Vitamíny bez cenzury

Vitamin B5 – kyselina pantothenová

VitaminB5_1.jpg

Věděli jste, že jiný název pro vitamin B5 je kyselina pantotenová? Tento název pochází z řeckého slova „pantos“ a v překladu znamená „všudypřítomný“. Toto označení vzniklo z univerzálního výskytu této látky – nachází se totiž prakticky ve všech potravinách i surovinách.

Základní informace

Název kyseliny pantothenové pochází z řeckého slova „pantos“, které znamená „všudypřítomný“. Z toho lehce můžeme odvodit, že tento vitamin se nachází v podstatě všude.

Funkce v organismu člověka

Kyselina pantothenová je složkou koenzymu A, což je klíčová sloučenina celého energetického metabolismu organismu člověka - je zapojena do metabolismu bílkovin, sacharidů i tuků. Kyselina pantothenová pomáhá tedy tělu zajistit stálý přísun energie pro všechny buňky. Podporuje také normální růst organismu a napomáhá tělu v boji s infekcí spoluúčastí na tvorbě protilátek. Kyselina pantothenová je zapojena také do syntézy antistresových hormonů v nadledvinách, čímž nám pomáhá k psychickému klidu. Dále se účastní také na biosyntéze steroidů, včetně cholesterolu, hormonů, vitaminu A, vitaminu D, odtud dále vychází biosyntéza hemoglobinu nebo vitaminu B12 –kobalaminu. Dále je také kyselina pantothenová nezbytná k produkci sfingosinu a acetylcholinu, což jsou dvě velmi důležité látky zapojeny při přenosu nervových vzruchů a nezbytné pro správnou funkci nervové soustavy.

Nebylo zaznamenáno příliš mnoho případů, přirozeně se vyskytujícího nedostatku kyseliny pantothenové. Ale pokud se umělou cestou dosáhlo nedostatku ve výživě lidí, potom se vyskytovaly poruchy jako bolesti hlavy, únava a nespavost nebo neurologické symptomy jako úzkost nebo deprese. Tyto symptomy jsou zcela jistě vyvolány z toho důvodu, že kyselina pantothenová je začleněna do správné funkce nervové soustavy a je také nezbytně nutná pro syntézu hormonů, které mají na starosti naše reakce na emocionální i fyzický stres. Toto může být zdůvodněním, přoč byl tento vitamin dlouho označován jako „antistresový“ vitamin.

Kyselina pantothenová má také velmi důležitou roli pro správnou funkci našeho imunitního systému. Uměle vyvolaný deficit tohoto vitaminu zhoršil funkci imunitního systému u lidí i u pokusných zvířat. Bylo například zjištěno, že u osob s revmatoidní artritidou (autoimunitní onemocnění) se vyskytují významně nižší hladiny pantothenové kyseliny v krvi v porovnání se zdravými jedinci. Čím nižší jsou pak tyto hodnoty, tím horší průběh má toto onemocnění. Studie také prokázala, že pokud se nasadí suplementace kyselinou pantothenovou u pacientů s revmatoidní artritidou, jejich symptomy jako ztuhlost nebo bolest se zmírní. Pokud je suplementace kyselinou pantothenovou zastavena, symptomy se znovu objeví. Podobné výsledky byly prokázány také ve studii s pacienty trpící osteoartritidou. Suplementace kyselinou pantothenovou také prokázala pozitivní vliv při léčbě chronického kožního lupu.

Protože je kyselina pantothenová začleněna do metabolismu tuků, je používána také v terapii snižování hladin cholesterolu a souvisejících problémů.

Automatický překlad do češtiny k dispozici (návod pro nastavení)
Zdroj: www.youtube.com 

Historie

V roce 1933 byla poprvé pojmenována kyselina pantothenová, jakožto nutrient, který stimuluje růst. Dnes již známe jeho široké působení v mnoha procesech v lidském organismu.

Na rozdíl od objevení ostatních vitaminů, když v roce 1930 došlo k objevení kyseliny pantothenové, vědci nepátrali po látce, jejiž nedostatek má za následek určité onemocnění, jako tomu bylo u většiny vitaminů. Tehdy vědci hledali látku, která je nezbytná pro růst kvasinek. Při výzkumu bylo zjištěno, že dieta bez kyseliny pantothenové způsobuje určité zdravotní problémy u pokusných zvířat – například zpomalenou rychlost růstu, anémii, degeneraci nervové tkáně, sníženou produkci protilátek nebo deformace u narozených potomků.

