Aloe pravá – přírodní balzám pro Vaši pokožku

Základní informace

Aloe pravá, latinsky Aloe vera, je jedna z nejznámějších a nejvyužívanějších léčivých rostlin na světě, která se využívá především v kosmetickém průmyslu. Její účinky jsou velmi široké a dobře to věděly již starověké národy před mnoha tisíci lety. Aloe vera se s oblibou využívala nejen v tradiční čínské medicíně, ale také v japonské, ruské nebo indické.  

Aloe vera se hojně využívá v lidovém léčitelství, domácím lékařství a je součástí mnoha kosmetických přípravků. Drogou jsou listy aloe, které poskytují dva rozdílné produkty – gel a latex. Tyto produkty se liší svým složením i účinky. Gel z listů obsahuje 99 % vody a zbytek jsou biologicky aktivní látky, z nichž nejvýznamnější je polysacharid acemanan. Nejdůležitější účinnou látkou v latexu je glykosid barbaloin. Gel z aloe se používá zejména zevně – na spáleniny, drobnější popáleniny a odřeniny. Latex je gumovitá látka, která se častěji využívá vnitřně, a působí mimo jiné jako silné přírodní projímadlo.

Funkce v organismu člověka

Široké účinky aloe byly známy již dávno v historii. Aloe vera obsahuje široké spektrum účinných látek, které nejsou v celém listu rozděleny rovnoměrně. V takzvaných „mléčnicích“ pod povrchem listu je přítomen latex a ve vnitřní části listů je přítomen charakteristický gel. Poloprůhledný gel má především hydratační účinky, eliminuje zarudnutí a otok, působí protizánětlivě, urychluje hojení a zároveň působí i proti bolesti a svědění. Tyto účinky má gel zejména díky obsahu kyseliny salicylové, mléčnanu hořečnatého a enzymu bradykináze. 

Účinné látky obsažené v aloe vera:

• vitaminy – nejvíce jsou zastoupeny vitaminy C, E, A, a také vzácněji se vyskytující vitamin B12,
• esenciální i neesenciální aminokyseliny,
• minerální látky,
• enzymy na podporu trávení,
• mastné kyseliny,
• polysacharidy – pektiny, hemicelulózy, glukomanany, acemanany atd.,
• lektiny,
• glykosidické deriváty hydroxyanthronu, zejména barbaloin (neboli aloin) a hydroxyaloin,
• derivát antrachinonu aloe-emodin,
• saponiny – účinné proti virům, bakteriím, plísním a infekcím všeho druhu,
• lignin: dodává schopnost proniknout hluboko pod kůži,
• antrachinony – látky k tišení bolesti a účinný prostředek proti bakteriím a virům,
• steroly – lupeol, kampesterol a β-sitosterol,
• třísloviny,
• kyselina salicylová.

Obsah účinných látek, zejména barbaloinu, je v různých druzích aloe velmi rozdílný. V jedné studii bylo testováno 240 druhů aloe a jen v 85 z nich byl zjištěn obsah barbaloinu. A pouze 10 % testovaných druhů aloe mělo složení latexu, které odpovídalo aloe pravé. Obsah biologicky aktivních látek v latexu aloe pravé byl analyzován pomocí chromatografických metod a bylo nalezeno více než 80 hlavních složek. Mnohé z nich nebyly dosud zcela prozkoumány.

V gelu i v latexu není obsah biologicky aktivních látek stálý a různí se v závislosti na druhu nebo odrůdě rostliny, podnebných a růstových podmínkách nebo části rostliny, ze které je získáván. Bylo zjištěno, že větší koncentrace účinných látek je v mladých rostlinách, dále v horní části listové růžice, v koncové třetině a na svrchní straně listu.

Všeobecně známé účinky aloe pravé:

• pomáhá udržovat normální hladinu cukru v krvi,
• posiluje přirozenou obranyschopnost organismu a správnou funkci imunitního systému,
• odbourává napětí a únavu,
• má příznivé účinky na pokožku,
• podporuje činnost trávicího traktu, podporuje vylučování žluči a trávení,
• ženám pomáhá při menstruačních obtížích,
• působí jako přírodní antioxidant,
• pročišťuje organismus,
• podporuje hojení – rány, jizvy, modřiny, odřeniny, popáleniny, kousnutí nebo bodnutí hmyzem apod.,
• podporuje léčbu akné, ekzémů, lupénky, nemoci dásní a uzdravení a zahojení dásní po vytržení zubu,
• pomáhá při pálení žáhy, zácpě, průjmu a zlepšení stavu střev a jejich detoxikace,
• má hydratační účinky,
• podporuje léčbu kožních infekcí (bakteriálních, virových i plísňových),
• podporuje imunitní reakce v organismu,
• pomáhá při překyselení žaludku.

