Vitamíny bez cenzury

Kmín kořenný – koření a lék v jednom

kmin.jpg

Věděli jste, že kmín může být výborným zdrojem železa v naší stravě?

Základní informace

Kmín kořenný, latinsky Carum carvi, je jedna z nejstarších rostlin, která byla využívána jako koření a léčebný prostředek zároveň. Kmín byl znám a velmi ceněn již v antickém Řecku a Římě. Jedná se o unikátní koření, které má charakteristickou a nezaměnitelnou chuť a aroma a navíc má mnoho zdravotních benefitů. Chuť kmínu je popisována jako zemitá, ořechová až pálivá. Kmín se využívá jako typická přísada mnoha kořenících směsí v asijské i evropské kuchyni. Jedná se o koření, které zajisté patří do mnoha potravin jako jsou například typický český chléb, vařené brambory, mnohé polévky, omáčky nebo likéry.

Jedná se o dvouletou rostlinu z čeledi miříkovité (Apiaceae). Mezi jeho příbuzné druhy patří například fenykl, mrkev, celer, pažitka, kopr nebo andělika. Potravinářsky a farmakologicky využívanou částí, které se označuje také jako droga, jsou semena.

Pěstování kmínu má v českých zemích dlouholetou tradici a dokazuje to také schválení chráněného označení „Český kmín“. Jedná se o ochrannou známku, kterou mohou používat pěstitelé kmínu v České republice po schválení specifických podmínek, jako jsou například vhodný pozemek, setí uznaného osiva, používání schválených odrůd nebo sklizeň v optimální zralosti. Ochranná známka zaručuje kvalitativní parametry pro výslednou surovinu a zajišťuje spotřebiteli jakostní výrobek.

Vedle širokého spektra použití v potravinářství se kmín od pradávna využívá také v bylinářství a lidovém léčitelství. Kmín vykazuje celou řadu benefitů pro náš organismus a současné vědecké výzkumy tyto účinky potvrzují. Díky pravidelnému používání kmínu ve Vaší kuchyni docílíte vynikajících pokrmů a ještě prospějete svému zdraví.

Funkce v organismu člověka

Kmín působí na náš organismus pozitivně v mnoha různých ohledech. Jeho účinky velmi dobře znali již naši předkové, kteří ho používali zejména na trávicí potíže nebo pro kojence a kojící maminky. Jeho účinky dnes potvrzují nejnovější vědecké studie a stále probíhají další výzkumy, abychom se přesně dozvěděli, jaké jsou mechanismy jeho působení.

Nejčastěji se kmín používá na trávicí a zažívací potíže. Kmín obsahuje dvě biologicky aktivní látky přírodního původu, karvol a karvon, které mají spasmolytický účinek. To znamená, že jsou schopny uvolňovat napětí hladkého svalstva, a tím eliminovat křeče nebo bolesti. Tyto účinky působí zejména na hladké svalstvo trávicího nebo urogenitálního traktu. Díky tomu kmín působí podpůrně při menstruačních bolestech, premenstruačním syndromu, žaludečních křečích nebo střevních kolikách. Na druhou stranu kmín podporuje trávení i jinými způsoby. Zaprvé podporuje uvolňování trávicích šťáv v ústech, žaludku i tenkém střevě. Díky tomu dochází ke zvýšení koncentrace trávicích enzymů, které zajišťují trávení potravy a využívání živin. Zadruhé kmín podporuje také činnost jater a sekreci žluči. Žluč je syntetizována v játrech a mezi jídly se skladuje ve žlučníku. Ve chvíli potřeby je uvolňována do tenkého střeva, kde se podílí na trávení tukových složek potravy. Díky tomu je stimulováno komplexní trávení naší stravy.

Díky spasmolytickým účinkům biologicky aktivních látek kmínu dochází také k ovlivňování svalstva urogenitálního systému. Tyto účinky mohou být velmi pozitivní zejména pro ženy, které trpí silnými menstruačními nebo premenstruačními bolestmi. Dochází totiž k uklidnění nadměrného napětí hladkých svalů dělohy, a tím dochází k úlevě od nepříjemných bolestí.

