinky chmele jsou zcela jistě způsobeny kombinací účinků jednotlivých aktivních látek a fungují pomocí několika různých mechanizmů.

U chmele byly prokázány i další zajímavé farmakologické účinky. Jedná se například o účinek antibakteriální a antifungální – to znamená, že chmel, případně jeho extrakt působí proti růstu bakterií (především proti gram-pozitivním bakteriím rodů Micrococcus, Staphylococcus a Mycobacterium) a hub.

Potenciál chmele jako léčivé rostliny je obrovský a je velká škoda, že jeho využití se mnohem více ubírá jiným potravinářským směrem.

Biologicky aktivní látky v chmelových šišticích (Strobilus lupuli):

• silice s terpenoidy (humulen, myrcen),
• hořčiny (humulon, lupulon, kohumulon a další),
• pryskyřice,
• xantohumol,
• flavonoidy,
• třísloviny,
• cholin,
• adenin.

Všeobecně známé účinky chmelu:

• Uklidňuje nervy.
• Tlumí fyzickou a sexuální aktivitu.
• Pomáhá proti nespavosti.
• Pomáhá proti podrážděnosti.
• Je mírně močopudný.
• Povzbuzuje chuť k jídlu.
• Zmírňuje úzkosti.
• Zlepšuje trávení a funkci žaludku.
• Podporuje menopauzální komfort.
• Má antibakteriální a antiseptické účinky.
• Protikřečové účinky.

Historie

Chmel byl jako léčivá rostlina dobře znám již v tradičním čínském léčitelství. Využívali jej jako přípravek k uklidnění trávicího ústrojí a dále také při léčbě lepry, tuberkulózy a úplavice.

Ve starém Řecku a Římě byl chmel využíván jako močopudný prostředek, k povzbuzení trávení a k léčbě střevních potíží. Tehdy se chmel využíval také jako prostředek pro čištění krve. Římský léčitel Plinius doporučoval všem pěstování chmele v zahradách, protože vyzdvihoval možnost konzumace jeho mladých výhonků na jaře jako zeleninu (chmelový chřest). Plinius dával svým pacientům i široké veřejnosti velmi hezké doporučení – týkalo se konzumace odvaru z chmelových šištic, které mělo osvěžit jazyk. Toto doporučení se s oblibou využívá dodnes.  

Ve známém Mathioliho herbáři se dočítáme o používání chmelu, jak při vaření piva, tak i při přípravě těsta pro zlepšení kynutí nebo i v lidovém léčitelství. V herbáři se mimo jiné dočteme, že k léčení nejrůznějších chorob se využívaly chmelové vršky, šištice, syrová šťáva a kořeny.

Zhruba do roku 1000 byly léčivé účinky chmelu víceméně opomíjeny. Tehdy se začal ve větší míře využívat v pivovarnictví. Primární účel použití chmelu při vaření piva nás dnes pravděpodobně hodně překvapí. Používal se pro jeho konzervační účinky - díky antibakteriálním a antifungálním vlastnostem eliminoval zkažení piva.

Ve skutečnosti pivo vlastně vzniklo jako náhodný vedlejší produkt, který vznikl při pečení chleba. Lidé si během vývoje všimli, že pokud chléb upečou z obilí, které předtím naklíčí, trvanlivost takového chleba se prodlouží (oproti chlebu upečeného ze syrového obilí). Proto před rozemletím na mouku obilí nejprve namáčeli do vody, aby mohlo naklíčit. Když se pak do této vody náhodně dostaly kvasinky ze slupek ovoce, vzniklo vlastně první primitivní, sladké, kvašené pivo.

Výroba piva byla velmi oblíbená již v dávných dobách. Bylo zjištěno, že již kolem roku 2500 před Kristem bylo až 40 % sklizeného Sumerského obilí využito na vaření piva. V roce 1750 před Kristem byl sepsán první zákon – babylonský Hammurabův kodex – který vyjmenovává tresty pro domy, které budou prodávat příliš slabé nebo předražené pivo.