Léčivé účinky aloe vera byly poprvé vědecky potvrzeny v roce 1935. Jednalo se o případ ženy, která byla popálena rentgenovým zářením, a její popáleniny byly úspěšně vyléčeny pomocí čerstvé šťávy z rozříznutého listu aloe. Od té doby proběhlo několik dalších studií, které potvrdily účinnost gelu z aloe na spáleniny I. a II. stupně, akné, vyrážky, ekzémy a další kožní problémy. Aloe se osvědčila také jako doplňková terapie při klasické léčbě omrzlin.

Gel z aloe nejen že urychluje hojení, ale navíc působí i protizánětlivě. Mnoho studií prokázalo, že gel z aloe má výrazné antimikrobiální účinky – působí proti bakteriím, kvasinkám, plísním i virům. Byl potvrzen i pozitivní účinek na imunitní systém.

Několik vědeckých studií se věnovalo vlivu používání kosmetických přípravků s aloe vera při onemocnění lupénkou – psoriázou. Pacienti byli rozděleni na dvě skupiny – první z nich dostávala k zevnímu ošetření pleti placebo krém (pouze s vůní aloe) a druhá skupina dostala mast s 0,5 procentním obsahem gelu z aloe vera. Pacienti měli aplikovat mast na ložiska třikrát denně, pět dní v týdnu, po dobu 4 měsíců. Výsledek pokusu byl velmi zajímavý. U skupiny s placebo krémem došlo ke zlepšení v 7 procentech, u skupiny používající krém s aloe v 83 procentech.

Historie

Léčivé účinky aloe vera mají velmi dlouhou historii a tradici. Vyobrazení rostliny aloe se našlo v egyptských vykopávkách (na kamenných zdech v Údolí králů) z doby asi 3000 let před Kristem. První písemné zmínky o využívání aloe pocházejí z Mezopotámie a Egypta. Byly nalezeny na hliněných tabulkách, které pocházejí z roku asi 1750 před naším letopočtem a v Ebersově papyrusu, který je datován asi 1550 let před naším letopočtem.

Aloe je několikrát zmiňována také v Bibli, například v Knize přísloví, 7:17: „Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloí a skořicí.“ Ve čtvrté knize Mojžíšově 24:6 se píše o stromech aloe, v Knize žalmů 45:8 a Příslovích 7:17 se dozvídáme o vonné aloe a v Písni Šalamounově 4:14 je aloe zmiňována mezi různým kořením. Žádný z těchto popisů ovšem neodpovídá charakteru aloe vera a později bylo zjištěno, že tyto zmínky se pravděpodobně týkají jiné rostliny (jde o strom Aquilaria malaccensis), který v biblických dobách poskytoval velmi vzácný vonný olej. Tuto rostlinu ovšem překladatelé neznali, a proto v překladu použili název známější rostliny, který zněl podobně jako originál.

Aloe vera byla také jednou z několika málo nenávykových rostlin, které vedly ke vzniku válečného konfliktu. Psal se rok 332 př.n.l., když Alexandr Veliký dobyl Egypt a donesla se k němu zpráva o vzácné rostlině se zázračnými hojivými účinky, která se vyskytuje na ostrově nedaleko pobřeží Somálska. Rostlinu chtěl získat pro své vojsko, aby si mohli vojáci ošetřovat své válečné zranění. Tak se rozhodl poslat na ostrov ozbrojenou expedici, aby rostlinu získali, což se jim nakonec i povedlo.

Rostlina byla známá a využívaná i ve starém Řecku a Římě. V té době se používala zejména při léčbě infekcí, na kožní problémy a jako projímadlo. Řecký lékař Dioskorides doporučoval aloi k ošetření ran, na hemoroidy, vředy různého původu i proti vypadávání vlasů. Římský lékař Plinius ji doporučoval a využíval jako projímadlo. Aloe je zmiňovaná také v díle De Materia medica od řeckého lékaře Pedaniusa Dioscorida z roku 74 našeho letopočtu. Ve starověku se jako aloe označovaly všechny pryskyřičnaté rostliny s hořkou chutí.    