Kmín obsahuje široké spektum biologicky aktivních látek s různorodými účinky na náš organismus. Mnoho z obsažených složek vykazuje velmi silné antioxidační účinky.  Díky přirozeně vysokému obsahu přírodních antioxidantů kmín pomáhá eliminovat oxidační stres, který vzniká nadbytkem volných radikálů. Oxidační stres může být příčinou vzniku mnoha onemocnění.

Některé aktivní látky v kmínu mohou podle nejnovějších výzkumů podporovat léčbu diabetu. Kmín podporuje udržování vyrovnané hladiny glykémie neboli krevního cukru. V nedávné době bylo také zjištěno, že konzumace terapeutických dávek kmínu by mohla podporovat snížení hladiny konečných produktů pokročilé glykace v krvi. Vznik těchto produktů je jedním z projevů diabetu a je pro náš organismus velmi nebezpečný. Tyto látky vznikají v krvi, pokud je v ní dlouhodobě zvýšená hladina glukózy (hyperglykémie). Konečné produkty pokročilé glykace vznikají navázáním sacharidů na bílkoviny, což ve výsledku narušuje jejich normální funkci. Tyto produkty v delším časovém horizontu působí v organismu toxicky a vyvolávají poškození očí, ledvin, nervů a drobných cév.

Kmín je odpradávna také využíván pro kojence i kojící maminky. Má to hned několik důvodů. Kmín podporuje sekreci, kvalitu i kvantitu produkovaného mateřského mléka a navíc působí pozitivně na trávení u maminky i kojence. Kmín působí pozitivně proti žaludečním a střevním kolikám, které jsou u kojenců velmi častým zdravotním problémem.

V neposlední řadě je kmín bohatým zdrojem železa v naší stravě. Jedna kávová lžička drceného kmínu obsahuje 1,4 mg železa, což odpovídá necelým 18 procentům z doporučené denní dávky pro dospělého člověka. 

Mnohé studie v současnosti zkoumají i další zdravotní benefity kmínu. Například pozitivní vliv na hladinu cholesterolu v krvi, vliv na odbourávání tuků při hubnutí nebo antimikrobiální a protizánětlivé účinky. Je však zapotřebí ještě další výzkum, aby tyto teorie byly stoprocentně potvrzeny a vysvětlen mechanismus jejich účinku.

Všeobecně známé účinky kmínu na naše zdraví:

  • Podporuje metabolismus.
  • Podporuje normální trávení.
  • Stimuluje funkci jater a sekreci žluči.
  • Napomáhá udržovat střeva v dobrém stavu.
  • Podporuje činnost žaludku a střev.
  • Zmírňuje nadměrnou plynatost.
  • Působí pozitivně na střevní mikroflóru.
  • Podporuje léčbu nechutenství.
  • Podporuje zdravý spánek a napomáhá proti nespavosti.
  • Napomáhá udržovat vyrovnanou hladinu glykémie (krevního cukru).
  • Podporuje léčbu diabetu typu II.
  • Podporuje udržovat správnou hladinu cholesterolu.
  • Působí protizánětlivě a antioxidačně.
  • Působí bakteriostaticky.
  • Pomáhá redukovat stres.
  • Podporuje paměť.
  • Podporuje laktaci.
  • Snižuje křeče hladkých svalů.
  • Působí proti menstuačním bolestem.
  • Podporuje vykašlávání.
  • Napomáhá normální funkci dýchacího systému.
  • Podporuje léčbu bolesti hlavy a migrén.
  • Eliminuje chudokrevnost (anémii).

Obsažené účinné látky

  • silice – karvon a limonen
  • terpeny
  • fenoly
  • flavonoidy
  • alkaloidy
  • minerální látky – zejména železo
  • třísloviny
  • mastné kyseliny

Historie

Kmín je jednou z mála léčivých rostlin, které jsou známy již po celé tisíce let a jejichž léčebné využií se za celou dobu jejich používání prakticky nezměnilo. Podle archeologických vykovápek a výzkumů dnes s jistotou víme, že kmín byl součástí pokrmů již v době kamenné. Semena kmínu byla nalezena na několika lokalitách na území dnešního Egypta. Tyto vykopávky pocházely pravděpodobně z mladší doby kamenné, to znamená z 3. tisíciletí před naším letopočtem. Starověká egyptská civilizace používala kmín také jako konzervační prostředek při mumifikaci faraónů.