Protože mnoho druhů zvířat je závislých na příjmu kyseliny pantothenové ze stravy, vědci se domnívali, že je tomu tak i u člověka. V roce 1950 byly provedeny pokusy, které se snažily zjistit, jak strava bez přítomnosti kyseliny pantothenové ovlivňuje zdraví člověka. Po 4-týdenním pokusu, kdy dobrovolníci dostávali stravu bez přítomnosti kyseliny pantothenové, testované osoby vykazovaly známky únavy a vyčerpání a stěžovali si, že se „necítí dobře“. Jedna osoba z pokusné skupiny měla svědění pokožky a křeče.

Další pokusná skupina dostávala dietu bez přítomnosti kyseliny pantothenové a navíc obsahující látky, které specificky reagují s metabolismem tohoto vitaminu. U těchto pokusných osob byly symptomy nedostatku kyseliny pantothenové zpozorovány značně dřív než u první skupiny. Projevovaly se problémy jako nespavost, deprese, gastrointestinální problémy, křeče v nohou a pálení a svědění na nohou a rukou.

V obou pokusných skupinách osoby vykazovaly známky snížené produkce protilátek. U obou skupin došlo k vymizení symptomů nedostatku po přidání kyseliny pantothenové zpět do stravy. Z tohoto pokusu byl vyvozen závěr, že se jedná o látku esenciální, tedy nezbytnou, pro správnou funkci organismu

Doporučený denní příjem

Dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb. je doporučená denní dávka (DDD) kyseliny pantothenové 6 mg.

Doporučené denní dávky vitaminů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitaminů a minerálních látek. Za zdroj vitaminů a minerálních látek lze považovat doplňky stravy s obsahem alespoň významného množství vitaminů a minerálních látek, za které se považuje nejméně 15 % z hodnot doporučených denních dávek, které je obsaženo ve 100 g nebo 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci.

Projevy nedostatku

V rozvinutých zemích je  současné době nedostatek kyseliny pantothenové v organismu prakticky výjimečný – vzhledem k jejímu širokému výskytu v potravinách. Za předpokladu konzumace pestré stravy jsou deficitem mohou ohroženy pouze skupiny lidí s poruchami příjmu potravy, vstřebávání živin v trávicím traktu nebo alkoholici.

Přesto jsou popsány některé projevy nedostatku:

  • bolesti hlavy, únava, apatie,
  • nespavost,
  • zažívací potíže, nevolnost,
  • křeče,
  • snížená tvorba protilátek s následkem snížené rezistence proti infekcím.

Nejdůležitější přírodní zdroje

Ryby, maso, kvasnice, vnitřnosti, houby, vejce, avokádo, sýry, celozrnné cereálie.

Toxicita

Nejsou známy žádné toxické účinky kyseliny pantothenové, ale přesto by denní dávky vyšší než 2000 mg měly být užívány pouze pod lékařským dohledem.

Schválená zdravotní tvrzení

Dle aktuálního seznamu schválených zdravotních tvrzení, který vydal EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je možné pro kyselinu pantothenovou používat následující tvrzení.

Kyselina pantothenová přispívá k:

  • normálnímu energetickému metabolismu.
  • normální syntéze a metabolismu steroidních hormonů, vitaminu D a některých neurotransmiterů.
  • snížení míry únavy a vyčerpání.
  • normální mentální činnosti.

 

Zajímavosti

Látky, které vstřebávání usnadňují

Vstřebávání kyseliny pantothenové významně zlepšuje kyselina listovábiotin. Doporučený způsob podávání je v přípravku, který obsahuje komplex vitaminů skupiny B a užíváme jej nejlépe s jídlem.

Látky, které vstřebávání omezují

Na vstřebávání kyseliny pantothenové mohou mít nepříznivý vliv stres, větší množství alkoholu, ale také kávy a čaje. Tepelně zpracované potraviny obsahují nižší množství vitaminu B5, protože ten je tepelně nestabilní.

 

--- konec článku ---