Aloe pravá byla známa i ve staré Arábii a Persii. V 6. století našeho letopočtu se aloe díky arabským kupcům dostala ze Španělska do Asie (do Indie, Tibetu a dnešní Malajsie). V Indii se velmi rychle stala hojně využívanou a oblíbenou léčivou rostlinou. Aloe je součástí ajurvédské medicíny: používá se na kožní problémy, proti střevním parazitům a jako prostředek proti bolestem při menstruaci. Z Indie se později tradice léčebného využívání aloe rozšířila do jihovýchodní Asie a do Číny a velmi rychle se stala neodmyslitelnou součástí tradiční čínské medicíny.

Ve středověké Evropě se aloe používala především k léčbě ekzémů a byla známé zejména ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Španělští cestovatelé ji sebou přivezli do tropické Ameriky. Aloi znali cestovatel Marco Polo nebo renesanční přírodovědec Garcia de Orta. Používání aloe se rychle rozšířilo a stala se z ní velmi oblíbená léčivá rostlina. Tím rapidně vzrostla poptávka po kvalitních surovinách. V 19. století se na trhu začaly objevovat pryskyřice z různých druhů aloí, které měly různou kvalitu a také různou cenu. Tyto suroviny pocházely z různých koutů světa – turecká aloe, aloe ze Sokotry, kapská aloe z Jihoafrické republiky, aloe z Bombaje, barbadoská aloe, aloe ze severní Indie apod.

Na začátku 19. století se aloe začala využívat v USA zejména jako účinné přírodní projímadlo. Jedna z hlavních účinných látek, barbaloin, byl poprvé izolován v roce 1851 společností Blandfield Chemical Works v Edinburghu.   

V moderní medicíně v „západním světě“ se aloe začala využívat až po roce 1930. Tehdy byl zveřejněn případ vyléčení těžké dermatitidy a popálenin z rentgenového záření pomocí užití čerstvé šťávy z aloe. Její použití bylo především na rány, popáleniny, kožní problémy, hemoroidy a v kosmetickém průmyslu. Obliba využívání přírodních léčivých účinků aloe vera je velmi silná i v současnosti.

Doporučený denní příjem

V současné době je hlavním cílem používání aloe vera domácí lékařství, alternativní medicína, lidové léčitelství, aromaterapie a homeopatie. Z aloe vera se získávají dva odlišné primární produkty, které se dále zpracovávají v rámci farmaceutického, potravinářského nebo kosmetického průmyslu. Jedná se o latex (někdy také označovaný jako šťáva z aloe), který se většinou suší a prodává se v podobě tmavé pryskyřice, ten má především projímavé účinky. Dalším produktem je gel, který je bezbarvý a používá se nejlépe čerstvý nebo se dá různými způsoby konzervovat. 

V současnosti je na trhu dostupných mnoho forem přípravků, které obsahují aloe vera. Jedná se především o nepřeberné množství kosmetických přípravků – hydratační krémy, krémy na ruce nebo na obličej, pleťová mléka, mýdla, opalovací krémy, šampóny, vlasová tonika, holicí kosmetika, přísady do koupele a mnohé další, zdravotnických doplňků, doplňků stravy a potravinářských výrobků – například aloe nápoje. Při výběru přípravků se prosím vždy zaměřujte na kvalitní suroviny i zpracování a vybírejte si přípravky ideálně v lékárnách, kvalitních prodejnách se zdravou výživou, bylinářstvích nebo od renomovaných výrobců na internetových obchodech.

Jedním z hlavních problémů u kosmetických přípravků s obsahem aloe vera je nestabilita účinných látek. Tyto složky bohužel rychle podléhají degradaci vlivem oxidace. Existuje mnoho studií, které se zabývaly účinností a obsahem aktivních látek v různých komerčních kosmetických produktech s obsahem aloe vera. Výsledky byly různorodé a nejednoznačné. Existuje však i řada standardizovaných farmaceutických preparátů, u kterých si můžete být jisti složením i obsahem aktivních látek.

Velmi vhodné je i využívání čisté a čerstvé suroviny. Domácí pěstování aloe je velmi nenáročné a navíc se jedná o hezkou pokojovou dekoraci. Aloi lze velmi jednoduše použít čerstvou – jednoduše odlomíte jeden list, ze kterého vymačkáte šťávu, kterou přímo požijete.