S postupem času se začaly do piva přidávat nejrůznější byliny a to zejména pro dochucení. Kolem 9. století se v oblasti dnešního Německa začal do piva přidávat chmel. Mělo to hned dva praktické důvody. Zaprvé to byly již zmíněné konzervační účinky a zadruhé měl chmel příjemnou nahořklou chuť.

Ve 30. letech 20. století bylo známé využívání chmele ve formě masti na ošetření bolestivých vředů, dále při nespavosti, křečích, špatném trávení a žloutence. Syrová šťáva se využívala při zácpě a jako prostředek k pročištění krve.

Zdroj: www.youtube.com

Doporučený denní příjem

Chmel otáčivý je v běžných dávkách naprosto neškodný, ale jako i u ostatních bylin (zejména se sedativními účinky), může být jeho předávkování nebezpečné. Maximální doporučená denní dávka není legislativně stanovena, ale doporučuje se obvykle maximálně 15 gramů. Na jeden šálek čaje by obvykle mělo stačit 3 až 5 gramů sušené drogy. Tento čaj je nejlepší popíjet na večer, ideálně těsně před ulehnutím. Pokud trpíme poruchou spánku a máme problémy s usínáním, je ideální změnit nezdravé návyky, přidat bylinky se sedativními účinky a asi do dvou až tří měsíců by se naše problémy měly vytratit. Tyto bylinky ovšem mohou na každého působit individuálně a každý na ně může být rozdílně citlivý.

V současnosti je na trhu dostupných mnoho forem přípravků kromě sušené drogy, které obsahují chmel otáčivý. Jedná se o čajové směsi, tinktury, oleje, prášky, kapsle, tobolky nebo tablety. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Velmi vhodné je i využívání čistých surovin, jako jsou přímo sušené chmelové šištice. Z této suroviny se dá připravovat například domácí čaj. Pokud užíváte chmel otáčivý ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

Užívání chmelu otáčivého se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem do 15 let. Užívání chmelu otáčivého se nedoporučuje kombinovat s léky na spaní – pokud užíváte léky na spaní a chtěli byste užívat chmel, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Původ, výskyt a pěstování

Chmel otáčivý, latinsky Humulus lupulus, je vytrvalá pravotočivá bylina, která má většinou silný svislý oddenek a velký počet podzemních výhonků. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která na jednom stanovišti vydrží prosperovat až 20 i 25 let. Celá rostlina dorůstá výšky obvykle 3–5 metrů. Kulturně se pěstuje na chmelnicích se speciálním opěrným systémem pro uchycení rostlin. Chmel je dvoudomá rostlina, to znamená, že na jedné rostlině se vytváří pouze samčí květy a na jiné rostlině pouze květy samičí. V kulturním pěstování se pěstují pouze rostliny samičí.

Přesná oblast původního výskytu chmele otáčivého není dodnes známá. Ale z dochovaných informací jistě víme, že se chmel jako léčivá rostlina využíval již ve starém Řecku a Římě. Zároveň je známo, že obyvatelé území Eufradu a Tigridu také znali chmel a dokonce z něj vařili primitivní formu dnešního piva. Tito obyvatelé pak migrovali z oblasti Eufratu a Tigridu a přinesli umění pěstování chmele a vaření piva i do Evropy. Od té doby se postupně z pivovarnictví stala v rámci střední Evropy tradice. Z historických informací vyplývá, že chmel původně rostl jak na území Evropy, tak i v Asii.   

Chmel se vyskytuje i v plané formě, většinou na vlhkých místech – nejčastěji v olšinách, na okrajích lesů, v lužních lesích nebo v pobřežních křovinách kolem potoků a řek. Často může vytvářet mohutné porosty. Trochu jiná pravidla platí pro kulturní pěstování chmele na chmelnicích. Ty se zakládají nejčastěji na rovinatých plochách v nižších nadmořských výškách nebo širokých otevřených údolích. Pro pěstování chmele je nejlepší mírně kyselá půda a slabě kolísající hladina podzemní vody (asi 2 m). Mezi nejznámější odrůdy chmele, které se pěstují České republice, patří Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant.   