Kmín by zmiňován také v Bibli, a to ve Starém i Novém zákoně. Podle biblického příběhu byl kmín používán nejen v gastronomii k dochucování chleba a polévek, ale také jako měna, se kterou se platily desátky kněžím.

Během antiky byl kmín velmi oblíbeným kořením i léčivým přípravkem. Řecký léčitel Dioskorides se o kmínu často zmiňuje ve svých spisech jako o výborném a účinném přírodním prostředku, který všeobecně podporuje trávení a pomáhá na všemožné zažívací potíže. V kuchyni antického Řecka i Říma kmín nesměl chybět. Vemi často se používal jako nádraha za černý pepř, protože jho dovoz byl velmi složitý a nákadný.

Kmín se stal velmi oblíbeným kořením i v Indii. Nesměl chybět v mnoha typických kořenících směsích a také se hojně využíval v klasické indické ajurvédské medicíně.

Během středověku byl kmín jedním z nejčastěji používaných koření. Podle dochovaných záznamů se používal zejména do polévek, luštěninových a zelných pokrmů. Ve vyšších společenských vrstvách se často slavnostní hostiny zakončovaly zapečenými jablky s kmínem, aby se uklidnil žaludek a podpořilo trávení.

Angličtí bylináři v 17. století kmín s oblibou používali pro jeho mnohostranné účinky a pozitivní působení. Používali kmín především při nadýmání, na podporu trávení, při žaludečních nebo střevních bolestech nebo kolikách, a to i u dětí (včetně kojenců) nebo při průjmech.

Do Ameriky se kmín dostal později díky španělským a portugalským kolonistům. U místních eklektických léčitelů si rychle získal svou oblibu, protože jeho terapeutické používání bylo jednoduché a účinné a navíc zde nebylo téměř žádné riziko nežádoucích účinků.

Později se kmín začal využívat také při terapii ženských potíží jako jsou menstruační bolesti, vyvolání menstruace nebo premenstruační syndrom. U kojících žen se kmín s oblibou využíval pro podporu tvorby mléka a navíc stimuloval správné trávení a zažívání u matky i kojence.

Doporučený denní příjem

Kmín kořenný se všeobecně hodnotí jako zcela bezpečná a zdraví prospěšná léčivá bylina, která ovšem nemá legislativně stanovenou doporučenou denní dávku ani maximální denní dávku.

Budete-li chtít užívat kmín v podobě doplňků stravy, můžete si vybrat z mnoha druhů přípravků - jedná se zejména o čaje a čajové směsi, případně i tablety nebo kapsle. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech. Pokud užíváte kmín ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku. Přesné dávkování se vždy odvíjí od konkrétního složení přípravku, zdravotních potíží, aktuálním fyzickém i psychickém stavu a podobně.

Kmín můžete přidávat ve větším množství také do řady pokrmů a efektivně a jednoduše tak podpořit své trávení. Hodí se zejména do polévek, domácího pečiva, salátů, zelí, ryb nebo do pokrmů z hub, masa nebo brambor. Kmín můžete také celý rozkousat a sníst samostatně. V tomto případě se doporučuje asi jedna kávová lžička jednou až dvakrát denně, dle Vašich aktuálních zdravotních potíží.

Pokud konzumujeme kmín jako koření v rámci kulinární úpravy našich pokrmů, není zde žádné omezení v jeho příjmu. Jedná se o vhodnou potravinu ke zpestření našeho běžného jídelníčku.

Nejčastěji se doporučuje, pro terapeutické použití kmínu, připravit si chutný domácí nálev. Jeho příprava je velmi jednoduchá – asi 2 až 3 kávové lžičky drceného kmínu zalijeme 200 až 250 ml vroucí vody a necháme asi 15 minut vyluhovat. Poté scedíme a popíjíme. Pro vylepšení chuti můžeme dosladit medem nebo cukrem. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky. Pro kojence je možné připravit slabší nálev a podávat v průběhu dne při nadýmácí a žaludečních a střevních kolikách.