Doporučená denní dávka aloe vera není oficiálně stanovena. Pokud užíváte aloe vera ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučeným dávkování dle výrobce. Doporučené dávkování jednotlivých výrobků se může lišit dle složení přípravku.

Užívání aloe vera se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem do 3 let. Většinou se nedoporučuje užívat aloe vera dlouhodobě. Ideální je užívat 6 až 8 týdnů a poté si udělat asi dvoutýdenní pauzu. Pokud užíváte aloe vera jako doplněk stravy, dodržujte vždy dávkování a užívání dle doporučení výrobce.

Původ, výskyt a pěstování

Rodové jméno „aloe“ pochází z arabského slova „alloeh“, které v překladu znamená jasná nebo zářivá látka hořké chuti. Toto pojmenování přesně odpovídá charakteristice dužiny aloe vera. Označení „vera“ pochází z latinského slova „verus“, což v překladu znamená pravý. Švédský přírodovědec, lékař a botanik Carl Linné poprvé pojmenoval aloe vera v roce 1753 názvem Aloe perfoliata var. vera L.

Aloe pravá je jednoděložná, vytrvalá sukulentní bylina, které je stálezelená a má typickou přízemní růžici dlouhých listů, které jsou dužnaté a na okrajích lehce ostnité. Květy aloe vera jsou žluté až červené barvy a jsou uspořádány do štíhlého a docela vysokého hroznovitého květenství.

Originální původ výskytu aloe pravé není zcela přesně objasněn a původní přírodní populace nejsou známy. Jako pravděpodobná oblast původního výskytu se uvádí povodí Nilu v africkém Súdánu, Arábie nebo Somálsko. Podle některých literárních zdrojů se uvádějí dokonce i Kanárské ostrovy. V některé literatuře se zaměňuje druh aloe pravá s jiným druhem – aloí kapskou (Aloe ferox), která se také využívá jako léčivá rostlina. Původní oblast výskytu aloe kapské je jižní Afrika. Vzhledem k tomu, že aloe pravá má tisíciletou historii pěstování, spekuluje se o tom, že by se mohlo jednat o křížence nebo vyšlechtěný kultivar jiného druhu.

V současné době je aloe vera cíleně pěstována v oblastech prakticky po celém světě. Ideální přírodní podmínky jsou pro ni sušší a teplé oblasti, v rámci Evropy se dnes vyskytuje jako nepůvodní rostlina v nejteplejších oblastech Středomoří – ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Itálii, na Krétě a na Sicílii. Její výskyt je prakticky po celém světě – například v jižní Číně, Indii, téměř v celé Africe, na Kanárských ostrovech, na Madeiře, na Kapverdách, v jižních státech USA, v Mexiku a v západní Austrálii.   

V našich klimatických podmínkách není žádný problém pěstovat aloe pravou doma jako pokojovou rostlinu. Ideální je pro ni lehká propustná půda s příměsí písku (písčitohlinitý substrát). Aloe nemá ráda průvan a vyhovuje ji slunné stanoviště, nejlepší je pro ni umístění na okně, které směřuje na jih. V horkých letních dnech ji raději umístěte do stínu. Běžná pokojová teplota je pro aloe vyhovující, v zimě ji můžeme umístit na sušší a chladnější místo. Aloe vera není náročná na zalévání – je to sukulent, takže její pěstování zvládne opravdu každý! Na druhou stranu je aloe náchylná na chlad, a proto v zimním období nesmí teplota vzduchu klesnout pod 5 °C. Rozmnožování aloe není náročné a je možné řízkováním, výsadbou ze semen nebo nejjednodušeji odnožemi, které tvoří zejména v letních měsících okolo mateřské rostliny.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Toxicita

Všeobecně můžeme říci, že dle současných vědeckých výzkumů, je užívání gelu aloe pravé (bez latexu) v jakékoliv podobě zcela bezpečné. Užívání aloe vera se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a dětem do 3 let. Většinou se nedoporučuje užívat aloe vera dlouhodobě. Ideální je užívat 6 až 8 týdnů a poté si udělat asi dvoutýdenní pauzu. Pokud užíváte aloe vera jako doplněk stravy, dodržujte vždy dávkování a užívání dle doporučení výrobce.

