Vitamíny bez cenzury

Vitamin B7 – biotin

OvesneVlocky.jpg

Věděli jste, že biotin byl původně pojmenován vitamin H – podle německých slov "haar" a "haut", které v překladu znamenají "vlasy" a "pokožka", což odkazuje na jejich význam pro lidský organismus?

Základní informace

Biotin je důležitý koenzym, který se účastní řady procesů probíhajících v lidském organismu. Běžně se řadí mezi vitaminy, i když pravé definici vitaminů ne zcela přesně odpovídá. Jedná se totiž o látku, která je přirozeně syntetizována v našem střevním traktu pomocí symbiotických bakterií. Tento zdroj biotinu je ovšem nedostatečný, proto je nutný i jeho příjem v potravě.

Funkce v organismu člověka

Z chemického hlediska se jedná o spojení imidazolinového kruhu (cyklický derivát močoviny) a thiofanového kruhu se zbytkem kyseliny valerové v bočním řetězci. Z hlediska své biochemické funkce je biotin kofaktorem karboxyláz, tedy enzymů, které přenášejí skupinu –COO. Nachází se většinou v mitochondriích.

Jako většina vitaminů skupiny B, tak i biotin je začleněn do metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin. Biotin se uplatňuje například při syntéze mastných kyselin, při odbourávání aminokyselin (methionin, isoleucin, threonin, valin) nebo v syntéze cholesterolu. Nezastupitelnou roli má biotin také v glukoneogenezi. Jde o proces, který probíhá především v játrech, popřípadě v menší míře také v ledvinách při dlouhodobém hladovění, kdy dochází k syntéze glukózy, která je nezbytným palivem v organismu.

Protože je biotin syntetizován v lidském organismu a je současně přítomen v mnoha běžně konzumovaných potravinách, k absolutnímu nedostatku dochází jen zcela výjimečně. K tomuto stavu může ovšem dojít u novorozenců, kteří mají vrozenou genetickou poruchu, u kulturistů nebo dalších osob, kteří konzumují velké množství syrových vajec nebo syrových vaječných bílků (kvůli obsahu avidinu, což antagonista biotinu) a dále také u osob, které prodělaly dlouhodobou léčbu antibiotiky – kvůli snížené schopnosti intestinálních bakterií syntetizovat biotin v důsledku antibiotické léčby.

Historie

V roce 1930 tým vědců na Institutu preventivního lékařství v Londýně prováděli krmný experiment na potkanech. Poté co krmili potkany po několik týdnů syrovými vaječnými bílky, zjistili, že se u potkanů vyskytl ekzém na kůži, ztratili srst, začínali být paralyzovaní a začalo se projevovat krvácení pod kůží.

Později, jiný výzkumný tým zkoumal jiné typy krmiva, aby zjistil, které krmivo zabraňuje nebo zmírňuje „syndromu vaječného bílku“. Různé typy potravin, jako například sušené kvasnice, mléko nebo vaječný žloutek dokázaly úspěšně vyléčit příznaky postižených zvířat. Co ale mají všechny tyto potraviny společného?

V roce 1940 vědec Paul Gyorgy pojmenoval společného jmenovatele jako vitamin. Nejprve se domníval, že se jedná o samostatnou látku a pojmenoval ji „vitamin H“. Brzy poté ovšem vědci zjistili, že se vlastně jedná o jinou látku ze skupiny vitaminů B. Poté, došlo k odstranění názvu „vitamin H“ a začal se používat název biotin.

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) biotinu (vitaminu B7) 50 µg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo ve 100 g nebo 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

Kromě absolutně nízkého příjmu biotinu v potravě může být jeho nedostatek způsoben také jeho kovalentní vazbou na avidin, bílkovinu vaječného bílku. V případě konzumace syrového vaječného bílku má tento fakt za následek inaktivaci biotinu, poté není možné jeho efektivní vstřebání do organismu, což může vést k jeho deficitu.

Dalším důvodem relativního nedostatku biotinu je vrozená nedostatečná aktivita enzymu uvolňujícího biotin z peptidické vazby, kde je biotin vázán přes aminokyselinu lyzin. Důsledkem toho je pak inhibice vstřebávání biotinu do organismu, i když jeho příjem v potravě je dostatečný.

Nedostatek biotinu se projevuje:

  • záněty pokožky,
  • prasklinami ústních koutků,
  • nechutenstvím, nevolností,
  • depresemi, vypadáváním vlasů,
  • svalovou bolestí, nekoordinovanými pohyby.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Játra, vaječný žloutek, sójové boby, ořechy, ovesné vločky, obilné klíčky, rajčata, špenát, brambory, mléko, ryby.

Toxicita

Biotin je považován za zcela netoxický.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro biotin používat následující tvrzení.

Biotin přispívá k:

  • normálnímu energetickému metabolismu,
  • normální činnosti nervové soustavy,
  • normálnímu metabolismu makroživin,
  • normální psychické činnosti,
  • udržení normálního stavu vlasů,
  • udržení normálního stavu sliznic,
  • udržení normálního stavu pokožky.

Zajímavosti

Látky, které vstřebávání usnadňují

Ostatní vitaminy skupiny B a minerály hořčíkmangan pomáhají vstřebávání biotinu. Doplňky obsahující biotin je nejvhodnější užívat společně s jídlem.

Látky, které vstřebávání omezují

Působením antivitaminu neboli antagonisty vitaminu dochází k omezení funkce nebo snížení absorpci biotinu. Takto v tomto případě působí látka zvaná avidin, která se nachází v syrovém vaječném bílku. Váže se na biotin, vytváří s ním komplexní sloučeninu a brání tak jeho vstřebávání. Tento efekt se ztrácí během vaření, protože varem se avidin denaturuje (stává se neaktivní) a již není schopen vázat se na biotin. Vstřebávání je také zhoršeno pravidelným a nadměrným příjmem alkoholu.

 

--- konec článku ---