Původ, výskyt a pěstování

Kmín kořenný, který se někdy označuje také jako kmín luční, je běžně se vyskytující dvouletá až mnoholetá rostlina, která má velmi široké využití pro lidskou potřebu. Kmín se vyskytuje především na loukách, pastvinách, mezích nebo okrajích cest. Preferuje většinou na živiny bohaté půdy, které jsou spíše vlhké.

Původní oblastí výskytu kmínu je především střední Asie, ale postupem času se velmi rychle rozšířil a v současnosti jde o běžně se vyskytující druh. Přirozeně se vyskytuje téměř po celé Evropě kromě Středozemí, dále na severozápadě Afriky, na Kavkaze, ve střední Asii, na Sibiři, na Dálném Východě, v severním Íránu, v Afghánistánu, v Mongolsku, v severozápadní Číně, v Himaláji a také v Severní i Jižní Americe a na Novém Zélandu.

Běžně se v našich podmínkách vyskytují plané formy kmínu kořenného. Jeho sběr ve volné přírodě se důrazně nedoporučuje, protože zde hrozí jednoduchá záměna se smrtelně jedovatými druhy (bolehlav plamatý a krabilice mámivá).

Pěstování kmínu v České republice má dlouhou historii a bohatou tradici. Pro zemědělské i osobní účely je nejvhodnější používat vždy osivo z vyšlechtěných odrůd, například Rekord nebo Prochan. Kmín se většinou pěstuje jako dvouletá rostlina, ale pokud se rozhodnete ho pěstovat třeba na zahrádce, již první rok můžete jeho aromatické listy použít například k dochucení salátů.

Toxicita

Všeobecně se kmín kořenný považuje za zcela bezpečnou bylinu i koření, který nemá zpravidla žádné negativní vedlejší účinky.

Pokud užíváte kmín kořenný ve formě doplňku stravy (většinou ve formě kmínového extraktu, bylinného čaje nebo čajové směsi), dodržujte vždy doporučené dávkování dle výrobce. Doporučujeme nakupovat jen kvalitní produkty v lékárnách, prodejnách zdravé výživy nebo od spolehlivých a ověřených výrobců. Kontraindikace nebo interakce s jinými léčivy nebo doplňky stravy nebyly dosud objeveny.

Ve výjimečných případech se může po konzumaci kmínu vyskytnout alergická reakce. V tomto případě přestaňte potravinu nebo doplněk stravy okamžitě konzumovat a vyhledejte lékařskou pomoc. Osoby, které ví, že jsou alergické nebo senzitivní na ostatní byliny z čeledi miříkovité, by se měli raději konzumace kmínu v terapeutických dávkách vyhnout.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro kmín kořenný používat následující zdravotní tvrzení:

Kmín kořenný (Carum carvi) podporuje:

  • normální trávení,
  • normální hladinu lipidů v krvi,
  • kojení,
  • přirozenou obranyschopnost a normální funkci imunitního systému.

Zajímavosti

  • Česká republika je tradičí zemědělsá plodina pro Českou republiku.
  • Označení kmín se používalo již ve staročeštině a můžeme se s ním setkat v každé poctivé staré kuchařce. Bylo nejspíše převzato z latinského slova „cuminum“ nebo „cyminum“. Tato latinská označení vznikla pravděpodobně z původních hebrejských a arabských slov „kammon“ a „kammun“.
  • Kmín se využívá také k přípravě alkoholických nápojů – např. tradičního staročeského nápojem kmínky. 
  • Víte, že jako kmín jsou označovány také rostliny jiných druhů? Zde je jejich stručný přehled:

Kmín římskýŠabrej kmínovitý – Má zcela odličnou chuť i vůni než klasický kmín kořený. Jeho chuť je typicky ostrá a jemně nahořklá. Používá se především v arabské kuchyni jako koření a také jako přísada do kari.

Kmín vodníHalucha vodní – Má silnou vůni a nahořklou chuť. Jeho název vznikl podle typických podmínek růstu – roste totiž ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách, v bažinách nebo močálech.

Kmín černýČernucha setá – Jde o typické koření asijské kuchyně a to zejména arabských zemí. Má lehce pálivou chuť a jeho použití je téměř stejné jako u černého pepře.

Zdroj: www.youtube.com

 

--- konec článku ---