Při dodržování doporučeného dávkování dle výrobce doplňku stravy nejsou známy žádné vedlejší negativní účinky na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že se jedná o surovinu nebo doplněk stravy přírodního charakteru, pokud je užíván v rozumném množství, dle doporučení výrobce, pravděpodobnost výskytu negativních účinků na organismus je velmi nízká.

Latex neboli pryskyřice by se měl užívat vnitřně jen velmi opatrně, protože působí jako laxativum (projímavý efekt) a navíc může vyvolávat silné křeče a bolesti žaludku.

Pokud se při užívání aloe pravé vyskytnou neobvyklé zdravotní potíže (bolesti hlavy, gastrointestinální potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha apod.), snižte dávkování nebo přestaňte přípravek užívat. Pokud Vaše neobvyklé zdravotní potíže samovolně neodezní za 2–3 dny, poraďte se prosím se svým ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro aloe vera používat následující tvrzení.

Aloe pravá (Aloe vera)

• podporuje:
  • udržení normální hladiny cukru v krvi,
  • přirozenou obranyschopnost a normální funkci imunitního systému,
  • odstraňuje napětí a únavu,
  • podporuje čištění a detoxikaci organismu,
  • normální stav pokožky,
  • kontrolu tělesné hmotnosti a hubnutí,
  • normální činnost gastrointestinálního traktu,
  • menstruační a premenstruační komfort.
• má:
  • antioxidační účinky.

Zajímavosti

• Věděli jste, že staří Egypťané nazývali aloe vera „krví bohů“ nebo „rostlinou nesmrtelnosti“?
• Gel z listů aloe vera obsahuje více než 200 biologicky aktivních látek.
• Kryštof Kolumbus nazýval aloi „doktorem v květináči“ a vozil ji s sebou na všechny své výpravy.
• Mahátma Gándhí používal aloe vera při dlouhých půstech jako potravu a využíval jí též k očistě těla.
• V Americe existuje několik pojmenování pro aloe vera, které se běžně používají - mlčící léčitelka, rostlina života, bájná aloe, zázračná aloe, zázrak z pouště, hojivá rostlina, dar z nebes, rostlina života nebo tichý hojič.
•  V současnosti rozlišujeme více než 200 druhů aloe, ale pozitivní účinky na naše zdraví byly prokázány jen u několika druhů.
• Aloe vera je někdy označována jako Aloe barbadensis – tento název vznikl podle plantáží aloe na karibském ostrově Barbados.

Tipy na využití aloe pravé

• Domácí sirup z aloe vera
  • gelu z listů aloe vera a cukr v poměru 1:1
    
    Gel z listů důkladně rozmixujeme na hustou šťávu a za občasného míchání povaříme s cukrem asi 10 minut. Necháme vychladnout a přelijeme do sklenic. Hotový sirup skladujeme v chladu a spotřebujeme ideálně do 3 měsíců. Sirup je vhodný na každodenní užívání – smícháme asi ½ až 1 čajovou lžičku sirupu se sklenicí vody a ihned vypijeme.
    
     
• Domácí likér z aloe vera
  • 30 dkg listů z aloe vera
  • 0,75 l kvalitního červeného vína
  • 50 dkg kvalitního medu (nejlépe domácího)
  • 1,5 dcl 60% čistého lihu
    
    Listy aloe opět důkladné rozmixujeme a smícháme s medem, vínem a lihem. Láhev dobře uzavřeme a na 7 dní uložíme na tmavé a chladné místo. Každý den lahev protřepeme, aby se obsah dobře promíchal. Poté přecedíme přes plátno a vlijeme ideálně do tmavých lahví a uložíme na stejné místo. Likér pomáhá při zažívacích potížích, chronických zácpách, ekzémech, onemocnění ledvin i na posílení imunity. Užívat by se však měl cca 2 měsíce jednou do roka. Jedna lžíce pomáhá na překyselený žaludek či pálení žáhy.
    
     
• Domácí džus z aloe vera
   
  • 100 g dužiny aloe vera,
  • 300 ml pomerančového nebo jiného džusu,
  • 200 ml převařené nebo minerání vody neperlivé,
  • 2–3 polévkové lžíce kvalitního medu (podle chuti).
    
    Aloe vera smícháme s ostatními přísadami a můžeme přidat půlku citrónu. Rozmixujeme a necháme vychladit. Džus je ideální pro rychlé doplnění vitamínů a minerálů. Neslouží pouze k osvěžení, ale také při únavě či nachlazení.

 

--- konec článku ---