Celkový areál rozšíření chmele zahrnuje rozsáhlé území mírného pásma Evropy, Severní Ameriky a Asie. Zavlečen byl dokonce i do Jižní Ameriky, zejména oblasti Chile, a do Austrálie. Hlavní oblasti pěstování chmele jsou kromě České republiky i Německo, USA, Čína, Polsko, Velká Británie, Rusko, Ukrajina, Kanada a Austrálie. V rámci České republiky jsou nejvýznamnější oblasti pro pěstování chmele Žatecko, Polabí a Haná.      

Toxicita

Chmel je přírodní surovina a všeobecně je považována za zcela bezpečnou, pokud je užívání v doporučovaných, přiměřených dávkách. Chmel zpracovaný do oblíbeného alkoholického nápoje, může být v některých situacích a samozřejmě v přiměřeném množství (!) využíván jako léčebný prostředek, například proti nespavosti. Užívání chmelu a chmelových produktů se nedoporučuje pro těhotné a kojící ženy, ani pro děti do věku 15 let.

Pokud chcete chmel nebo chmelový extrakt užívat ve formě doplňku stravy, dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců. Nedoporučujeme tyto produkty nakupovat od no-name výrobců na internetu.

Pokud se při užívání terapeutických dávek chmelu nebo chmelového extraktu vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2-3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Podávání chmele může mít bohužel i nežádoucí účinky. U velmi citlivých osob se mohou v některých případech vyskytnout alergické reakce nebo až podráždění dýchacího systému společně s rozvojem suchého kašle. V některých případech se může vyskytnout kontaktní dermatitida nebo nežádoucí zvýšená produkce žaludečních šťáv. Tyto projevy byly zpozorovány i u pracovníků v pivovarech, kteří přichází do přímého každodenního kontaktu s chmelem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro chmel používat následující tvrzení:

Chmel otáčivý (Humulus lupulus)

• podporuje:
  • normální hladina cholesterolu v krvi,
  • normální trávení,
  • menopauzální komfort,
  • normální činnost nervové soustavy,
  • dobrý spánek a zklidnění

• je antioxidant.

Chmelový extrakt napomáhá:

• relaxaci a uvolnění,
• přirozenému spánku,
• má antioxidační účinky.

Zajímavosti

• Věděli jste, že mladé chmelové výhonky se někdy využívají jako zelenina a označují se jako „chmelový chřest“? Z výhonků se dají připravit polévky, omelety nebo se nakládají.

• Chmel otáčivý je dvoudomá rostlina – to znamená, že jednotlivá rostlina vytváří vždy buď pouze samičí, nebo pouze samčí květy. K oplození je vždy třeba, aby byl pyl ze samčí rostliny, která obsahuje pouze tyčinky, přenesen na samičí rostlinu, která obsahuje pouze pestíky.

• Latinský název chmelu otáčivého – Humulus lupulus – vznikl jako zdrobnělina z latinských slov „humus“, což v překladu znamená „zem“ – protože chmel se bez opory plazí po zemi, a „lupulus“, což v překladu znamená „vlk“.

• V historii byl chmel považován za magickou rostlinu a ve starověku byl symbolem blahobytu a bohatství.

• České označení „chmel“ je velmi starodávné a podobně zní i v jiných slovanských jazycích.

• Recept na domácí chmelový odvar:
  Použijte 2 čajové lžičky rozpadlých chmelových šištic a zalijte 250 ml vroucí vody, nechte přejít varem. Poté odstavte a nechte 10 minut ustát. Přeceďte přes pláténko a popíjejte vlažný čaj. Ideální množství je 2 šálky denně, nejlépe ve večerních hodinách.