Betain - důležitá látka, o které se málo ví

Základní informace

Betain je sloučenina, která přirozeně vzniká v játrech. Je odvozena od aminokyseliny glycin, což je jeden ze základních stavebních kamenů bílkovin v těle. Od glycinu se liší přítomností třech methylových skupin, proto ho můžete najít i pod chemickým názvem trimethylglycin se zkratkou TMG.

Ačkoliv si lidský organismus umí v menší míře betain vytvořit v játrech z cholinu, přijímá jej převážně z pestré stravy. Mezi přirozené zdroje betainu patří například červená řepa, obilniny, cizrna, špenát a mořské plody.

Betain patří mezi takzvané osmolity, což znamená, že buňkám pomáhá správně hospodařit s vodou při nedostatku tekutin, minerální nerovnováze, nebo při fyziologickém stresu.

Vedle tělu přirozené formy TMG se lze setkat formou betain HCL, která se v minulosti využívala v lécích na potíže s trávením.

Funkce v organismu člověka

Betain má unikátní strukturu, která obsahuje tři methylové skupiny (CH₃) navázané na atom dusíku. Tyto methylové skupiny se v těle mohou z betainu přesunout na jinou molekulu. Látkám s touto vlastností se říká donory methylových skupin a patří mezi ně také vitaminy B6, B9 a B12.

Důležitou funkcí betainu v organismu je předávání methylové skupiny na homocystein, čímž dojde k přeměně homocysteinu na esenciální amynokyselinu methionin. Přebytek homocysteinu v těle je spojen s rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Betain je proto důležitý faktor pro regulaci hladiny homocysteinu v krvi a podporu zdraví srdce a cév.

Významná je také jeho osmoregulační schopnost, která podporuje buněčnou hydrataci a rovnováhu v buňkách. Tento ochranný mechanismus je důležitý zejména pro buňky jater, ledvin a svalové tkáně. A právě pozitivní vliv na svalovou tkáň zvyšuje zájem o betain v problematice sportovní výživy.

Další úlohou betainu je podpora jaterních buněk při transportu tuků. Kromě osmotické ochrany jaterních buněk se betain také podílí na tvorbě transportních molekul tím, že jim dodává potřebné methylové skupiny.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com

Historie

Počátky výzkumu betainu jsou spojeny rozvojem analytické chemie v 19. století. Látka byla poprvé izolována v roce 1848 z cukrové řepy. Latinský název řepy je Beta vulgaris a právě odvozením od slova "Beta" dostala objevená molekula název betain.

Ještě dlouho poté byl betain považován pouze za rostlinnou látku a byl zkoumán jeho vliv v zemědělství. Až na přelomu 19. a 20. století byl betain nalezen i v živočišných tkáních. Jeho význam v organismu byl popsán až s objevem metabolismu methylových skupin, kdy byl betain spojen s výzkumem homocysteinu, což propojilo betain s oblastí kardiovaskulárního zdraví.

Během 20. století pak přibylo výzkumů, které potvrdily i další pozitivní vliv betainu a to zejména na rovnováhu vodního režimu v buňkách.

Doporučený denní příjem

Betain nemá oficiálně stanovenou doporučenou denní dávku. Odhaduje se, že běžný denní příjem ze stravy je 100–400 mg, podle příjmu potravin bohatých na betain. Takové množství je pro zdravého člověka dostačující, pokud má zároveň i dostatečný příjem vitaminů B6, B9 a B12, jejichž funkce je s funkcí betainu částečně zastupitelná.

Při potížích se zvýšeným množstvím homocysteinu v krvi se za nejnižší účinnou dávku pro snížení homocysteinu uvádí 1,5 g (což je 1500 mg) denně, tedy násobně vyšší dávka, než člověk přirozeně zkonzumuje ve stravě.

Dávkování s nejlépe potvrzenými výsledky je 2,5–4 g denně. Každý je na betain jinak citlivý, proto může mít dávka 2,5 g denně na jednoho člověka podobný efekt jako na jiného 4 g.

Vyšší dávky než 4 g betainu denně už nejsou doporučovány, protože mohou u citlivých osob negativně ovlivňovat metabolismus cholesterolu v krvi. Dávky 8–20 g se používají výhradně jako součást léčby vzácného genetického onemocnění homocystinurie.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Nejvýznamnějším zdrojem betainu stále zůstává řepa. Kromě cukrové řepy, ve které byl betain objeven, se velké množství látky nachází i v červené řepě a další zelenině jako špenát, brokolice a batáty.

Důležitým zdrojem jsou i obilniny, především pšenice setá i pšenice špalda a žito. Betain je obsažen hlavně ve vnějších vrstvách zrna, proto je ho výrazně vyšší množství v celozrnných produktech než v bílé mouce.

Dalšími zdroji betainu jsou quinoa, amarant, cizrna a čočka. Ale obsahují ho se i některé živočišné zdroje, primárně v mořských plodech – krevetách, krabech, humrech a mořských rybách.

Toxicita

Jde o přirozenou složku potravy i lidského metabolismu a při užívání běžných dávek nebyla prokázána toxicita betainu. Pro betain navíc není stanoven oficiální horní limit příjmu, což odráží skutečnost, že dostupná data z klinických studií a klinického užívání neukazují na závažné toxické účinky při běžných dávkách.

Z některých studií vyplývá, že dlouhodobé užívání vyšších dávek betainu (zejména nad 4 g denně) může u části populace vést k mírnému zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Tento efekt nebyl pozorován konzistentně ve všech studiích, ale je vhodné jej zohlednit, zejména u osob se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem.

Vzácně se při vyšších dávkách betainu mohou objevit lehké zažívací potíže nebo pocit plnosti. Tyto projevy však po snížení dávky zpravidla ustupují.

I přes bezpečnost látky je vhodné se o užívání betainu ve vyšších dávkách poradit s lékárníkem, nebo lékařem.

Klinické dávky 8–­20 g denně při léčbě genetického onemocnění homocystinurie patří výhradně do lékařské péče.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro betain používat následující tvrzení.

Betain přispívá:

• k normálnímu metabolismu homocysteinu v krvi

Zajímavosti

• Název betain je odvozen od latinského "Beta", znamenající řepa.
• Řepa obsahuje vysoké množství betainu, protože ji chrání před koncentrací cukrů. Těch se v cukrové řepě vyskytuje tolik, že už jsou pro její buňky ohrožením.
• Betain v doplňcích stravy je dodnes běžně získáván extrakcí z řepy, jde tedy o přírodní látku.
• V oblasti sportovní výživy je betain často součástí pre-workout směsí.
• Betain se přidává do kosmetických přípravků kvůli schopnosti hydratovat pokožku.
• Používá se jako atraktant při rybaření, protože je přirozeně přitažlivý pro ryby.
• V akvakultuře je zvlášť důležitý na zmírnění osmotického stresu při změně prostředí ryb. To se využívá hlavně v chovech lososů a dalších migrujících ryb.
• Používá se v laboratořích při genetickém výzkumu jako stabilizátor extrahované DNA.

 

--- konec článku ---